Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $4,017,609║Tržby Celosvetovo $11,523,779▐ Tržby za predaj DVD v USA $5,970,173 //počet predaných kusov 282,448║ Veru režisér Todd Haynes ponúka dosť ťažkú filmovú skladbu na to aby si divák mohol užiť tento jeho umelecky podaný dej. Kdež to také vizuálne poňatie a pesničkový doprovod je omnoho viac lahodiaci prvok, taktiež treba spomenúť aj herecké výkony, kde z celého pléna známych mien hlavne vyčnievajú Christian Bale a Cate Blanchett. /60%/ (03.05.2009)

Tak nějak jsem na tenhle film byl zvědavej už jenom z toho důvodu, že Bob Dylan měl zvláštní život a ztvárnit ho na plátně bylo takřka samozřejmostí, jenže to by se toho nesměli chytnout tvůrcí tohodle paskvilu, který dost možná originální je, ale já jsem mu vůbec nerozumněl a ani jsem nechtěl, přišlo mi to celý nesmyslný od začátku do konce. Každý herec by měl ztvárnit část hudebníkova života, přičemž se tam objeví jako Bob Dylan i Cate Blanchett. Nevím proč je to napadlo, ale narozdíl od odborníků, já jako obyčejný člověk nad takovýmhle filmem nemám pochopení. (30.07.2009)

„Pronikl do tolika duší. Nemůže se vrátit na scénu.“  Od Boba Dylana zatím znám pár slavných hitů (i to často díky českým coververzím Matušky, Neckáře atd.), takže po přečtení pár komentářů o zmateném počinu vhodném jen pro skalní znalce jsem začal mít obavy, co mi Haynesův snímek může dát... jenže mě to nečekaně naprosto nadchlo. U více scén se mi hlavou honily myšlenky nad záměrem, aneb když člověk proniká do mysle jiných lidí, kteří se s ním setkávají, každý ho může začít vnímat odlišně na základě vybraných situací a jiných zdrojů, jež mu tento obraz vytvořily... a co teprve, když se člověk činí v umění, vystupuje pod pseudonymem, nestává se už v té chvíli z něj již částečně jiná osobnost? ...a co když je to světová hvězda showbyznysu, o jaké leckdy v médiích padá spousta fám, slavný zpěvák, který bývá jinými imitován, může mít po světě své falešné dvojníky, zároveň herec, který ve filmu ztvárňuje roli úplně odlišnou oproti sobě samému? To už vzniká téměř nekonečný rozptyl obrazů o jedné osobnosti, nehledě na to, kolikrát může tento člověk měnit ve svém životě postoj k něčemu. Nejen ve vztahu k těmto úvahám mě bavilo sledovat filmový experiment, v němž slavnou osobnost Boba Dylana ztvárňuje snad 6 herců včetně černošského kluka nebo ženy v převleku a film nám ukazuje, jak si na slavnou hvězdu může hrát či ve filmu ji ztvárňovat téměř kdokoliv. Todd Haynes střídá v téhle mozaikové směsici hraný film ve stylu rodinného dramatu, jindy western, sekvence ve stylu videoklipů, dokument plný sestřihů (vč. ukázek z archivních rozhovorů a vystoupení skutečného Dylana)... Filozofování nad hudbou si dovolí vystřídat i mystifikací podobnou Petru Zelenkovi, surrealistickými scénami (za mě naprosto skvělá ta černobílá s producentovými přeludy na WC) nebo praštěnými vtipy jako z Hodinářovy svatební cesty (třeba záběr The Beatles coby brouků válejících se v trávě :D). Heath Ledger by se svým talentem býval jistě zvládl stejnou roli i v klasickém životopisném filmu, zatímco mnohé scény s Christianem Balem a nevyzpytatelnou Cate Blanchett mě bavily i coby zábavné ukázky velmi zdařilé imitace slavného zpěváka. Stylová mnohotvárnost snímku v několika liniích mi vůbec nevadila, když jsem časem zjistil, že snad každá z nich mě chytla, přináší vychytané momenty, jistou atmosféru a současně film doprovází spousta skvělé hudby, která celý zážitek pro mě v čistě pocitové rovině ještě zesílila. [90%] (27.07.2024)

Scénář: Todd Haynes, Oren Moverman .. Jediné opravdu přirozené věci jsou sny. A ty příroda nemůže rozložit. ___ Boží, boží. Boží je Cate Blanchett v dosti tvrdém biografickém oříšku, který nejspíš každý nerozlouskne, ale věřte že v jádru se skrývá rozhodně originálně pojatý portrét hudební osobnosti amerického folku. Především Blanchett, ale i Bale táhnou snímek vší svojí grandiózní hereckou silou, opomenoutí si však nezaslouží ani Marcus Carl Franclin, který je jako zpívající černý chlapec excelentní. Jenže, nejen žánrové roztříštění, ale celková nesourodost vyprávění je největším nepřítelem a pokud nejste vyloženě fanda do Bob Dylan, asi právě tohle bude, společně s přílišnou délkou (linie s Richard Gere je nejméně snesitelná ba nadbytečná), největším nepřítelem vysokého diváckého prožitku. A to i přes fakt, že obsažené písničky má Bob Dylan skutečně skvělé. 70%. (15.01.2008)

Jsem přesvědčen, že stačil kousek, aby mě to nadchlo. Fascinují mě nejednoznačné příběhy a tady je interpretační pole široké, dlouhé a bystrozraké jako poušť Gobi. Parta výborných herců se může přetrhnout, aby předvedla, co umí v příběhu, který možná ani sami nechápou. I na mě byly ty paralelismy místy trochu moc. Přesto I'm not there všem doporučuju. Je za tím vidět pečlivá práce a dobré vedení příběhu. Minimálně režisér věděl přesně, co točí. Otázkou je, jestli je dobře nebo špatně, že to ví málokterý divák. (29.12.2009)