Na dotek

Zase je to tu. Někdo se rozhodne zfilmovat divadelní hru. Kolik problému se váže ke každé podobné snaze? Kolik režisérů už zklamalo? Jestli to někdo má dokázat byl to právě Mike Nichols, který je takový artově divadelní režisér a o jeho kvalitách není pochyb, i když asi jeho tvorba není pro širší publikum. Na dotek je velmi zajímavý film s působivým, ale na můj vkus příliš vypočítavým příběhem a postavami. Přehlídka hereckých es začíná mladičkou a přesto úchvatnou Natalií Portman a přes hříšného proutníka Jude Lawa a tvrďáka Clive Owena se dostávám k pro mě nejhorší osobě a tou je Julie Roberts. Už mě mrzí, že ji tolik nemám rád a že mě opět její úsměv nechal víc než chladným(spíše smutným). Příběh spojuje životy všech postav a dělá z herců jen figurky v jedné divadelní hře a to je špatně. Místo,a by herci řídili a ovládali své postavy a vlastnili svůj život je tomu naopak a film vlastní je. Chvílemi si přijdu jako v první řadě v divadle a jen smutně hledím a přemýšlím proč to tak dopadlo. Plochost postav je patrná a jejich motivace je pro mě chvílemi nepochopitelná. Např. postava Natalie Portman je od samého začátku dána a celý film se nemění jen proto aby v posledním okamžiku filmu mohla nastat "životní změna". Z ničeho nic, ale přesto. A tak je to se všemi postavami. Postavi se nenávidí, ale přesto se milují, podvádí a spí spolu. Čtyřúhelník tento film nedrží pohromadě a bohužel ani někdy brilantní režie Mike Nicholse nešlape jak by měla. (28.10.2006)

Když je vztah osobním nebezpečím a myšlenka na vážnější závazek najednou nepříjemná. Nichols umí nasadit do hlavy nesnesitelného brouka nejistoty a nevědomosti nad drahými polovičkami a rozeznívá tak alarm nad smyslem jejich hledání. Někdy prostě nechcete vědět o tom druhém všechno a až minutu po dvanácté vám dojde, co bylo tím klíčovým aspektem vašeho citu. Záhadnost toho druhého. A pak už je pozdě na to chtít se vyvarovat všech krutostí, protože ať teď řeknete cokoli, nic už nebude jako dřív. Ztratíte se a přitom budete stále stejně blízko. Na dotek - ale bez něj. Pocitový dryák, ale filmová dokonalost. (17.07.2005)

Velmi civilní romantika, okořeněná poměrně svižnými dialogy a několika nehorázně vtipnými scénami (Lawův a Owenův erotický pokec hraje prim). Divadelnost je občas cítit, a některé repliky působí občas silně koženě, herci ovšem odvádí skvělé výkony a ve výsledku jsou ty 104 minuty velmi příjemně strávené 104 minuty. Dojem kazí jen časové skoky, uvidíme, co na podruhé :) (15.03.2007)

Komorně pojaté milostné drama zjevně inspirované divadelní předlohou, jehož úspěch je podležen výbornými dialogy, kvalitním scénářem a špičkovými hereckými výkony. Vzhledem k tomu, že východiskem filmu je divadelní hra, odehrává se podstatná část děje v interiérech a film poněkud připomíná dražší televizní inscenaci. Všechny čtyři angažované hvězdy zaslouží za svůj výkon nejvyšší hodnocení, byť Julia Roberts přece jen o kousíček zaostává. Spolehlivá režie zkušeného Mikea Nicholse, pro mužskou část diváků atraktivní záběry spoře oděné Natalie Portman coby striptérky. Oproti divadelní verzi, která byla inscenovaná na jevišti Národního divadla a natočená českou televizí, je filmový kousek ukončen o poznání sentimentálněji a romantičtěji. Celkový dojem: 90 %. (21.06.2006)

Představte si Lásku Nebeskou naruby okořeněnou ještě lepšími herci než byli tam (já vím těžké). Film je vybaven geniálním scénářem s dialogy ostrými jako břitva, mě osobně nejvíc dostala scéna když spolu Clive Owen a Jude Law chatují. Adaptace divadelní hry si vyžaduje skvělé herce a taky že Natalie a Clive rulezzzzzzzz. Jude Law taktéž jenže ta postava mi byla nesympatická a Julia Roberts se myslím za svůj výkon stydět nemusí. Na Dotek není film pro každého protože je hlavně o dialozích prostředí působí dosti studeně a odtažitě, ale když se do tohoto díla ponoříte čeká vás neobyčejný zážitek. (11.07.2005)