Zredigováno

Brian De Palma si největší tvůrčí úspěch prožil v 80.-90. letech, kdy natočil několik kultovních gangsterek, skládal poctu Alfredu Hitchcockovi v tajemných thrillerech a natočil jeden z legendárních a působivých pohledů na válku ve Vietnamu "Oběti války". A právě na "Oběti války" jsem si při sledování tohoto snímku vzpomněl. I zde vidíme válkou unavené a zničené vojáky, kteří každý den přicházejí o své končetiny nebo kamarády a které toto peklo svede na temnou stranu lidské důstojnosti a udělají to, na co by v běžném životě neměli žaludek. I přes pokus o autentičnost, mě však film prakticky ničím nezaujal a většina hereckých výkonů mě vážně iritovala. Od tvůrce De Palmova formátu bych čekal něco výjimečného, než jen chladný pohled na novodobý válečný konflikt. (13.01.2013)

Ústředních 10 minut je síla, ale všechno ostatní přes veškerou snahu nepůsobí jako autentickej záznam skutečnosti, ale jen jako nízkorozpočtovej film. Vyzněním je to takřka přes kopírák slavný mistrův kousek Oběti války. K tomu jsem napsal, že se podobné příběhy opakují ve všech válkách a tak nelze mít tvůrci za zlé, že se k té další vyjádří podobně. Potíž je, že Oběti války jsou klasickej film (teda hraní pro kameru) a přesto působěj víc autenticky než tenhle jen jako reálnej zaznam skutečnejch událostí. Kdybych měl jmenovat lepší alternativu, doporučil bych Valčík s Bašírem. (23.08.2010)

Moderní pohled kamerou v podání Briana De Palmy. Tentokrát nejde o neustálé přenášení jedné kamery, kterou různě drží vojáci, ale různé kamerové zdroje poskládané ve stylu dokumentů. Právě tento dokumentární styl se snaží sledovat různé události z neutrálního pohledu, ale vždy je divák nucen do úmyslného stanoviska autora (např. civilisté, najíždějící do vojenského záterasu? Vina armády? Proč?). Narážka na nekonečný cyklus pomsty je pochopitelný, ale ukazovat jeho absurditu je jedna věc, ukázat jak ho vyřešit věc druhá. Bohužel Redacted je možá pohled De Palmy na celou vojenskou invazi do Iráku, ale ani zdaleka nedosahuje kvality ani argumentů některých výjimečných filmů reflektující zrůdnosti Vietnamu. Ten pravý film, na vyrovnání se s ropnou invazí asi teprve čeká někde v šuplíku.... (25.08.2010)

Když Brian De Palma na začátku své rozmanité kariéry experimentoval, vzniklo pár docela zajímavých filmů jako např. Ahoj Mami! nebo Fantom ráje, které mají co nabídnout. Ovšem tenhle režisérův pokus o reflexní válečné drama se v mých očích příliš nezdařil. Co si budeme povídat? Válka je svinstvo, ale tenhle film mi připadá úplně zbytečný. Jde prakticky o takový statistický slepenec negativ války v Iráku a Afganistánu, který nám jasně říká, jak máme vše chápat. De Palma se trochu vrací k látce svého filmu Oběti války, který ovšem nebyl tak křečovitě rádoby realistický jako tahle patlanina. Mohl to být dokument na půl hodiny a ne hraný film, kterému asi málokdo uvěří jakoukoli objektivitu. Pro mne docela zklamání, snad se Brian ve svém příštím filmu trochu vyšvihne. (08.05.2012)

De Palmu som po jeho posledných troch filmoch už skoro nadobro odpísal. No po jeho amatérskom hranom dokumente natočenom podľa skutočných udalostí o amerických vojakoch, ktorí znásilnili a zastrelili 15 ročné irácke dievča mám na rohovke doslova vypálený poslednú fotku, posledný záber filmu.... už dávno so mnou takto nejaký film emociálne nezacvičil (09.01.2009)