Perfect Days
Perfect Days
Dokonalé dni
Perfect Days
Perfect Days
Perfect Days
Režie:
Wim WendersKamera:
Franz LustigHrají:
Kódži Jakušo, Min Tanaka, Tokio Emoto, Arisa Nakano, Aoi Jamada, Jumi Asó, Sajuri Išikawa, Tomokazu Miura, Ron Mizuma, Bunmei Harada, Šunsuke Miura (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Hirajama pracuje jako uklízeč toalet v Tokiu. Žije spokojeně ve své pečlivě sestavené rutině a volný čas tráví čtením knih, poslechem starých rockových kazet nebo focením na svůj analogový fotoaparát. Ze životní harmonie ho vyruší série nečekaných setkání, která postupně odhaluje střípky z jeho minulosti. Proslulý režisér Wim Wenders (Paříž, Texas) se triumfálně vrací s poetickým filmem o hledání krásy ve zdánlivých maličkostech. Představitel hlavní role Kódži Jakušo byl na festivalu v Cannes oceněn za nejlepší mužský herecký výkon. (Aerofilms)
(více)Recenze (172)
Pokojne by som si pozrel aj rozšírenú verziu všetkých nasledujúcich dní :) ()
Tour po Tokijských toaletách. Síce som sa v kine nezvyčajne veľakrát pozeral na hodinky a veľmi nadšený som sa z tohto filmového zážitku necítil, ten film sa mi krásne uložil v hlave a obrázky usmievavého Hirajamiho a jeho nájdenie spokojnosti a radosti v najbežnejších životných aktivitách mi myšlienky pripomínajú prekvapujúco často. A to je pre mňa asi najväčšia pochvala filmu. Tak zvyšujem na 4* a uchovávam si dôvod ak sem o pár rokov zablúdim. ()
Film, u kterýho se budete usmívat od začátku do konce. Krásná meditace. ()
Několik všedních dnů ze života vyrovnaného a usměvavého života čističe tokijských záchodků. Nevzrušivé.(max.70%) ()
Taká “Čistá duša” čistiaca čisté tokijské záchody do čista a japonský Russel Crowe: charizmatický hlavný predstaviteľ právom ocenený za svoj neverbálny výkon (Cannes 2023: najlepší herec) a film ktorý vo mne prekvapujúco milo pôsobí aj niekeľko dní po zhliadnutí ako oslava jednoduchého spôsobu života ktorý volí nejeden introvertnejší a osamelejší Európan, Japonec či Američan/ka. I tak še da… ()
Odteď už je každý den dokonalý... hlavně když si poslechnete Perfect Day a dáte si vodu s ledem. ()
Dokonalé dny ve mně vzbudily chuť jít uklízet kinozáchody. Ne, vážně, klid & balanc, který se celým hrdinovým životem linou, byly přesně to, co jsem potřebovala a byly podaný s takovým bezprostředním kouzlem, že se jimi musel vyresetovat snad each and every divák. Gotta enjoy the little things. I know I do. ()
Slabší tři hvězdy. Celou dobu to mělo víceméně "feel good vibes", tak jsem čekal, kdy se v životě hlavního hrdiny něco kardinálně podělá, mno nakonec v závěru sice něco bylo, ale netlačilo to na pilu tak, jak jsem očekával. Jinak se ten film dá považovat i za jednu velkou reklamu na jedinečné tokijské toalety. 🙂 ()
Ajaj... ako som tomu Hirajamovi rozumel... Na tento film netreba veľa slov... aj vo filme je ich minimum. ()
Film z prostredia Tokia, so známym soundtrackom. Film nie je rozhlasová hra, preto vidíme viac ako počujeme. Ticho je vo filme veľmi dôležité, viac ako rozhovory. Hlavná postava je mlčanlivý pán, ktorý vie ľuďom pomôcť, keď to potrebujú, hoci sám toho nemá veľa. Teší sa zo života, z prítomného okamihu, teší sa z dažďa rovnako ako zo slnečného dňa. Vie, že akákoľvek práca, ktorú vykonávas poctivo, ti dokáže robiť radosť. Teraz je teraz, potom je potom. ()
S Wimom Wendersom máme otrasnú históriu. Alica v mestách, Nebo nad Berlínom, Stav vecí, Americký priateľ, nebavilo ma nič 😂! Ale sú aj takí filmári, ktorí ma bavia najviac, keď sú na sklonku kariéry, napríklad Marty Scorsese. Dokonalé dni sú veľmi detailnou, ale zároveň dialógovo minimalistickou sondou do ľudskej duše obyčajného človeka, ktorý nám v dobe narastajúcich socioekonomických nerovností pripomína, že spoločnosť stojí na tých najmenších článkoch rovnako, ak nie ešte väčšou mierou ako „bohatšia“ horná polovica. Prostredie tokijskej metropoly pre západniara ešte umocňuje atmosféru tak trochu iného sveta a dokonale do filmu zapadá. Keď pôjdete nabudúce na verejné toalety alebo vám vo foodcourte odnesú tácky s jedlom, prosím, úctivo pozdravte týchto ľudí, aj za Wima 😊. 8 z 10 ()
Joo záchodky v Tokiu, to je úplně jiná liga. Uklízet je, poslouchat hitovky 70. a 80. let, fotit stromy, číst knihy z výprodeje, s rutinou jsou dny perfektní. A co se stane když tu rutinu sem tam něco nabourá? Vznikne poetické, všednodenní a pomalé drama, pro pocit příjemně strávených dvou hodin. ()
Óda na všednodenní rutinu. Jakušo dal svou postavu výborně a vlastně jí rozumím. ()
Krásne vo svojej jednoduchosti. Škoda len tej dlhšej stopáže, lebo so šikovnejším strihom v poslednej štvrtine by bola táto oslava každodennosti (a miernej OCD) úplne dokonalá. 85 % ()
Zaprvé Jakušo. Krásný muž s přímo hmatatelným charismatem. Pamatuji si ho už z filmu Babel. Tam i tady mu věřím každé gesto, každý pohled. Zadruhé hudba. Nevzpomínám si na film, kde by hlavní hrdina tak souzněl s hudbou, kterou si pouští. V Dokonalých dnech s hudbou nejen dokonalou, hudbou excelentní! Fláky ze šedesátých a sedmdesátých let (Lou Reed, Nina Simone, The Kinks, The Animals...) i pro mě dosud neznámá Kanenobu mě ovanuly jistotou, že režisér, který volí takovou hudbu, je "můj člověk" a odpustím mu ve filmu cokoli. Ne, nemusím mu odpouštět nic. Film mě uhranul. Teď je teď. Tolik moudrosti ve třech slovech! Dokonalé dny nejsou filmem o obyčejném životě. Jsou filmem o ukotvení se v životě, o nalezení sebe sama, o radosti z každého dne. Teď je teď a teď je dar. Výborná kamera, práce se světlem, s kontrasty v zobrazování interiérů i města. Výjimečný film, kompaktní. Drží při sobě všemi výrazovými prostředky. Stojí na pevných základech rituálů (nejen hlavního hrdiny) a opakujících se scén, které na mě určitě platí. Teď je teď. Zastav se. Užij si tu chvíli. Pusť si starý fláky a koukej jen tak na zahradě do korun stromů. ()
Wenders si dělá z lidí prdel a místní polointelektuálové mu na to skočili. ()
„Sometimes I feel so happy, sometimes I feel so sad.“ Těžkosti života odložit, nehonit se, žít prostý až asketický život, vnímat jeho uklidňující rutinu v kombinaci s četbou, oblíbenou muzikou (trochu divácky, ale příjemně vybranou) a hlavně si všímat obyčejných krás kolem nás. Tolik jsem rozuměla Hirayamově práci (leštění cizích koupelen a stereotypní pohyby mopem jsou i pro mě uklidňující, že s tím nehodlám přestat)… Starosti a trápení vlastní či blízkých Hirayamu stejně dohnaly, jeho poklid narušily, ale i přes počáteční nevoli ho obohatily. Diváci v kině, jak je zvykem, opustili sál předčasně a nedozvěděli si nic o komorebi, slunečních paprscích prostupujících koruny stromů. Osobně tyto prchavé okamžiky vnímám pozitivně, byť s lehkou melancholií. Jenže! Ono to komorebi v japonské kultuře, jak jsem se dočetla, obsahuje nejen světlo (radost ze života), ale i stín (tmu, smutek), symbolizuje neustálý boj mezi pocitem štěstí a smutku; má být znamením naděje. A to je pro mě klíč k Hiraymově pláči a mému podivnému prozření/dojetí/rozsekání na konci filmu. ()
Doslova já ()
Občas člověk potřebuje film, jako je tento. Jasných 5*. ()
70% Pral bych si, aby mi dvouhodinovy film prozradil o hlavni hrdinovy vice, rozhodne bych stal o to pochopit vice. ()
Související novinky
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD
Blíží se konec roku, a tak opět nastal čas na bilancování toho, které filmy a seriály z letošní produkce se umístily nejlépe v ČSFD žebříčku, jehož podoba není ovlivněna ničím jiným než celkovým… (více)
Byly rozdány Zlaté palmy v Cannes
76. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Cannes se uchýlil ke svému závěru a nastal tedy čas, aby byly rozdány Zlaté palmy. Hlavní ocenění prestižního festivalu díky rozhodnutí poroty, jíž… (více)
Reklama