Dům duchů

Tohle pomalu plynoucí historické, mírně nadpřirozené drama jsem si vychutnal až do poslední kapky. Bezchybné vedení herců - od Oskarového Ironse přes jisté Meryl Streep a Glenn Close až po mladou generaci Winonu Ryder a Antonia Banderase. Hlavní složkou filmu jsou herci a ne příběh, který se nevyhnul pár zbytečným a do očí bijícím scénám - podívejte, nejde o Hollywoodský film, tady jsme v Evropě (děti, koupající se v řece), po delší době časově trochu přetaženým scénám, a ke konci podobné ztrátě dechu, jaká lze vidět u některých hlavních představitelů. Hans Zimmer se svým prvním plně orchestrálním soundtrackem také nezklamal a stal se nedílnou součástí celku, bez které by Dům duchů nebyl na tak jasné čtyři hvězdy. (22.12.2008)

Velkolepa historika podivana,zachycujici pomerne dlouhe obdobi temer 50-ti let v Chile.Vyrovnat se s timto dlouhym casem a prevest ho vskutku verohodne na filmove platno byl ukol nelehky,ale reziser ho zvladl bravurne a se cti.Pomohl mu k tomu skvely scenar,vyborna kamera a zejmena herci jsou skveli-od Meryl Streep,pres Jeremy Ironse,Glen Close,Winonu Ryder az po Antonio Banderase a Vanesu Redgrave.Vse doplnuje skvela hudba Hanse Zimmera,takze prakticky neni,co vytknout.Ja bych si to prece jen dovolil-misty je film malinko rozvlekly a prilis se zaobira mistni politikou,ktere divaci ve zbytku sveta prilis nerozumi.Mozna by malinko pomohly strihacovy nuzky a film by ziskal dynamicnost,ktera mu trochu chybi.Proto davam,ale i tak skvelych,85%. (24.10.2010)

Rozmáchlá freska natočená s absencí dynamičnosti. Řada scén je k uzoufání, bez energie, trpí přetažeností, statičností. Osou vyprávění jedné chilské rodiny je příběh Estébana Trueby, nesmlouvavého despoty, s pečlivě vybudovaným bohatstvím i názorem na svět. A až fašistický puč v roce 1973 v něm leccos změní.. Dle autobiografické knihy tak vznikl historický epos tří generací (je tak těžké se s někým hlouběji ztotožnit), který ovšem může být zaměnitelný s osudy jakékoliv jiné rodiny. Když něco ocenit, tak výběr mezinárodního obsazení – kritikou obdivovaná, laickou veřejností milovaná Meryl Streep, specialistka na komplikované a nejednoznačné postavy Glenn Close nebo charismatický Brit Jeremy Irons. Své kvality snímek dánského tvůrce bezesporu má, já jej ale napodruhé vyhledávat rozhodně nebudu!! (08.10.2009)

Z tohoto filmu mám velice zvláštní pocity. Začátek mi příliš nesednul, nárážím hlavně na telepatické okamžiky hlavní hrdinky, které působily jaksi nevhodně. Ovšem jak se děj rozbíhal, zvýšila se dramatičnost a příběh se stal rázem zajímavějším. Herci předvedli skvělé výkony a nemalou úlohu na celkovém vyznění má zajisté i Zimmerova hudba. (15.06.2005)

Námět ani příběh filmu mě bohužel nijak neoslovili...To, že politika je sviňa už všichni dávno víme, stejně jako, že je potřeba si odpouštět, než bude pozdě...nic objevného, nic, co by zaujalo... Film má ale spoustu pozitiv, jako je slušná, nepodbízivá, ale i přesto nápaditá režie, lahodná hudba, andělská Meryl Streep, krásná Winona Ryder, snesitelný A. Banderas a (opět) fenomenální Jeremy Irons... film tedy prostě nemá šanci začít nudit, ale asi si na něj za pár dní ani nevzpomenu. (15.06.2005)