Arrested Development

1. séria : 80% Parádna oddychovka, ktorá ma ale donúti zasmiať sa nahlas len raz za čas. Priestor na zlepšenie tam tak ešte stále je. Postavy som si už ale teraz celkom zamiloval, a to úplne všetky. 2. séria : 90% Lepšie, bláznivejšie, vtipnejšie. Rodina Bluthovcov sa nedá nemilovať. 3. séria : 90% 4. séria : 65% K čomu bol AD obnovený na Netflixe? Aby sme dostali toto? Tie diely sú údesné dlhé (30 minút), čo spôsobuje absencia vtipu, gagov, a všetkého, čo robilo pôvodné AD komediálnym kráľom. Aj tu sa dajú nájsť skvelé gagy, no ich početnosť je tak 1 na 3 diely. A to sa nedá odpustiť. Vo výsledku som sa musel už len nútiť, aby som dopozeral všetko do konca. Jediným plusom je tak previazanosť deju v jednotlivých dieloch, ktorá je naozaj obdivuhodná. Seriál mal ale radšej skončiť po skvelej tretej sérii. (19.07.2014)

Arrested Developement je dost možná ten nejoriginálnější nový americký sitcom. Postavy a vtipy, jakkoli povedené, sice nijak nepřekvapí, celkově jsou spíš výběrem těch nejlepších archetypů, které se v žánru vyskytují odnepaměti, avšak teprve samotným pojetím vyprávění a jeho výsledným podáním si těžko hledá konkurenci. Už první epizoda se s vyprávěním nepáře: bez doprovodného smíchu představí celou rodinu Bluthových prakticky najednou, což jednoduchosti vůbec nepomáhá. Zbytek prvních tří původních sérií se sice poměrně umravní, ale autorský rukopis na nich jde pořád znát. Nelineární vyprávění je přesně v takové podobě asi ideální, kvanta flashbacků pomáhají prokreslovat postavy, a zároveň nijak nebrzdí samostatné epizody. Po náhlém ukončení produkce FOXem a následném návratu rodinky o několik let později pod křídly mnohem odvážnějšího Netflixu se však vypravěčské peklo rozjede na plné obrátky. Nové epizody jsou stejně jako ty předchozí promyšlené do posledního puntíku, jenže kvůli tomu, že se každý díl zaměřuje na jednotlivé postavy, přičemž se jejich akce prolínají, ať už v záběru nebo mimo něj, už AD není ani zdaleka tak odpočinkové jako bývávalo v televizi. Co je ale nejdůležitější, vtipu ani samotným postavám to neškodí, naopak. Pouze děti rodiny, tedy George Michael a Maeby, ztrácí na zajímavosti. Jak rád jsem jim věřil ty podivné pubertální výrostky, tak jsou jako odrostlí často až nesnesitelní (ano, Michael Cera byl před nějakými desíti lety dokonce i sympaťák!). Ostatní jedou naplno od začátku do konce. A to především mí oblíbenci GOB a Pop-Pop/Oscar. První, nejstarší syn rodiny, největší životní tragéd bez přátel a opravdového života, nejlepší jezdec na Segway, ale hlavně věčně mizející "velkolepý" mág a iluzionista. Druhý, otec rodiny, milovník žen, ale hlavně lhář a podvodník, který je vždy na útěku/jeho vždy zkouřené identické dvojče. Jejich epizody jsou v poslední řadě tím nejlepším, co se v celém seriálu vyskytne, ale i to jen těsně. Tato těžce nepovedená rodina si mě svým vyhnáním trapnosti sitcomového vtipu do absurdity a využíváním právě té trapnosti získala a s čistým svědomím můžu říct, že o ní nevznikla jediná špatná epizoda. Už aby byl film. (15.11.2013)

1. – 3. série – 85% - Uhozené téměř přes čáru, při větší divákově nepozornosti pravděpodobně nepochopitelné a díky gradujícím zápletkám a tvůrčí odvaze čím dál originálnější. Někdo si stejně jako já zamiluje rádoby důmyslného iluzionistu Goba, někdo chladný krk rodiny Lucille a někdo třeba věčně rozpačitého George Michaela. Tak jako tak je ale radost sledovat rodinu, kde ryze obyčejného člena aby pohledal. Některé scénáristické finty jsou u Bluthových pravými diamanty (průběžné vtipy v čele s chicken dance) a jediné, co mi kazí radost, jsou opletačky s uvězněním George staršího či Oscara a s tím související řešení nejrůznějších rodinných podvodů. Jinak jsou ale tyhle tři zbytečně krátké sezónky pravým pokladem pro všechny, kteří v sitcomech hledají něco dosud nepoznaného. 4. série – 70% - Vymodlený návrat, který určitě není pro každého. Koncept propletenosti je doveden na hranici divácké snesitelnosti, některé hlavní postavy působí spíše jako vedlejší (což v pozdějších epizodách nejvíc ubližuje mojí favoritce Lindsay) a Mitchell Hurwitz si pro jistotu rozehrává několik stop pro budoucí počiny. Nové sezóně tak proto chybí ucelenost starších dílů, ale neznamená to, že by s Bluth family nebyla legrace. Jen je zkrátka jiná a velmi, velmi specifická - a s fenomenální Islou Fisher jako novým, téměř již neoddělitelným novým charakterem. 5. série - 60% - Labutí píseň, u níž bylo nejvtipnější čekání na ni a neustálé ujišťování, že se co nevidět začne točit. Tedy to samé ujišťování, které nakonec trvalo několik let. Způsob jejího naservírování ve dvou částech se nakonec ukázal poněkud macešským rozhodnutím, ale to je ta nejmenší starost. Navazování na původní poetiku je totiž plné křeče, za kterou může jak spousta problémů v zákulisí z posledních let, které ani při největší snaze nejdou zcela odfiltrovat (chování Jeffreyho Tambora vůči Jessice Walter, rasista Cross, alkoholem očividně čím dál zničenější Will Arnett). Dlouhodobé linky jsou buď natažené příliš (Fakeblock, zeď, Lucille Austero) nebo zoufale nudné a mám chuť je přetáčet (bohužel víceméně cokoli s Tobiasem). Naštěstí ani tohle smutné trápení nedokáže zabít potenciál vděčných running joků (The Final Countdown je dokonalá, i kdyby byla použitá stokrát) nebo chemii hlavního ansámblu. O to víc mě mrzí násilně roubované flashbacky nebo nepřítomnost Lindsay a s tím související do očí bijící green screen. Arrested se tak loučí po svém rozhodně nejslabším období, které ale nedokáže zničit vzpomínky na původní koncept - a stejně tak nutí diváka posmutněle přemítat, kam až mohl seriál růst, kdyby při svých začátcích dostal takovou šanci, jakou dostat měl. (23.03.2014)

To bych doporučil všem těm milovníkům vyumělkovaných rádoby vtipných sitcomů o zamilovaných gayích, aby se podívali pravdě do očí. Seriál o jedné povedené rodině, kde každý je hajzl, tak jak to známe z reálu a to navíc vše natočeno jistým dokumentárním stylem, je rozhodně něco, co lze bez skrupulí postavit na piedestal top komediálních rodinných seriálů. Portia de Rossi je prostě sexy a navíc mrcha s idiotským manželem, zdrojem jejího komplexu a pro nás závdavkem pro kadenci vtipů bez zábran a omezení. Ano skutečně její manžel GAY (zatím nepotvrzeno) je prostě jednou z nejlepších postav seriálu. Takový charakter (postava) se jen tak nevidí. Rodina plná nemakačenků má ovšem dalšího favorita na postavu roku a tím je Will Arnet, amatérský iluzionista. A otec, defraudant ve vězení, s manželkou jako solidní krávou také. Oscarová rodinka, kterou drží pohromadě jediný pracující syn Jason Bateman, na jehož hlavu padají niterné problémy všech zúčastněných v tomto exklusivně vtipném seriálu, je prostě něco, co rád zkouknu znovu a znovu. (29.11.2011)

Je to strašně - v tom nejlepším smyslu slova - debilní. Do absolutního extrému vyhnané zápletky plné neuvěřitelných kreatur, z nichž žádná z nich jednoduše nemůže být označena jako "normální", a to platí pro zápletky i kreatury. Spoustu hříček založených na podobné výslovnosti nebo různých významech slova, které bych za žádnou cenu nechtěl a ani nedoporučoval překládat do češtiny. Věci jako analrapist nebo anustart jsou pak jen třešničkou na dortu. Tři série si tak nějak jedou to svoje co se týče vývoje děje, ale návrat po letech do čtvrté řady s nejnechronologičtějším vyprávěním v historii videa donutí rezignovat na jakoukoli návaznost a brát to jen jako sled scének. Nedokážu si představit, že bych na to koukal jenom jednou tejdně, když jsem se ztrácel i při sledování několika dílů po sobě. (04.06.2014)