Dějiny násilí

Aj mne uniká dôvod ale i zmysel rozruchu okolo tohto filmu. Baliaci papier má síce na prvý pohľad peknú a zaujímavú vzorku, ale pod ním je len sito s dierami na halušky. Nepopieram, že film je ako píše Tron - napínavý, pôsobivý a má kvalitných hercov. No počínajúc typizovanými americkými rodinkami a mestečkami, z ktorých sa mi už chce blinkať, umňaučanými dokonalými manželkami, ktoré stále pištia "hanííí", až po tie čudné nezrovnalosti a diery v scenári to bolo jedno obrovské sklamanie. 3* za herecké výkony, inak by som dala len 2. (02.01.2008)

Dlouho jsem váhal s hodnocením, protože film z mého pohledu stojí přesně na rozhraní 3 a 4 hvězdiček. Cronenberg je zkušený a kvalitní režisér, takže se mu z hlediska řemesl nedá mnoho vytknout, navíc má snímek velmi slušné obsazení a tomu odpovídající herecké výkony. Mám ale problém se scénářem, lépe řečeno se zařazením filmu a jeho otevřenými ambicemi být něčím víc než zábavným snímkem pro chvíle odpočinku. Dějiny násilí už svým názvem vyvolávají dojem filmu, který má přání zabývat se násilím jako fenoménem, mapovat ho a vložit do jeho děje nějaké poselství a psychologický přesah. Celý film tak kolísá ve svém žánrovém zařazení mezi kriminálním thrillerem a psychologickým dramatem. V prvním případě má pomalé a nevyrovnané tempo, kdy překáží nadbytečné dialogy a je až příliš znát v podstatě jednoduchá dějová linka, ve druhém případě schází hlubší psychologická drobnokresba a hodnověrnost událostí. Tvrdé souboje Toma Stalla, zvlášť finální souboj, kde v nekompromisním zápase muže proti muži v bondovském stylu se dvěma těžkými zraněními z nedávné doby likviduje své protivníky, jako by vypadly z nějakého mizerného akčního filmu. Některé věci, jako schopnost vypnout zábrany a agresivně odrovnat protivníka, se neztrácí, ale po 20-letém poklidném životě v provinčním městečku mu jeho bojové schopnosti nevěřím. Scházela by mu rychlost, postřeh i muška. Tohle vyžaduje každodenní intenzivní trénink. Každopádně Tomovi závidím sexuální apetit jeho partnerky i chápavou rodinu. Po milostné scéně na schodišti by v reálném životě asi přišla dlouhodobá léčebná kúra u fyzioterapeuta. Celkový dojem: 65 %. Kdo chce film, který násilí analyzuje a snaží se o neotřelý pohled, pustí si spíš Strašáky nebo Mechanický pomeranč... (13.01.2010)

Nenápadné posuny v tvárach, o ktoré sa tu hrá, dávajú veľa vyniknúť hercom, ktorí sú pod Cronenbergovým vedením bez výnimky výborní, čo vďaka bohu platí aj o Mortensenovi (zvlášť keď zakrvavený objíma svojho syna s výrazom Terminátora) ako o Edovi Harrisovi (keď by sa vám motal okolo baráku, asi by ste rýchlo vymenili dvere za pancierované). Výborná je aj Maria Bello, ale bezkonkurenčnou nezabudnuteľnosťou vás omámi hlavne William Hurt ako šialený a prehnane srandovný protivník No. 1. Aj vďaka nemu sa Cronenbergovi podarilo vyšperkovať svoj ​​film parádnym a neskutočne čierno-humorným finále. A vzhľadom k tomu, že aj všetka "akcia" je natočená prehľadne a v kontexte Cronenbergovho štýlu nečakane efektne, nezostáva mi než dať plný počet hviezdičiek. (15.01.2013)

Dost obehraný příběh podaný takovou trochu brutálnější formou. Když Viggo Mortensen někoho střelí do hlavy, vždy následuje detailní záběr na to jak je rozmašírovaná. Popřípadě rozmlácenej nos či dupání na krk (to pak všichni začnou hezky realisticky bublat). Z předchozích mých vět by se dalo usoudit, že je tento film pouze o násilí, ale to zase ne. Velkou důležitost tam má i rodina hlavního hrdiny a jejich proměňující se rodinná situace. Skvěle zahrané opravdu v tohmle filmu není herec, který by hrál hůře než ostatní. A skvěle zrežírované. Akorát bych chtěl vidět nějaké scény s Joeyho minulostí, protože vidět Viggo Mortensena jako magora co vybodává lidem oči rezavym drátem je lákavé. (12.11.2005)

Naposled jsem se s tvorbou Davida Cronenberga setkala snímkem Mrtvá zóna a předtím, což je docela dávno, snímkem Pavouk, který mi přišel velmi slabý. Dějiny násilí jsou jedním z mnoha filmů, které jsem měla zapsány na seznamu těch, které bych chtěla zhlédnout. Byla jsem proto neskonale potěšena, když jsem jejich titulek spatřila v televizním programu. Nějakým mým filmovým smyslem jsem tušila a věděla, že tento film bude excelentní, a že mě nezklame. Tento můj smysl se ukázal být pravdivým. Viggo Mortensen ze sebe shodil kostým Aragorna, statečného a spravedlivého bojovníka, vzal si novou identitu, krásnou ženu, bouchačku a nesplacené dluhy ze své zločinecké minulosti. Začal žít novým životem, snažíc se zcela odpoutat od minulosti, jenže... Něco se stalo a on si pomalu začínal uvědomovat, že jedna část jeho osobnosti je stále ještě tím, kým se nyní snaží nebýt. Viggo zde ukázal, že je velmi dobrý herec. Se svou rolí se skvěle sžil a já mu věřila vše, co udělal či řekl. Scény jsou působivé a výborně propracované - SPOILER (syn zachrání svému otci život tím, že zastřelí jednoho z mafiánů puškou, otec k němu poté přistoupí a dlouze se na sebe dívají. Záleží na každém divákovi, jestli vytuší, co se jim v tu chvíli honí hlavou. U mě to bylo dilema z tohoto - ano, můj syn mi zachránil život, ale proboha, on zabil, nechci, aby byl jako já. Nechci do toho zatahovat svou rodinu. Proč to udělal? Měl ho nechat, aby mě zabil, to bylo mezi námi, proč se do toho zapletl...) KONEC SPOILERU. Ženskou stránku filmu dotváří krásná Maria Bello a jako třešnička na dortu zde působí postava mafiánského "gaunera", v podání dokonalého a fascinujícího Eda Harrise. (06.12.2009)