Láska je Láska

70/70 Po Queer as folku nejvýznamnější seriál s maintextovou LGBT+ tématikou vypráví o lesbické komunitě v západním Hollywoodu. Po odvysílání finální série následovaly ještě webyzody, které odkryly taková tajemství, která si ani nikdo nepřál odhalit... Dobrá byla jednorázová rekapitulace. A spin-off se nakonec transformoval do The Real L Wordu, což je docela fajn záležitost. Když jsem se seriálem začínala, měl na mě blahodárné účinky, první série byla opravdu jako blesk z čistého nebe. Milovala jsem Laru Perkins (mimo jiné také proto, že jsem díky její představitelce Lauren Lee Smith z Mutantu X TLW zkusila). Při druhé mi zamrzl úsměv. Ve třetí jsem docela trpěla, ale už jsem byla ve fandomu. Čtvrtá byla zase perfektní, pátá byla samozřejmost a šestá rozlučková... V průběhu let se některé ženy prostřídaly, jiné zůstaly. Postupně jsem si zamilovala hlavně z nedostatku Lary Helenu Peabody a její představitelku Rachel Shelley. Samozřejmě jsem propadla kouzlu Jennifer Flashdance Beals, dominantní Bette Porter. Objevila jsem zpětně její sestru Kit (Pam Grier) a Karina Lombard jako Marina Ferrer se stala i mou seriálovou nedostižnou ikonou. Oblíbila jsem si herectví Mii Kirshner (Jenny Schecter) a bylo mi docela dobře i při natáčení Lez Girls. Nyní nadšeně pokračuju s Generation Q. (25.01.2009)

Nad mou postelí visí velký červeně zarámovaný plakát KISS (by Tanya Chalkin), v mé soukromé sbírce uměleckých filmů ve Full HD rozlišení kategorie: Adult only, zaujímá přední a zároveň svým rozsahem nejobsáhlejší místo tématika dvou, tří, nebo dokonce čtyř velmi pohledných mladých dívek, které si navzájem dělají dobře .. takže se považuji za velmi tolerantního příznivce této /dívčí/ komunity, ale L Word mě k mému vlastnímu překvapení spíše odpuzuje .. určitě je to částečně tím, že mně některé „starší“ herečky nejsou zrovna moc sympatické /obzvláště, když hrají postavu, které je o 10 i více let méně/, no a ta mluva /?/, hrubé chování – já si vždy myslel, že předností lesbiček je jejich vzájemná jemnost, něžnost a kultivovanost, především ale vzájemná něha a slušnost .. asi jsem se spletl a ve své nepoučitelně naivní romantické nátuře si vytvořil špatný /zkreslený/ názor na jejich osobní intimní vztahy, potřeby, život .. ach jo, ty ženy … /přiznávám se, po několika dílech jsem odpadl .. a to se mi moc často nestává .../ (19.02.2012)

Hodnotím jen pilot, protože je to možná jediné co z tohoto seriálu uvidím. Není to vyloženě špatný seriál a své fanoušky si určitě najde (nebo spíš už našel...), ale mě kombinace Sexu ve městě, Melrose place a třeba Californication, okořeněná "úžasným a strašně moc originálním" motivem lesbiček, nepřijde nijak oslnivá...ba naopak, je to jen další průměrný seriál řešící vztahy v prostředí (zkaženého) Los Angeles. (26.05.2009)

Seriál The L Word byl od počátku považován za riskantní projekt. V podstatě se dalo jen těžko předpokládat, že příběhy žen, milujících výhradně ženy, budou dostatečně atraktivní pro většinové publikum. A přesto se tak stalo. Seriál se těší obrovské popularitě po celém světě. V našich televizích však vysílán s největší pravděpodobností nebude. Zajímavé je, že většina tvůrkyň (scenáristky, produkce, režie i některé z hereček) se hlásí k homosexuální orientaci. Hlavní hrdinky žijí v Los Angeles. Prožívají své lásky, zklamání, radosti i starosti běžného života a navzájem tvoří jednu velkou "rodinu". Také obsazení je víc než průměrné. Pokud už dlouho postrádáte na televizních obrazovkách Jeniffer Beals (Flashdance) věřte, že tady si ji užijete dost a dost. Dokončena už je třetí série tohoto seriálu a mně nezbývá než ho vřele doporučit. Dokážete-li se zbavit předsudků z nezvyklého prostředí a situací, nudit se rozhodně nebudete. (27.08.2006)

První série mě začala silně přitahovat. Dokonale přirozené výkony, zcela realisticky ztvárněny veškeré vztahové propletence a silné, dramatické a emočně vypjaté momenty. Dokážu jim věřit vše. Když jsem začala poznávat Bette a Tinu, říkala jsem si, že ony to vůbec nehrají. Nepůsobily na mě jako dvě herečky, ale jako skutečný pár dvou žen, které spolu již léta žijí. The L Word překypuje nádhernými ženami, smyslností, erotikou, přemírou odvážných erotických a nahých scén. Skvěle vytvořeny charaktery postav a osobité jejich hlavní představitelky. Kupříkladu Jenny a její románek s Marinou, který v ní začne vytvářet úporné boje s vlastními démony. Jenny začíná být démonická a ve svých očích dokáže vyjádřit i beze slov veškeré své utrpení, touhu, bolest a posedlost. Nechápu, co všichni proti Jenny mají. Její postava je pro mě velmi zajímavá a Mia Kirshner je výborná. S určitými postavami se v něčem ztotožňuji, ale Jenny je mi svou temnou stránkou, záhadností, zvláštním vyzařováním, sebedestruktivními sklony a vnitřními boji nejbližší. Proto jsem zklamána, co z ní udělali ve 4. sérii. Další mou hrdinkou je Shane. Se scénářem jsem spokojena, pouze až na nějaké ty občasné příliš vulgární a sexistické dialogy, typický amerikanismus v kolektivním chování, životním stylu a podobně. Ale co, je to Los Angeles, tak co čekám, že?:) Také jsem si občas všimla různých drobných dějových chybek a nedotažeností (jedna z hrdinek porodí dítě a chvíli na to, se všechny její kámošky objeví na pokoji a přendávají si novorozeně z ruky do ruky. Není to tak, že dítě čerstvě po narození, by nemělo přicházet do styku s ostatními, aby nechytilo nějaký bacil?:). V průběhu sérií se objeví spousta zajímavých postav: kameraman Mark, pro mě snad nejlepší mužská postava (škoda, že v seriálu byl jen po jednu sérii), exotická temperamentní kráska Carmen, či bohatá, elegantní, anglická dáma Helena Peabody. (28.09.2011)