Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

Experimentální dlouhometrážní alegorický životopis Boba Dylana. Jak si to užijete, záleží právě na vašem vztahu k tomuto podivuhodnému pánovi. Pokud ho podobně jako já skoro vůbec neznáte a je vám tak nějak volný, můžete tak leda obdivovat herecké výkony, z nichž nejvýš hodnotím Cate Blanchett. Ta ženská prostě zahraje kohokoliv - a po tomhle víme, že je jí jedno, jestli to je ženská nebo chlap. Neskutečné. Ale abych si mohl film užít, potřeboval bych ještě něco víc, a pro to nenastala vhodná konstelace. Právě díky tomu prolínání příběhů jednotlivých Bobů Dylanů, o nichž jsem nic nevěděl, se s blížícím se koncem filmu stupňovalo moje divácké nepohodlí, 135 minut přece jen není málo. Z respektu můžu dát 70%, ale víc opravdu ne. A dívat znova se překvapivě nebudu. (04.06.2012)

Až na pár prístupnejších hitov (ale nedávno objavená Hurricane sa okamžite zaradila medzi moje najobľúbenejšie skladby vôbec) je mi Bob Dylan strašne vzdialený. Až tak, že som aj zabudol, že som tento film pred cca 2 týždňami konečne pozrel... a musím konštatovať, že veľmi rád (nie zabudol, pozrel). Byť to o umelcovi, ktorému rozumiem, tak asi prerábam topku (...alebo možno práve vtedy nie?). Každopádne veľmi dobre volený koncept aj forma. Plné rešpektu, ale odvážne, neuhýbajúce pred puncom legendy, ale neidealizujúce. Akurátne a vkusné, viac sa dá do Dylana preniknúť už iba ponorom do jeho tvorby samotnej. Kto za ňou stojí, o tom mám už teraz postačujúcu predstavu. (25.04.2024)

I’m Not There se snaží upozornit právě na skutečnost, že každý mediální obraz je vlastně lživý a že obraz hvězdy se může neustále proměňovat a přepisovat. Nesnaží se o odhalení pravdy, ale spíše ukazuje, co Bob Dylan pro lidi reprezentoval. Respektive šest „možných Dylanů“, z nichž každý zastupuje jiné období jeho života a tvorby, jiný pohled na to, kdo vlastně byl. Nebo vlastně nebyl? Je těžké se nechat příběhem pohltit, protože stále dochází k narušování kontinuity. S divákem je přímo manipulováno – sotva navykne na tempo a vyprávění jedné části, je nucen přesměrovat svou pozornost jinam. Je to stejné jako s konstruováním obrazu hvězdy – stále se objevují nové věci, které obraz naruší či převrátí jeho význam. Stále a znovu se objevují prvky, které si přímo odporují. Ve filmu je to stejné i s využitím Dylanových písní. Postavy prohodí určité slovo, a to se vzápětí objeví v textu písně. Někdy je naopak řečený přímo název známé skladby (např. Just Like a Woman), ale zcela proti diváckému očekávání začne hrát píseň úplně jiná. Divák se nesmí spoléhat na to co vidí a co si vytváří ve své hlavě. (08.09.2010)

Zajímavý pohled na osobnost skvělého trubadůra. O jeho životě vám prakticky nic neřekene. Jde spíše o pokus rozebrat a přiblížit , poznat osobnost velkého člověka. A protože to je muž tolika tváří, je skvělý nápad ho ztvárnit několika herci. Četl jsem výhrady k westernové části, že je skoro zbytečná. Já bych to netvrdil, je jen vemi vyčnívající svým pojetím, mezi ostatníma, které jsou více střízlivé. Tento film dá asi mnohem více lidem, kterří jsou již obeznámeni se životem Dylana, a jelikož já nejsem - nebylo to proto tolik šokující. 60% (22.02.2009)

Fenomenálně natočený film, který jsem si s chutí pustil třikrát za sebou. Herci, hudba, vyřčené otázky a vůbec celková nálada snímku dělá z I´m not there určitě jeden z nejzajímavějších "hudebních" filmů, které jsem kdy viděl. I´m not there nesedne každému - ale o to víc si ho užije jednotlivec. 90% (10.03.2008)