The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (149)
Jsem velkým fanouškem jak knižní, tak filmové podoby LOTR a proto jsem se velmi těšil na toto zpracování o kterém asi moc lidí nemá ani páru. Pokud vezmu rok vzniku, tak je to opravdu skvělé, jak to dokázali zvládnout. Samozřejmě hlavně kvůli financím se dvě knihy musely vtěsnat do jenoho filmu a to má velký dopad na délku, či rovnou vynechání některých scén, což je pak velké mínus pro fanouška LOTR. Chybí zde také tak velké napětí a city, které jsou tak důležité a viditelné především ve zpracování Petera Jacksona, které je mým nejoblíbenějším filmem ze všech. ()
Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()
Stejně jako filmový Bourne byl dávno před Mattem Damonem, tak byl filmový Pán prstenů dávno před jistým Peterem Jacksonem. Americký režisér indického původu Ralph Bakshi pravda natočil jen první knihu a půl druhé (film končí bitvou u Helmova žlebu), ale zato inovátorským stylem a způsobem. Ačkoliv totiž film vypadá jako kompletně animovaný, jde v mnoha scénách o tehdy ne zrovna používanou techniku rotoskopie, kdy skuteční, živí herci jsou překresleni. Podobně je tomu třeba u filmu Temný obraz nebo našeho Aloise Nebela. Protože však v roce 1978 za tento způsob animace ještě nerozdávali Oscary ani evropské filmové ceny, a protože tehdy Pána prstenů adorovalo jen pár nerdů, neproslavil se ani Ralph Bakshi. Než tento, zabodovaly více jeho snímky Oheň a led (přirovnávaný k tehdejšímu Conanovi) či Cool World s Kim Basinger hranou i animovanou. Nedošlo tedy na plánovaný druhý film, kde by sága byla uzavřena, a Ralph se vrátil k béčkovým filmům ať animovaným nebo hraným, buď z ranku sci-fi či fantasy, nebo akčního žánru. Možná současné diváky udiví, nakolik Peter Jackson kopíruje nedoceněného Ralpha Bakshiho. Jak v některých scénách, tak i ve vzhledu některých postav. Samozřejmě na dnešní dobu jde v případě čisté animace o poněkud překonanou záležitost, rovněž scénář počítá s tím, že divák zná knihy a nenabízí mu žádná větší vodítka. Přesto jde o slušně temnou, i když animovanou fantasy. ()
Dle mého výborný film s tou pohádkovou atmosférou, která do Středozemě patři. Animace je parádní a spousta scén jasně ukazuje, kde se Jackson inspiroval. Navíc v mnoha momentech film v animované podobě vypadá uvěřitelněji a tak nějak patřičněji než jeho hraný následovník - ta dualita světla a temnoty prostě více vyzní. Velká škoda, že v půlce došly peníze, i tak si film zaslouží zvýšenou pozornost. ()
Některé záběry, design postav a scény jsou vymazlené tak, že je Jackson okopíroval a bez problémů fungují i v hraném formátu.. Na druhou stranu je to místy značně laciné(hlavně scény se skřety), zkratkovité a celkově dost křečovité. Po tomhle si Jacksonovy verze vážím prostě ještě o kus více.... První Bakshi, který mě neoslovil(i ten"zbytečný" Oheň a Led jsem přežvýkal lépe). ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama