Zlatíčko

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Tentokráte to platí v případě nenapravitelného sukničkéře, u něhož si někdo nahoře v jistý okamžik řekl "Dost!" a od té chvíle se seladonovi začalo všechno hroutit. Fantastický Jude Law se svými promluvami do kamery dal zapomenout na slabý scénář a příjemným způsobem mi rozjasnil část pošmourného odpledne. 70% (22.06.2011)

Film mi je veľmi blízky svojím obsahom a s Alfiem mám toho veľa spoločného. Nie raz som sa pri filme usmial a zamyslel nad konaním hlavnej postavy. Robil som tak hlavne preto, lebo som sa na jeho mieste videl ja sám. Veľmi pohodová atmosféra srší z filmu i keď občas to prituhne. Sienna Miller je prekrásna. Som spokojný a rád si pozriem znovu. 75% (26.12.2008)

Skvělá oddechovka, skvělá hudba. Celý film je takový malý koncert Jude Lawa. Jen mě při jeho sledování napadlo, že takový život proutníka musí být nakonec stejně pěkná stereotypní nuda. Že to ty chlapy tak dlouho baví?! Stejné situace, stejné řečičky a ve skutečnosti smutná osamělost. Díky bohu, že to tvůrci nezkazili happy endem. (01.08.2005)

Don Juan počátku třetího tisíciletí. Bezskrupulózní Alfie si jako sebevědomý „womanizer“ užívá přízeň žen - nebere ohledy, nepřeceňuje city, nemá žádné problémy. Vše, co podniká ospravedlňuje vlastní propracovanou hedonistickou filosofií. S tou se seznamujeme pomocí monologů jeho samotného. Celý film je vlastně jedním dlouhým Alfieho monologem, který je prokládaný dialogy s ostatními postavami. Režisér nepoužívá pouze obligátní vntiřní monolog, ale také přímé promluvy Alfieho do kamery, které vytváří nejen přímý (oční) kontakt s divákem, ale také efekt jakéhosi „vzdělávacího kurzu“ – Alfie nás svými příběhy a svými radami učí jak na to. S tím souvisí i jednoznačná orientace na hlavní postavu – Jude Law ani na minutu neopustí plátno a celý film je jeho hereckou exhibicí. Někdy od poloviny se bohužel snímek pomalu, ale jistě začíná proměňovat - z apoteózy děvkařství se stává prostou moralitou. Rytmus, atmosféra, Alfieho monology, herecký výkon – to vše se začíná zadrhávat a obalovat moralizujícím balastem, celý tento proces pak vrcholí závěrečným monologem. (09.01.2006)

Jud Law je sympaťák i dobrý herec, takže sebavedomého lovca ženských skalpov mu hravo uveríte. Každodenná dôkladná hygiena, trošku deodorantu s ktorým to netreba preháňať, no a to najdôležitejšie - sako a topánky od Gucciho - z výpredaju samozrejme. K tomu ružová košeľa..., nie, nebojte sa, vaša mužnosť tým neutrpí. No a hotovo, vyrážame na lov... Neustály kontakt s divákom v podobe Lawových monológov, pri ktorých hľadí do kamery, vyvoláva pocit, akoby rozprával práve s vami. To je práve to, čím sa film odlišuje od hromady podobných, pretože aj tu je osud sebavedomého lovca od začiatku čitateľný a je len otázkou času, kedy spadne na hubu. Jud Law je herecky rovnako sebavedomý ako jeho postava a napriek niekoľkým známym tváram v menších úlohách, je to hlavne jeho film. Slabšie štyri. 70%. (01.12.2011)