Dějiny násilí

Až neskutečně idylické vztahy v rodině zboří jeden okolnostmi vynucený čin, a najednou jsou pryč všechny dosavadní jistoty a místo nich svět, ke kterému by se člověk vůbec nechtěl znát, ale není návratu. Skvělá Maria Bello (doktorka Anna del Amico z E.R. vůbec nestárne), ale i Viggo Mortensen a samozřejmě David Cronenberg a jeho pohled na manželský sex (opět poněkud jiný než je ve filmu obvyklé!), dělají z filmu, ve kterém nechybí ani detailní záběry na rozstřílené hlavy, víc než nadprůměrný snímek. (05.11.2005)

Skvely namet, ktory keby vo filmovej podobe nebol doplneny o kopu zbytocnych scen (postelove akrobacie a dalsie skvosty z ktorych sa mi pri pozerani amickych filmov robi zle), a vydal sa menej komercnou cestou, mohol byt fantastickym filmom. Takto je to len slusny thriler, s Cronenbergovskymi "detailami". 7/10 (15.02.2007)

"Můj muž Vás vůbec nezná. Nezná takový lidi, jako jste Vy." Žiju si svůj klidný rodinný život a hrozně nerad bych si vzpomněl na dobu, kdy jsem vraždil lidi. Možná jsem to nikdy nedělal, ale když jsem viděl zmatenýho Toma, tak si tím nejsem úplně jistej. Takže jestli se objeví stín mý zapomenuté minulosti, tak ať má podobu pana Fogartyho. Ten mě dost bavil svou výhružnou slušností. A taky mě hodně zaujal synek při skoncování s šikanou od alfa samce. To mělo styl. Stejně jako manželka roztleskávačka. Tomova rodina prostě byla fajn a pokud by Tom potřeboval pomoci při její ochraně, tak jsou mý proklatě nízko zavěšený Smith and Wessony kdykoli k dispozici. (03.04.2019)

Brian De Palma kdysi prohlásil, že když divákům naservírujete dostatečně zajímavou úvodní scénu, vydrží na film zírat klidně další půl hodinku, i kdyby byl celkem o ničem. Měl asi pravdu, jenom u Dějin násilí to u mě fungovalo přesně obráceně. Dva chlapi jdou k autu, zírají na sebe několik sekund a pak prohodí pár slov o nějaký cestě na východ. Zas na sebe zírají, jeden jde pryč, druhej pomalu nasedne do auta a ujede tři metry. První se vrací, nasedne do auta, prohodí pár slov a oba odjíždějí. Uvažuju, jestli chci tenhle film skutečně vůbec vidět, ale říkám si, že tomu dám aspoň deset minut šanci. No a nezklamal. Protože nebýt těch dvou chlapíků, jejichž herecký výstup bych klidně omezila na scénu v restauraci, nedalo se tomu filmu skoro nic vytknout. To skoro je tam za místy nelogický jednání postav: když Tom zabije dva lupiče, je rázem ve všech novinách na titulní straně a televize s ním chtějí natočit rozhovory, ale když o několik dnů později střílí do chlapíků kolem svýho domu z brokovnice, nikdo ani nehne brvou. Nehledě na závěrečnou přestřelku, kde... ne, nebudu nic prozrazovat. Ti, co viděli, možná vědí, co mám na mysli, a pokud ne, možná jim to dojde, když zmíním poldu, který sice dokázal spočítat kvadratickou rovnici, ale dělá mu problém sečíst jedna plus jedna. Ale nebudu jenom kritizovat, vždyť jsem tomu taky dala čtyři hvězdičky. Přece jen je ta brutalita v komorním kabátku se dvěma až živočišnými sexuálními scénami naprosto neodolatelná. A vzhledem ke krátké stopáži (až o polovinu kratší než u většiny filmů, co jsem v poslední době viděla) Dějiny násilí ani nedokážou začít nudit. (17.10.2007)

Klasik David Cronenberg (Mucha, Dead Ringers) sa po sérii svojich autorských úchylární rozhodol natočiť niečo normálnejšie a mainstreamovejšie. Ideálnu príležitosť mu poskytla predloha Johna Wagnera pretavená do vynikajúceho scenára. Hlavnou prednosťou je nepredvídateľnosť a skvelé herecké výkony zúčastnených (z ďalších napr. Ed Harris, Maria Bello alebo William Hurt). Nezvyčajne utlmený Cronenberg vedie príbeh pevnou rukou profesionála, ktorý tápanie v akčných pasážach vynahradzuje komornými momentami (rovnako ako v Živote Adéle, hlavne obe erotické scény stoja za to). Obe nominácie na Oscara (adaptovaný scenár, William Hurt za vedľajšiu úlohu) ostali nepremenené. (16.03.2016)