Rekonstrukce

Symbolizují ártovina, kde efektní alter forma málokdy koresponduje s obsahem. Banalitka. Sobeckej kluk prostě pojde na to, že neví, co vlastně chce. A když se prezentace jeho životního megaproblému jakože abstraktněji zašmodrchá, argumenty pro zápletku na deset dlouhých minut to v celovečeráku neobhájí. Závěrečný moudra vypravěče jsou jen pseudointelektuální kecy a jeden velkej podtrhující fail tohohle umělýho a většinou nudnýho dortu. (22.12.2011)

Začátek mě pěkně namlsal, super režijní vychytávečky, zajímavý narativní styl, který sliboval mnohem víc, než nakonec ukázal. Kdyby se film držel schématu a-lá Lynch, kdyby zůstal věren počáteční premise a lehce ji rozvíjel, ale neosvětloval, možná bych mu nevyčetla řadu nelogických děr. Každopádně však Rekonstrukce zůstává zajímavým a lehce nadprůměrným počinem, který potěší už jen tím, že je dánský a lehce zamrzí, že není tak úplně dotažený. 70%. (10.04.2007)

Když si před půlstoletím režiséři opravdu už nevěděli rady s dalším filmem, natočili takový, který znázornil proces jeho vzniku: tedy jeho příběh nahradili příběhem vlastním… Ty nové tuto bezradnost, neschopnost vyprávět silný příběh, nahrazují alibisticky úkrokem ke hře se strukturou, s víceznačností apod. Nežli se konečně Rekonstrukce zauzlila a začala cosi souvisle vyprávět, připadala mi jen jako školní cvičení, tu kamerové, tu herecké... Jakmile se ale – asi po půlhodině – začalo něco dít, a z víceznačných scén, z nichž si jistě každý může složit rekonstrukci svou, se začalo rodit opravdové drama. Snad by krátkometrážní formát lépe naplnil celou tu snahu, která ovšem jistě nebyla marná, když sklidila nějaké ty medaile. PS: Je naivní si myslet, že variantnost scén, hra se hrou, hra s předstíráním a divadelností a desítky jiných podobných rétorických figur podmiňují vznik významově či vypravěčsky otevřeného díla. Každé umělecké, tedy i filmové, dílo je takové ze své podstaty; a záleží jen na schopnosti diváka, střídat perspektivy – svým vlastním vnímáním, otevírat náznaky, převracet nabízené smysly. Rekonstrukce je v tomto smyslu laciná; ale nepopírám, že i tak může přitáhnout. (05.01.2018)

Presne, ako ten chlapík s tou cigou na začiatku filmu, ked' sa s ňou hrá a kúzli, miesto toho, aby si ju jednoducho strčil do papule a vyhulil, tak i tento film sa zasiera zbytočnými hovadinami okolo! V druhej polovici to bolo aj zaujímavé, ked' tam pobehoval a nikto nevedel, kto je a ani on nevedel kde je... Taká lynchovina! Potom sa mi to tam už miešalo a z toho ich neustáleho stretávania sa, obchádzania sa atd'... atd'... som ich už chcel všetkých akurát tak nakopať do riti! (01.03.2012)

Aj keď podobné projekty figurujú v dejinách kinematografie pod zvučnejšími menami, nedá sa odobrať fakt, že konkrétne tento pojednáva o citovom martýrstve, až masochizme, ktorý hraničí s neskutočným a vymysleným svetom a to v dosť špecifickom a emotívne korenistom štýle. Začiatok sa ospravedlňuje, že sa jedná o vykonštruovanosť , fabulu, fikciu - tá však v realite naberá dosť zvučný apel a stavia hrdinov tohto príbehu za hranice chápania. Chápanie ich samotných a ocitnutie sa v situáciách necháva diváka premýšľať. Tam kde spí minulosť , borí hrádze prítomnosť a tam, kde je horizont budúcnosti, stojí v závese strach a neistota. Tie sú spúšťačom tohto artovo ladeného dogmatického filmu. Viera existuje , no nemusí ísť vždy iba o vieru ideálov a tu sa naskytá príležitosť pre odvrátenú tvár nášho chcenia. (05.11.2013)