Reklama

Reklama

Zredigováno

Trailer

První obětí války bývá obvykle pravda. Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová). Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (175)

castor 

všechny recenze uživatele

Palčivých otázek se dotýká na digitální kameru natočený snímek Briana De Palmy, resumován jako naprosté pohrdání lidským životem. Výsledkem je MINIMÁLNĚ zajímavý pohled na nesmyslnost celého iráckého konfliktu, který je často i svědkem krvavých omylů a rozporuplného chování amerických jednotek (muž v autě spěchá s těhotnou ženou do nemocnice, nedbá příkazů amerických vojáků k zastavení a následný masakr si vyžádá smrt nejen ženy, ale i nenarozeného dítěte). A výsledek? Násilí plodí násilí. I přes kratičkou délku se ale u mne minul účinkem. ()

molotov 

všechny recenze uživatele

Jde o dokumentární formou natočenou rekonkustrukci událostí v iránské Samaře, kde dva američtí vojáci znásilnili a zavraždili patnáctiletou dívku. Její tělo poté zapálili a ještě vyvraždili téměr celou její rodinu. Je to celý nesmírně zneklidňující nejen tím, že kamera nikam neuhne ani v těch nejhorších chvílích, ale hlavně tím, že se to doopravdy stalo. Na konci filmu je série fotek zmrzačených iránských civilistů, především dětí. Poslední fotkou, jak jsem až doma dozvěděl naštěstí vyrobenou v počítači, je fotka oné mladé dívky, jak leží nepřirozené poloze v kaluži krve s roztaženými nohami a otevřenými očmi směrem ke kameře. Něco tak děsivýho jsem nikdy neviděl. Film nelze než doporučit, je o několik tříd lepší než Flandres s podobným námětem, který vyhrál v Cannes, ale většinu diváků pouze střídavě pekelně nudil nebo znechucoval. ()

Reklama

zlabus 

všechny recenze uživatele

Tak tohle se moc nepovedlo, je to takové Oliver Stone meets Blair Witch Project, bohužel herecky na úrovni druhého zmiňovaného, což je největší překážkou pro to, aby ona originální a superrealistická forma vyprávění mohla pořádně fungovat. Mám velké podezření, že ty 3 hvězdy dávám hlavně kvůi DePalmovi a jeho snaze natočit trochu jiný film.50% ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Něco jako Blairwitch, akorát že místo čarodějnice tu jsou dva pitomci od pěchoty, které z nudy nenapadne nic lepšího, než jít znásilnit underage Iráčanku a postřílet její rodinu. Tenhle film se moc slávy nedočkal, asi hlavně kvůli tomu, že zpochybňuje přítomnost a dobrodějnost vojáků USA v Iráku jako takovou.  Filmy o tom, že je válka zlá věc, to ještě jo. Ale filmy o tom, že ty zlé věci dělají i ti, co jsou hodní, to už ne. Není to první film De Palmy, který tak věci vidí, struktura Obětí války je dost podobná. Námět není špatnej a spousta scén funguje dobře - hlavně ta všeobjímající nuda, kombinovaná s vedrem a strachem z místních. Problém spíš je s pseudo-dokumentárním zpracováním, které místy nedává moc smysl. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

GENIÁLNÍ. Brian De Palma, jehož filmařská teze po celou kariéru byla "kamera lže 24krat za sekundu", natočil polemiku sám se sebou, svými vlastními myšlenkami a vlastní tvorbou (což v tomto roce není typické jen pro něj, ale např. i pro Lynche, Cronenberga, Verhoevena a další)._____ Tenhle vypravěčský a stylistický experimentátor, jehož filmy se skládaly z intertextuálnich odkazů, dospěl do stadia, kdy po Black Dahlii nemá kam filmařsky jít a na co uz odkazovat (leda tak sam na sebe...), a tak se musel zbavit svých pečlivě komponovaných dlouhatánských záběrů, které byly pro jeho tvorbu tak charakteristické, a nahradit je digitalní kamerou a záznamy z různych zdrojů. (Nebojte, sáale si hraje s divákem a jeho očekáváním, ale poprvé ve své kariéře krom odhalení procesu zíraní jakožto voyeurství vybízi i k aktu.) Je tomu hlavně proto, že Redacted ma za hlavni zdroj, z kterého těží, De Palmovy Oběti války (dalo by se řict, že Redacted jsou takové Oběti války bez černobílých postav, jisté tendenčnosti a emoce ždímající hudby), které pojednávaly o brutalním několikerém znásilnění a zabiíi Vietnamky, zatímco zde tomu tak je v připadě Iráčanky._____ Vzniklo tak dílo-hypertext, které svou emociální drtivostí hravě překoná Greengrassův Let číslo 93 a které je oproti výše zmíněnému filmu mnohem vrstevnatější a promyšlenějšíi, protože se nejedná o "pouhou" rekonstrukci (i když to taky), ale o propojení francouzského dokumentu s internetovými záznamy či nočními kameramy apod., kdy se komentuje převážně západními médii prezentovaná "pravda" o válce v Iráku, která je tou největší obětíi._____ Kdyť oni tam ani neměli být (ano, ve filmu, kde se krom jiného odkazuje na Zachraňte vojína Ryana, Bratrstvo neohrožených či Divokou bandu a Olověnou vestu, najdeme narážky i na Clerks). ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • Film byl financován Markem Cubanem, majitelem basketbalového týmu Dallas Mavericks. (Caaslav)
  • Islámští extremisté používají film jako propagandistický materiál a tvrdí, že jsou ve filmu použity skutečné záběry z archivů americké armády natočené skutečnými americkými vojáky v iráku. (Caaslav)

Reklama

Reklama