Na dotek

Jak zvláštní je tahle pravda. Je to dar nebo bič, který lze předložit na požádání? A je pravda to, co se opravdu stalo nebo to, co se CHCE slyšet? A jak s ní nakládat? Zraňovat? Udělat z ní zbraň proti sobě? Nebo kvůli klidu a míru taktizovat, manévrovat, lhát? Mike Nichols na nás naložil otázky a teď si přiznejme: jsme ti upřímní a pravdomluvní nebo ti, kteří se ptají a pak to neunesou? (13.04.2005)

film přinášející pár zajímavých poznatků: jude law se dokáže na plátně rozbrečet, clive owen dokáže víc než jen propichovat lidi mrkvema, natalia portman si může docela dobře vydělávat i jinak než herectvím a julia roberts vypadá pořád dost dobře i v sedmatřiceti... každý si ode mě tedy zaslouží jednu hvězdu. 80% (16.11.2008)

Divadelní umění (čisté herectví) si tady podává ruku s filmovým. Velice dobrý film s vynikajícími hereckými výkony, na kterých stojí od začátku do konce. Nechce se mi mezi nimi vyzdvihnout jen jeden, ale přece jenom - poprvé jsem si tady všiml Cliva Owena. Velice mile mě překvapila i Julie Roberts, kterou jinak nemám rád. Closer disponuje nepříliš originálním příběhem, jenž je však (díky Nicholsově režii) tak silný, že vám to vůbec nevadí. 80% (31.08.2006)

Představte si Lásku Nebeskou naruby okořeněnou ještě lepšími herci než byli tam (já vím těžké). Film je vybaven geniálním scénářem s dialogy ostrými jako břitva, mě osobně nejvíc dostala scéna když spolu Clive Owen a Jude Law chatují. Adaptace divadelní hry si vyžaduje skvělé herce a taky že Natalie a Clive rulezzzzzzzz. Jude Law taktéž jenže ta postava mi byla nesympatická a Julia Roberts se myslím za svůj výkon stydět nemusí. Na Dotek není film pro každého protože je hlavně o dialozích prostředí působí dosti studeně a odtažitě, ale když se do tohoto díla ponoříte čeká vás neobyčejný zážitek. (11.07.2005)

K filmu „Na dotek“ jsem přistupovala velmi ostražitě, protože jsem dosud nezapomněla jakým šokem pro mě byla Nicholsova prvotina „Kdo se bojí Virginie Woolfové?“. Obojí podle divadelních předloh a obojí v kvartetu. Zatímco ve Virginie Woolfové si čtveřice ubližuje způsobem dryáčnickým , tady se ubližuje „ohleduplně“. Je to bludiště osudových setkání, náhod a propletených sebezničujících vztahů. Podivná hra vzájemných podrazů a podvádění z kterých není cesty zpět. Pravda nemá v těchto vztazích cenu symbolickou, je to rafinovaná a nevyzpytatelná zbraň schovaná většinou za „Nechci ti lhát, protože tě miluji“. Skutečně velice zajímavá a poučná podívaná. (06.02.2005)