Na dotek

K filmu „Na dotek“ jsem přistupovala velmi ostražitě, protože jsem dosud nezapomněla jakým šokem pro mě byla Nicholsova prvotina „Kdo se bojí Virginie Woolfové?“. Obojí podle divadelních předloh a obojí v kvartetu. Zatímco ve Virginie Woolfové si čtveřice ubližuje způsobem dryáčnickým , tady se ubližuje „ohleduplně“. Je to bludiště osudových setkání, náhod a propletených sebezničujících vztahů. Podivná hra vzájemných podrazů a podvádění z kterých není cesty zpět. Pravda nemá v těchto vztazích cenu symbolickou, je to rafinovaná a nevyzpytatelná zbraň schovaná většinou za „Nechci ti lhát, protože tě miluji“. Skutečně velice zajímavá a poučná podívaná. (06.02.2005)

Zase je to tu. Někdo se rozhodne zfilmovat divadelní hru. Kolik problému se váže ke každé podobné snaze? Kolik režisérů už zklamalo? Jestli to někdo má dokázat byl to právě Mike Nichols, který je takový artově divadelní režisér a o jeho kvalitách není pochyb, i když asi jeho tvorba není pro širší publikum. Na dotek je velmi zajímavý film s působivým, ale na můj vkus příliš vypočítavým příběhem a postavami. Přehlídka hereckých es začíná mladičkou a přesto úchvatnou Natalií Portman a přes hříšného proutníka Jude Lawa a tvrďáka Clive Owena se dostávám k pro mě nejhorší osobě a tou je Julie Roberts. Už mě mrzí, že ji tolik nemám rád a že mě opět její úsměv nechal víc než chladným(spíše smutným). Příběh spojuje životy všech postav a dělá z herců jen figurky v jedné divadelní hře a to je špatně. Místo,a by herci řídili a ovládali své postavy a vlastnili svůj život je tomu naopak a film vlastní je. Chvílemi si přijdu jako v první řadě v divadle a jen smutně hledím a přemýšlím proč to tak dopadlo. Plochost postav je patrná a jejich motivace je pro mě chvílemi nepochopitelná. Např. postava Natalie Portman je od samého začátku dána a celý film se nemění jen proto aby v posledním okamžiku filmu mohla nastat "životní změna". Z ničeho nic, ale přesto. A tak je to se všemi postavami. Postavi se nenávidí, ale přesto se milují, podvádí a spí spolu. Čtyřúhelník tento film nedrží pohromadě a bohužel ani někdy brilantní režie Mike Nicholse nešlape jak by měla. (28.10.2006)

Konverzační a psychologická lahůdka o nepříjemných tématech a pravdě... Pátrat? Šťourat? Rozdýchat? Nerozdýchat? Co je milovat a co je vlastnit? A co a jak dál? Mike Nichols šibalsky nedal odpověď ani rozhřešení... tenhle snímek určitě všichni "váhaví střelci" a nerozhodní včetně notorických depkařů odsoudí jako "kacířské dílo"... A Owenův výrok o rozpoložení a depkách J.Roberts a to, jak jej skvěle flákl přes celou obrazovku, chcete-li na plnou hubu... To mě dostalo... Jojo, cesta do vlastního já.... kam se leckdy hrabou horory... :-) (23.05.2005)

Tragikou prostoupená variace na Mozartovo Così fan tutte, při které duo dam sedá na lep dvěma samolibým ješitným kreténům, kteří se liší jenom v míře přízemnosti. Strojenost dialogů lze přičíst na účet divadelního původu, vem ji čert, ale srší z toho snobský chlad. U postav mi nevadí, bývá koneckonců součástí charakteru, ale když se obtiskne i do samotného zpracování, přichází problém netečnosti.. (26.08.2020)

Scénář: Patrick Marber .. Hm, to byl opravdu silný šálek anglického čajíčku bez zjemňujícího cukru a mléka! Jak už je tu uvedené, výraz telenovela to zčásti vystihuje. Je to sarkastický pohled na netradiční čtyřúhelník dvou žen a mužů, kteří se propleteně milují a přesto (někdy velmi nesmyslně) zraňují. Láska prostě bolí a rozhodně není jednoduchá, ale.. Chování postav je bohužel málo uvěřitelné a často přímo nelogické! Naštěstí to zachraňují herecké výkony, tedy zejména Jude Law a Clive Owen (jejich společný chat po internetu nemá chybu) a skutečně úžasná a provokativně krásná Natalie Portman, která Julii Roberts úplně zastínila a navíc k její osobě ani herectví nijak zvláště netížím.. Na závěr ještě pochválím režiséra, po řemeslné stránce je to velmi dobře odvedená práce, přesto je celek docela chladný a ehm zvláštní. Věřím, že si snímek své fanoušky najde, ale nebude to mít zrovna jednoduché. Přesto na Nicholse trošku zklamání.. Nakonec sem ty čtyři* dám, ale jsou velmi slabé.. 70%. (29.04.2005)