Obyčejní hrdinové

"Zažili jsme tragedii, ale dostaneme se z toho." Drámo rodiny, které osud svižně zasazuje četné direkty do podpásových partií, má své nepopiratelné kvality, ale na mě bylo těch problémů až příliš. Mám totiž svých starostí dost a tak nějak mi připadá, že sledování nepřetržitého toku dramatických situací může uspokojit pouze zdatnějšího duševního masochistu. Já se mám zkrátka rád, takže jsem viděl moc smutku a málo zábavy na to, abych neškudlil hvězdami. (16.03.2016)

. „Když někdo něco strašně nenávidí a nezáleží jak je v tom dobrý, nemůže očekávat, že ho někdo pochopí“. Sebevražda staršího syna (zidealizovaný oblíbenec hlavy rodiny) . „ byl mým synem, jediným členem téhle rodiny, který za něco stál“. Odcizení dcery, někdo šikanuje mladšího syna, kvůli dávné nevěře zničené vztahy se sousedy. K tomu kruté pravdy, které jsou zde pronášeny v těch nejvšednějších situacích a o to víc bolí. Vynikající herecké výkony, ale především naprosto úžasná Sigourney v roli ženy, která se pokouší slepit něco, co sotva drží pohromadě. V jedné ruce zapálená cigareta a v druhé joint i tak může vypadat její chvilkový pokus o útěk z reality „ Zažili jsme tragedii, ale dostaneme se z toho“. (12.12.2005)

Český a slovenský preklad filmu asociuje Redfordov majstrštyk z počiatku 80tych rokov a toto porovnanie nie je vôbec od veci. Lenže v Hrdinoch sa točíme tak trochu v kruhu častého umierania, zranení a chorôb. Všetko prichádza síce náhle, ale keď už som sa pozeral druhý krát na postavu na nemocničnom lôžku, trochu ma to unavovalo. Nehovoriac o staršej ženskej, ktorá depresie rieši trávou. Kvitujem umiestnenie deja medzi inteligentných, úspešných ľudí, pretože aj tí majú svoje problémy a v tomto prípade sú ich rokmi skryté tajomstvá veľmi osudové. Takže Imaginary heroes sú najma o hereckých výkonoch hviezd, ktorí si radi zahrajú v náročnejších projektoch a my ich tam radi sledujeme. Keďže sa jedná už o relatívne starší film, vyzerá tu Sigourney celkom milfovite a Michelle zase lolitkovsky. 70%. (19.10.2013)

Mám slabost pro malé, nezávislé filmy zabývající se otázkami života a smrti, jejichž postavy jsou vtipné svou trapností a malostí. Jinými slovy, jejichž postavy připomínají obyčejné lidi, které potkáváte na ulici nebo při pohledu do zrcadla. Přesně takovým filmem jsou Obyčejní hrdinové, které díky tomu mám radši než by si zasloužili. Hrdinové Obyčejných hrdinů nejsou žádnými hrdiny, rozhodně ne hrdiny v typickém smyslu onoho slova. Nezachraňují planetu Zemi před zkázou, autobus plný děcek před pádem do propasti ani stařenku před rozšmelcováním kamionem. Zachraňují jenom své zpackané životy a snaží se z neustávajícího tlaku okolního světa nezbláznit. Není tudíž překvapující, kolik vedou dialogů o sebevraždách a umírání, překvapující je, že celý film má navzdory tomu relativně pohodovou atmosféru prosycenou drobnými vtípky. Nejsou zde scény, které vejdou do dějin, na většinu z nich asi zapomenete, jen co si ubalíte dalšího jointa, ale pro ten příjemný pocit, který ve mně Hrdinové po zhlédnutí zanechali, se na ně rád podívám znovu. Není zas až tolik filmů, které se nevyhýbají ani palčivějším problémům. Zde můžete kromě jiného slyšet otevřený dialog syna a matky, která se mu svěřuje, že je v podstatě jedinou věcí/osobou, kvůli které ještě nespáchala sebevraždu. Je to svým způsobem komické, pravdivé a zároveň smutné. Díky hercům, díky scénáři a v neposlední řadě díky vaší ochotě podobnému příběhu uvěřit. Já mu věřím zcela, aniž bych přitom byl homosexuál, alkoholik, narkoman, nejlepší plavec v širokém okolí či na smrt nemocný člověk. Myslím, že tady úplně stačí, když jste tím člověk, tím prachobyčejným hrdinou všedních dní. 85% Zajímavé komentáře: Falcor, Triple H (08.05.2007)

Ďalší z filmov na tému: Rodina je základ štátu. Opäť sa rozpracúva téza o zle, ktoré je vždy na niečo dobré. Tu napríklad smrť v rodine spôsobí prečistenie dlho zamlčiavaných skutočností. Vyjasnia sa nevypovedané rodinné tajomstvá a vyjasní zvláštne správanie. Všetko sa stmelí v šťastnej rodine, ktorá v ústrety budúcnosti nanovo čelí osudu. Poznámky: 1. Viacero komentárov obdivuje herecké umenie Jeffa Danielsa, no väčšinou len zmätene čumel do blba alebo agresívne kričal. Žiadne veľké umenie - len dva výrazy tváre. 2. Iné komentáre spomínajú filmy ako Americká krása, Obyčajní ľudia či Ľadová búrka. Všetko sú to len priemerné variácie toho istého. Stredobodom je súčasná rodina v rozklade. Niečo v nej hnije. Situácia je zrelá na zúfalý odchod. Nie je tu ale nič lepšie. Tak sa radšej divák odviaže pri úprimne vymyslených príbehoch a ponorí sa do raja (pekla) vlastnej rodiny. Jedny z posledných autentických filmov o rodine boli Papouškov Ecce Homo Homolka či Formanov Černý Petr. Po nástupe rôznych odnoží psychoanalytických terapií nastúpili aj v sfére filmu konštrukty. Navonok až príliš dýchajú úprimne prežitou prítomnosťou. No v skutočnosti v sebe prepájajú primnoho rôznorodých situácií, vytvárajúcich z nich nedobre vymyslené príbehy. Také rodinné eintopfy, v ktorých je všetko možné aj nemožné. Na pohľad biológa, hľadiaceho pod mikroskopom na tragikomickosť ľudského konania v rodine, sa dnes odhodlá len málo filmárov. Ich diela do svetových distribučných sietí zapadnú len zriedka. Rodinu majú teraz vyárendované takéto vyznením pomerne plytké diela s účasťou známych hercov. Prinášajú zaručene autentické správy zo situácie v dnešných rodinách. Mierou auncity (= autenticity v skratke) sa blížia miere pravdivosti hlavných správ dňa či titulkom dennej tlače. (07.04.2015)