Slavíci v kleci

Clément Mathieu (Gérard Jugnot) dostáva miesto v internátnej chlapčenskej škole, ktorá je skôr niečo ako polepšovňa kde sú tí menej zvládnuteľní chlapci. Clément sa chce s chlapcami viac spriateliť a spraviť z nich chlapčenský spievajúci zbor. Či sa mu to podarilo tak to nechám na každého uvážení. V každom prípade neskôr vo filme deti spievajú naozaj nádherne a je to med na uši (či ako sa to hovorí hehe). Kratší, milý "filmík", ktorý ukazuje to, že niekedy rebelantské správanie je krikom o pomoc, ktorú niekomu niekto nevedel poskytnúť a s väčšinou pubertálnych detí sa dá pracovať. V tomto filme je nepochopiteľné správanie riaditeľa školy, ktorý sa správa stále inak a to pripisujem aj kratšej dĺžke tohto filmu, kedže nedokázal dobre rozvinúť osobnosť riaditeľa, ktorý mal byť tým zlým elementom. Koniec nie je veľmi podarený a čakal by som od neho niečo viac buď niečo dojímavé, alebo zaujímavejšie, ale čo sa dá robiť. Napriek nejakým výčitkám je to vskutku veľmi zaujímavý podnetný film, ktorý môže čo to napovedať o správaní detí a ako k nim lepšie pristupovať. Princíp zlého a dobrého musí byť vždy zachovaný (zlý dobrý policajt), aj v rodine by to tak malo fungovať. Toho zlého deti nenávidia, ale neskôr o pár rokov si ho oveľa viac vážia. (11.12.2015)

Přání otcem myšlenky. Nedovedu si představit, že by malý plešoun předělal gaunera pomocí zpěvu. Gauner se předělat nedá. Sám jsem gauner, co hodiny zpěvu nenáviděl a po učitelce střílel broky pristolovou vzduchovkou. V hodinách matematiky jsem dával pozor a chtěl na vysokou. To mělo význam, hodiny zpěvu mi pouze zprotivily vážnou hudbu. Tento film je prostě kravina, ale krásná kravina, díky hudbě. (12.07.2023)

Tak vysoké hodnocení přisuďte jednoduše tomu, že jsem cíťa a milovník hudby. Je zde hodně věcí, co se mi líbí - Pepinot k sežrání, skvělá hudba a pěkný příběh, ne zas až tak hloupě zpracovaný. Nicméně je škoda, že je to příběh dost jednoduchý, který můžeme odhadnout více méně už od chvíle, kdy Mathieu prvně vstoupí do budovy. Každopádně si myslím, že i tak to stojí za podívání. (26.01.2011)

Konečně začínám chápat, proč Tetsuo tak brojí proti "humanistickým" filmům, které jsou na jedno brdo. Vždyť to je sázka na jasnou výhru - vezmu nějaké (pře)výchovné zařízení, kterému šéfuje přísný ředitel, a pošlu tam mírného učitele, který žáky změní. A když bude učitel odcházet, žáci se s ním hezky rozloučí, jak dojemné... Nechápejte mě špatně, Slavíci se mi líbili, ale prostě si nemyslím, že 101. variace na toto téma, nikterak dějově originální, by měla být takto oslavována. Čistě matematicky: Scénář za 3*, herci za 4*, režie za 4*, hudbě bych dal nejradši 6*, z dětských chorálů mě mrazilo v zádech, což tuším dává jako výsledek docela slušných 80%. P.S. Cynik nejsem, u filmů brečím docela často, ale prostě nebudu brečet u každého dojemného loučení s učitelem. (06.07.2004)

Jako to s tím zpěvem trochu přehnali. I největšímu dementovi musí být jasný, že není možný z takové tlupy vychovat tak kvalitně zpívající sbor, jaký jsme ve skutečnosti slyšeli někde z playbacku. Tomu odpovídaly i rychlé střihy při zabírání jejich zpěvu, aby nebylo poznat, jak to ti malí zmrdi kurví. Když pominu tenhle fakt, tak to byl film dobrej, což je ve škole za tři, tedy průměrnej. (14.04.2007)