Obyčejní hrdinové

"Zažili jsme tragedii, ale dostaneme se z toho." Drámo rodiny, které osud svižně zasazuje četné direkty do podpásových partií, má své nepopiratelné kvality, ale na mě bylo těch problémů až příliš. Mám totiž svých starostí dost a tak nějak mi připadá, že sledování nepřetržitého toku dramatických situací může uspokojit pouze zdatnějšího duševního masochistu. Já se mám zkrátka rád, takže jsem viděl moc smutku a málo zábavy na to, abych neškudlil hvězdami. (16.03.2016)

Mám slabost pro malé, nezávislé filmy zabývající se otázkami života a smrti, jejichž postavy jsou vtipné svou trapností a malostí. Jinými slovy, jejichž postavy připomínají obyčejné lidi, které potkáváte na ulici nebo při pohledu do zrcadla. Přesně takovým filmem jsou Obyčejní hrdinové, které díky tomu mám radši než by si zasloužili. Hrdinové Obyčejných hrdinů nejsou žádnými hrdiny, rozhodně ne hrdiny v typickém smyslu onoho slova. Nezachraňují planetu Zemi před zkázou, autobus plný děcek před pádem do propasti ani stařenku před rozšmelcováním kamionem. Zachraňují jenom své zpackané životy a snaží se z neustávajícího tlaku okolního světa nezbláznit. Není tudíž překvapující, kolik vedou dialogů o sebevraždách a umírání, překvapující je, že celý film má navzdory tomu relativně pohodovou atmosféru prosycenou drobnými vtípky. Nejsou zde scény, které vejdou do dějin, na většinu z nich asi zapomenete, jen co si ubalíte dalšího jointa, ale pro ten příjemný pocit, který ve mně Hrdinové po zhlédnutí zanechali, se na ně rád podívám znovu. Není zas až tolik filmů, které se nevyhýbají ani palčivějším problémům. Zde můžete kromě jiného slyšet otevřený dialog syna a matky, která se mu svěřuje, že je v podstatě jedinou věcí/osobou, kvůli které ještě nespáchala sebevraždu. Je to svým způsobem komické, pravdivé a zároveň smutné. Díky hercům, díky scénáři a v neposlední řadě díky vaší ochotě podobnému příběhu uvěřit. Já mu věřím zcela, aniž bych přitom byl homosexuál, alkoholik, narkoman, nejlepší plavec v širokém okolí či na smrt nemocný člověk. Myslím, že tady úplně stačí, když jste tím člověk, tím prachobyčejným hrdinou všedních dní. 85% Zajímavé komentáře: Falcor, Triple H (08.05.2007)

Drama o snaze rodiny o vyrovnání se se ztrátou nejstaršího syna a při této cestě za lepšími zítřky narážejí kosou na kameny, klopýtají o pařezy, vráží jeden do druhého a bloudí. Ve 111 minutách se pomalu vybrušují vztahy jednotlivých účastníků a odhalují se dávné zrady, lži a křivdy....až vypluje na povrch nepěkná pravda, která byla obalena neprůhledným pozlátkem. (27.04.2010)

Rodina se vyrovnává s tragickou ztrátou. Někteří členové za pomoci omamných látek a vzdorem. Ti, kteří je nemají, prostým upadnutím do letargie. Dialogy extrémně nablblé. Z matky se vyklube vcelku zmije. Dcera v příběhu jen statuje. Syn se v tom plácá, ale jen od ničeho nikam, včetně své sexuality. A hlavně: je to zoufalá, ukecaná, ubrečená nuda. ____ Samozřejmě, takový šok, jaký tahle rodina zažila, nikomu nepřeji a psychická rozhozenost, smutek a bezvýchodnost jsou pochopitelné pocity. Jako film je to však nezáživné, utahané a bez významu. Jo, a kdo v popisku napsal, že je tohle komedie, by už tenhle model hulit neměl. Aspoň ne při práci. SHRNUTÍ: Agitačka pro legalizaci měkkých drog, ale mě přesvědčovat nemusí. (06.02.2021)

Silný príbeh, síce o nevšednej rodine, ale v podstate, podobný príbeh sa môže stať aj nám. Rodina, ktorá na prvý pohľad vyzerá bezchybne fungujúco sa pri bode zlomu začne rozpadávať. "Nevinné" tajnosti v rodine, ktoré vznikli nedôverou, zľahčovaním okolností a slabou komunikáciou začnú naberať smrteľné rozmery. Stiahnú tieto problémy nakoniec celú rodinu na dno, alebo sa im podarí aspoň čo-to zachrániť? (19.02.2012)