Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (149)

L_O_U_S 

všechny recenze uživatele

Málo naplat, pokud někdo přijde s takovým mamutím projektem jako Peter Jackson, těžko se pak fandové Tolkienova legendária budou bránit vzájemnému srovnávání obou filmových adaptací. Ralph Bakshi přichází s celkem zajímavou animací, jenže to je tak asi vše, co se dá pochválit. Snad ještě to, že tu nikdo nejezdí po schodech na štítu. Jinak je zde do dvou hodin vmáčknuto co nejvíce, což má za následek, že ani jedna scéna není pořádně rozvinuta a zcela se vytrácí jakýkoliv filozofický a tragický podtext Tolkienova díla. Škoda odbytého závěru, ale když nejsou prachy, nejsou prachy. (603., 31. I. 2011) ()

Indy 

všechny recenze uživatele

Na moje prekvapenie je to len adaptácia Spoločenstva prsteňa a Dvoch veží, Návrat kráľa mal prísť na rad až ako druhý diel, ktorý sa však realizácie nedočkal. Animovaná verzia Pána prsteňov z konca 70.rokov tak ostavá nedokončená, čo je trochu škoda. Zmestiť košatý príbeh dvoch knižiek do 2-hodinového filmu bol však príliš ťažkou úlohou, a tak sledujeme rozprávanie ako z rýchliku využívajúce príliš časté skratky, medzi ktoré sa nezmestil priestor pre detailnejšie vykreslenie postáv a ich vzťahov. Film je tak najviac zaujímavý ako materiál na porovnanie s majstrovskou trilógiou Pána prsteňov v réžii Petera Jacksona, ktorý sa určite nechal trošku inšpirovať, keďže niektoré scény v animovanej verzii sú takmer totožné s tou hranou verziou. 6/10 ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Peter Jackson natočil opravdu povedenou trilogii, která patří mezi moje velmi oblíbené a nedám na ní dopustit stejně jako na knižní předlohu samotného Tolkiena. Tenhle animovaný film je jen slabou a sotva poloviční náplastí, která prostě nedokáže naplno uspokojit asi nikoho. Nejenom že tu spousta z příběhu chybí, ale i ten zbytek je dost „ořezaný“, animované postavy moc dobře nevypadají (elfové nevypadají jako Elfové, trpaslík je stejně velký jako Boromir – půlčíci jsou hnusní jak cip, na můj vkus žádná pořádná bitka – hlavně ta Morie byla dost „ojebaná“ – finální třetina příběhu chybí úplně) – nu prostě tohle nebude můj oblíbený film. Beru to jen jako zpestření, ale nic víc a ani to, že je to už tak stará záležitost neberu jako omluvu. Z té doby znám mnohem povedenější animované kousky. Vlastně jsem si to pustil jen ze zvědavosti a proto, že se konečně chystám na filmového Hobita – kterého jsem do této doby přehlížel (knižní předlohu mám hodně rád, z filmu mám trochu obavy…). Slabých 50% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Animovaného Pána prsteňov je lepšie vidieť až po Jacksonovej trilógii, pretože ho máte s čím porovnávať. Samostatne je totiž mierne nedotiahnutý a neistý. Ale keď si porovnávate tie isté scény z hollywoodskeho blockbustera s tými animovanými, máte o jeden zábavný rozmer pri jeho sledovaní viac. Asi bolo v pláne pokračovanie a dokončenie príbehu, z nejakého dôvodu k tomu nedošlo a je to škoda, pretože by som veľmi rád videl bitku na Pellenorských poliach v tomto výtvarnom poňatí. Stále je to viac experiment, ako plnohodnotná adaptácia. Ten istý prípad, ako Hobbit. ()

Melios 

všechny recenze uživatele

Natočiť Pána Prsteňov bolo zložité ešte aj v dobe, keď sa toho ujal Peter Jackson. Preto ma až udivuje s akou ľahkosťou to dokázali natočiť tvorcovia tohoto filmu. Doba, v ktorej film vznikol si vybrala už dávno svoju daň a na film sa z dnešného hľadiska nepozerá najľahšie. A ku technickej limitácii danej doby si ešte pridajte fakt, že je film rotoskopický. Mám len jednú otázku. Ako je to možné? To vám povedať neviem (samozrejme nemôžem prehliadnuť fakt, že prekresľovanie scénu po scéne je veľmi nevďačná práca, ktorej sa plného uznania dostalo až na začiatku 21. storočia), ale ak ste "Tolkienoborec" film by ste nemali minúť i navzdory slabšej animácii, zvláštnemu výzoru, pomalému tempu, alebo kvôli tomu, že je ten film na veľa miestach riadne trippy. Skrátka zaslúžená kultová záležitosť a samo o sebe výnimka potvrdzujúca známy fakt, že ak chcete, dá sa všetko. Je až zvláštne koľko toho si Jackson z tohoto filmu vypožičal... ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)

Reklama

Reklama