Vymítač ďábla: Zrození

Tak jsem konečně viděl, proč je otec Merrin v nitru nemocný a zlomený člověk. A vůbec mě to nepřesvědčilo, že by k tomu měl důvod. Původní Vymítač se mi sice líbil, ale za vrchol démonského hororu jej nepovažuji. Tím pro mě navždy zůstane Přichází Satan. Tento snímek má více problémů. Prvním a nejdůležitějším je samozřejmě scénář (dále triky, zbytečné ukazování násilí pro navození strachuatp). Nejen že člověk málem netuší, o co tu jde a vlastně se tu ani nic zajímavýho neděje, ale navíc ta téměř hmatatelná touha nastínit, že "zlo" se už probudilo a chystá se zaútočit, ukázka něčeho démonického téměř v každém záběru a to od začátku, to je strašlivě na škodu atmosféře. Původní film pracoval přesně opačně, ukazoval celkem obyčejné situace, jaké se skutečně mohou stát a stávají, ukazoval je civilním způsobem a bez nějakých satanských zvěstí, takřka bez jakéhokoliv náznaku pocitu zla nebo démoničnosti. A tím toho do obrazu dostal mnohem více, to všechno si do obyčejných obrazů musel divák sám přidat svou imaginací a podvědomím. A tím si tam každý přidal, co bylo jeho zlo a tím to pro něj bylo hodně napnuté. Nechci srovnávat s prvním Vymítačem, není to remake (ale jen skoro). Navíc jsem slyšel hodně špatný kritiky a čekal jsem od toho opravdu špatnej film. A ten jsem taky dostal. Kromě, jak už tu zmiňují jiní, hezkých exteriérů a kamery, která se i mně laikovi hodně líbila a samozřejmě Stelana, je to spíše zbytečnost. (22.04.2006)

Kladem budiž pokus (!) o zachování důrazu na psychologii a vizuální stránka, záporem, že snímek de facto nic jiného nenabízí. Stellan Skarsgard v roli otce Merrina hledá necelé dvě hodiny výru, aby v závěrečných pár minutách příšel na nečekaný zvrat a došlo k onomu tolik očekávanému vymítání. V původním filmu se mluví o africe a vymítání, které jej málem stálo život a trvalo několik dlouhých měsíců. Harlin se však spokojil s pobýháním po tmavé jeskyni dorpovázené čtením ze staré knihy a několika strašidelných zvuků. Nefunguje to, navíc závěrečná šokující pointa (aneb, posedlí je někdo úplně jiný) působí opravdu trapným dojmem. (21.10.2007)

harlinov navrat k hororom po dlhsej odmlke (PRISON, NOES4) a to hned s pokracovanim k jednemu z najkultovejsich a najstrasidelnejsich hororov Exorcistu (i ked navrat to bol krkolomny potom co vystriedal na reziserskej stolicke Paula Schradera a musel znova nakrutit 90% materialu). neviem ci to je problem povodneho scenara, alebo fakt ze vacsina filmu uz bola dokoncena a bolo treba s nou pracovat, ale cely film posoby rozharanym dojmom. nie je tu prilis vela strasidelnej atmosfery a vacsinou sa dockame len lacnych lakaciek ktore dokazu vystrasit ked tak len deti a zeny, navyse to vsetko v doprovode otrasnych CGI efektov (uvodny zaber na egypt, hyeny, muchy a zaverecny zaber na Rim). pribeh sa potaca od nikial nikam, navyse finale musi mat obligatny exorcismus, ktory vsak zapada do filmu ako past na oko. este stastie ze harlin mal k dispozicii solidny tym (stellan je slusny, hudba dobra a hlavne kamera je vynikajuca), tak to nie je az take fiasko ako sa dalo ocakavat po povodnych problemoch s vznikom filmu... (02.04.2013)

Kdybych byl producent a hledal náhradu za Paula Schradera, určitě by mě nenapadl Renny Harlin; člověk, který útočí na první signální soustavu a jenž si myslí, že atmosféru vyvolá frenetickým střihem alà videoklip. To, co se na plátně děje zhruba od poloviny se dá stěží nazvat dějem a to, co postavy vypouštějí z pusy, se dá stěží nazvat rozhovorem. Nevím, co přimělo Stellana Skarsgårda přijmout tuto roli (možná to byl právě Schrader), ale jeho účast v tomto filmu bych označil jako nehorázné plýtvání talentem. A to ani nemluvím o tom, že kněz pochybující o své víře, se od dob prvního Vymítače stalo jedním z největších klišé. (23.04.2005)

Film, který je jedním velkým KDYBY. Dalo by se na něm pochválit víc věcí než exotické končiny a Skarsgard by mohl být opravdu dobrý, KDYBY ho scénář nenutil apaticky prokráčet filmem jako nedělním výletem po boku otravné manželky a rozmazlených dětí. Bylo by to strašidelné, KDYBY se pokračovalo v duchu původního snímku a sázelo na tajemno, neznámo a strach prosakující zdánlivě všedními událostmi namísto primitivní bafačky a potoky krve. Postavy by mohly diváka zaujmout, KDYBY se nejednalo o omletou sestavu zapálený mladíček, parta vyděšených domorodců, navenek silná a uvnitř zranitelná žena, ohrožené děti a hrdina prostý iluzí a neprostý povinného traumatu. To trauma by bylo opravdu strašné, KDYBY brutálně nevykrádalo jedno notoricky známé dílo. Člověk by s hrdiny sympatizoval, KDYBY se nechovali podle klasického hororového schématu "blbec tady, blbec tam, všude, kam se podívám" a byli schopní pochopit jednoduchý fakt, že zasypaný kostel uprostřed divočiny není místo, kde by člověk měl bloumat, když nemůže v noci usnout. Z agresivních hyen by šel strach, KDYBY byly strašlivé místo strašlivě digitální, takže se i divák, který má k bezcitnosti daleko, při scénách, kdy rvou lidi zaživa, popadá smíchy za břicho. Oněch kdyby jsem dala dohromady šest a tímto ďábelsky symbolickým číslem by se slušelo skončit, ale přestože tím poruším symboliku i svou zásadu, že jak kdo hodnotí jaký film, je jeho věc, neodpustím si sedmé. KDYBY se mi někdy dostal do rukou autor jisté recenze, která tomuto hrobu filmového hororu přiřkla 90%, podrobila bych ho intenzivnímu exorcismu. (21.12.2007)