Eros
Ai shen
Eros
Eros
Hudba:
Peer RabenHrají:
Robert Downey Jr., Alan Arkin, Li Gong, Chen Chang, Luisa Ranieri, Christopher Buchholz, Ele Keats, Feng Tien, Jian-jun ZhouObsahy(1)
Přestože je po mozkové mrtvici od roku 1985 paralyzován, čas od času se italský režisérský mistr Antonioni vrací za filmovou kameru. Povídkový snímek Eros je už druhý projekt, na němž přijali spoluúčast další režiséři - podobně jako v roce 1995, kdy psychologický snímek Za mraky (1995) s Antonionim spolurežíroval Wim Wenders. V povídce Ruka se Wong Kar-wai zabývá svým utkvělým tématem osamělosti muže pohlceného milostnou vášní: v Hongkongu roku 1963 propadne mladý krejčí Chang osudovému citu k prostitutce. V povídce Equilibrium se Steven Soderbergh vrací do New Yorku roku 1955 příběhem o psychiatrovi, jeho neurotickém klientovi a erotizující vidině krásné ženy. Povídka Nebezpečný vývoj událostí rozehrává příběh muže, jehož dovolenou s manželkou v toskánském letovisku naruší přítomnost jiné ženy. Tři povídky jsou poctou velkému filmaři Antonionimu i jeho vlastním holdem tématům lásky, sexu a touhy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (69)
Dost nudná podoba milostné touhy. V Nebezpečném vývoji událostí se mi líbilo partnerské míjení, ale zobrazení nahoty, byť zasazené i do přírody, bylo spíš prvoplánové. Rovnováha vyprávějící o erotickém snu mě nudila nejvíc. Aspoň závěrečná Ruka přinesla nějakou pointu a nápad (zaučení krejčího a hra rukou). ()
Sexy ženy vo filme, ako vieme z Hollywoodu, neznamená automaticky dobrý film. Bohužiaľ to prekvapivo neznamená automaticky ani dobrý Antonioniho film. Asi si chcel vyskúšať po rokoch točenia umeleckých filmov aj pseudoumenie a vznikla z toho gýčová póza. O Soderberghovi sa hovorilo, že vie natočiť príťažlivo aj montáž žalúzií a tie hrajú v jeho poviedke významnú atmosférickú noir úlohu. Udržiava si nadhľad a vtip, ale vrcholom je paradoxne najzrozumiteľnejší Wong Kar Wai. Totiž jeho príbeh je najfilmovejší a vyvoláva aj nejaké emócie. Suma sumárum sa jedná o takú raritku, ktorá sa hodí na nejaký menší spriaznený festival filmu zameraný na ľudské telo alebo tak, viac ako plnohodnotný kus do širšej distribúcie. ()
Toto dielo vzniklo ako pocta režisérovi Antonionimu a on sám si zrežíroval svoju erotickú predstavu. Celkovo ma tento film sklamal a to tým že erotika ako taká o ktorej bol hlavne tento film je tu absolútne nevyužitá a režiséri si natáčajú SVOJE vlastné filmy bez nejakeho akceptu EROSU čo s tohoto filmu robí síce slušnú prehliadku kraťasov ale v rámci žánru a EROSU sú neopodstatnené a tak ich aj budem hodnotiť. Antonioni - 3* . Antonioni sa využíva v neskutočne pôsobivých záberoch, ktoré sú typicky talianské a kto má rád talianske filmy rozhodne sa tu nájde. Postavy sú charakterovo nevyužité ale režisér si to vynahrádza celkovým pojímaním scén a kompozíciou ktorá je najdokonalejšia s trojice filmov. Erotika je tu mierne samoúčelná a oproti iným snímkam pridaná nasilu ale ako jediná spĺňa svoj účel. Scénar je absolútne odfláknutý až na dve tri perličky. Soderberg - 2* - Tento film je o všeličom ale rozhodne nie o erotike aj keď hlavný hrdina má erotický sen, ktorý sa mu opakuje ale už samotný sen je cenzurovaný vo všetkom čo sa dá tekže ani nemôžme posúdiť celkový dopad sna na hlavnú postavu, plus prirátajte zmätenosť, prechody s čiernobielej na farebnú a riešenie niečoho nepodstatného až to vyzerá ako psychologické štúdium o psychike a snoch ako film o erotike. Herci sú kvalitný ale nemajú čo ponúknuť čo je u Arkina aj Downeyho jr. škoda. Wong Kar-wai - 3* - Waia mám rád ako režiséra ktorý vie chodiť v tých krásnych príbehoch o láske a presne taký natočil. Kompozícia pekná, takisto postavy a dialógy a celkovo sa jedná o najlepší snímok celého filmu, ktorý na svoju škodu mal erotický nádych ale dĺžkou snímku a neskôr striedmosťou si ho skazil. Neustále sledujeme scény ktoré majú niekam viesť a aj asi vedú ale rozhodne nevedú k blaženosti alebo úchvatnosti spracovania. ()
Tak jako už hodněkrát spojení několika dobrých režiserů za účelem natočení povídkového filmu nepřineslo nic dobrého ani tentokrát. Mě nejvíc zaujala většinou odsuzovaná první povídka AAntonioniho. Aspon trochu dostála názvu filmu. Soderberghova mi přišla naprosto zbytečná a o ničem. A Kar-wai Wong odvedl slušný standart ve třetím příběhu. EROS považuju za strátu času. Mnohem víc doporučujuke shlédnutí samostatné filmy těchto režiserů. ()
Visione del solenzio / Angolo vuoto / Pagina senza parole / Una lettera scritta sopra un viso / Di pietra e vapore / Amore / Inutile finestra... Dvě podoby erotické lásky plus překvapivě cynická tečka: Krátký příběh o tom, že v případě 'nebezpečného vývoje událostí' není nikdy na škodu vyměnit protivnou ženskou s malými kozami za sympatickou dívku s velkými. Šok z Antonioniovy hyper-trapné závěrečné třetiny (1. Wongovo prvotřídní dusno, 2. Soderberghův pastiš allenovské psychoanalytické legrace) bezděčně ilustruje, kudy a kam se vášeň může ubírat. Dělat si z mistra legraci ale není spravedlivé. Po mrtvici, s devíti křížky na krku vyplodil esenciálně skoro to stejné jako kdysi. Přesazení do nultých let; angličtiny; hnusné barvy; a s oplzlým, nechutným Christopherem Buchhozem místo Mastroianniho či Delona; vulgární bobrovité brunety pominu, nemohla jeho poetika přežít. O ztrátě soudnosti a samožerství svědčí spíš použití jinak skvělé, výše citované písně s titulem Michelangelo Antonioni Caetana Velosa. Ušetřím vás 'napětí', jmenuje se Linda. Tak čau. Čau. ()
Reklama