Zredigováno

Film inspirovaný jedním z nejzávažnějších trestných činů spáchaných americkými vojáky v Iráku.… Divný film, stejně jako celá tato válka. Video denník ze života US vojáků, mnoho keců o hovně či jak se vyhnout svému osudu, akce málo, události tragické. Oživení přináší irácký youtube, kde je k vidění víc, než jen hudební klipy. Allahu Akbhar! Jsem rád, že vše spěje k finále. Možná proto, že nejsem Američan a také velký příznivec tohoto filmařského stylu, příběh ve mně nevzbuzuje ty ,,pravé“ emoce. Převládá jen zhnusení z BARBARSTVÍ A POHRDÁNÍ LIDSKÝM ŽIVOTEM. Oboustranně! A jak s tím budou žít? To je jen vedlejší produkt. Hlavně že je v Iráku demokracie. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * Víte že? Skladbu ,,Sarabande“ od G.F. Handela v pasáži, kdy kamera předvádí kontrolní stanoviště nahrála Pražská filharmonie? (10.08.2009)

Kamera lže dvacet čtyřikrát za vteřinu. Ani nevím kolikrát jsem si na tuto frázi vzpomněl při sledování nového De Palmy. Nápad s několika obrazovými zdroji je nejen neotřelý, ale i dostatečně působivý. Škoda že na konci se celá polemika nad pravdou zvrtne do jednostranné manipulace. Poslední minuty zradily nejen mě jako diváka, ale i samotný film. (25.04.2008)

Moderní pohled kamerou v podání Briana De Palmy. Tentokrát nejde o neustálé přenášení jedné kamery, kterou různě drží vojáci, ale různé kamerové zdroje poskládané ve stylu dokumentů. Právě tento dokumentární styl se snaží sledovat různé události z neutrálního pohledu, ale vždy je divák nucen do úmyslného stanoviska autora (např. civilisté, najíždějící do vojenského záterasu? Vina armády? Proč?). Narážka na nekonečný cyklus pomsty je pochopitelný, ale ukazovat jeho absurditu je jedna věc, ukázat jak ho vyřešit věc druhá. Bohužel Redacted je možá pohled De Palmy na celou vojenskou invazi do Iráku, ale ani zdaleka nedosahuje kvality ani argumentů některých výjimečných filmů reflektující zrůdnosti Vietnamu. Ten pravý film, na vyrovnání se s ropnou invazí asi teprve čeká někde v šuplíku.... (25.08.2010)

Nevím, co říct... snad, že všechno už tu bylo v x filmech s válečnou tématikou a zbytek se dá vytušit z útržků zpravodajství a dokumentů, změna je jen ve formě, a domnívám se, že ne k lepšímu, většinu času jsem byla ze stylu natáčení i kvality obrazu dezorientovaná a nervózní, špatně jsem rozeznávala identitu vojáků a těžce jsem nesla jejich prázdno vyplňující kecy - vinou výše uvedených překážek jsem jaksi nebyla schopna náležitého pocitu zhnusení, který měl De Palma v úmyslu z diváka vydolovat. Zajímavým se jevilo prolínání několika médií, ale přes snahu o autentické vyznění právě ono paradoxně obviňovalo samo sebe z falše - amatérské výkony herců i třas handycamu vyvolávaly zdání vojenského videodeníku, aby vzápětí došlo k vystřízlivění z nelogických nesrovnalostí, podstrčených filmových fotek a klišovitých vzorců chování. Zbytečný film. (23.08.2010)

"YOU SO UGLY THAT BULLET IN YOUR FACE WOULD BE IMPROVEMENT." ---------- Už dlho som nič tak prirodzené nevidel. Veľmi autentické a nie len svojim spôsobom podania. Amatérsky spôsob natáčania bol len bonusom. Všetko to pekne zapadalo, nič nevyznelo umelo alebo vynútene. Ako keby to naozaj točil samotný Salazar a za filmom nestál žiadny expert, aj keď tam jeden v podstate bol. (05.10.2017)