Batman začíná

Diametrálně odlišné poloviny. Zatímco ta první svými hledáními modrých květů a diskuzemi o pop kultuře (mýtus – logo – značka) nudí, ta druhá svou nadprůměrně zvládnutou akcí nakopává ze sedaček. V nerozumném kompromisu se tak ukazuje, že primitivismus a jednoduchost mají větší sílu, než podrobná psychologizace a takřka strojová analýza. Škoda té absence, alespoň jediného momentu, který by dokázal zapůsobit trvalejším dojmem. Pro novou generaci zřejmě vrchol, pro ty co vyrůstali na prvních dvou snímcích jen solidní letní zábava se značkou „po použití možno recyklovat“. (02.08.2005)

Celkově spíš zklamání, zejména vzhledem k adoraci ze strany podstatné části filmových fanoušků. Je to především hodně rozpolcený snímek, který na jedné straně chce pojmout téma a svého hrdinu netradičně, na druhé straně vězí až po uši v žánrovém balastu. Myslím, že jediný, kdo zatím pojal Batmana tak, jak se na tak vyhraněně brakové téma sluší, je Tim Burton. Jeho Batmani jsou styloví, správně komiksově přepjatí a především se ani trochu neberou vážně. Nolan chce být realistický, na druhé straně jeho hrdina z masa a krve čelí monstróznímu spiknutí organizace, která zničila starověký Řím, vypálila Londýn a bůhvíproč má pocit, že spasí svět, když zničí jedno velkoměsto současnosti se všemi jeho obyvateli. Tohle jednoduše nemůže fungovat. Nolan a jeho film se zkrátka bere moc vážně, takže i když režijně řemeslo ovládá skvěle, využívá řady špičkových herců a má přiměřený rozpočet, výsledek je jen průměrný. V porovnání s Temným rytířem navíc prohrává, a to z řady důvodů. Joker je daleko zajímavější záporák, než Batmanův protihráč v prvním díle, Katie Holmes je jako herečka proti Maggie Gyllenhaal stěží poloviční, když jí schází nejen herecké umění, ale i osobnostní charisma. A především Temný rytíř funguje ve své konstrukci a logice postav tohoto umělého světa daleko líp. Kupříkladu mocný šéf podsvětí jinak skvěle zahraný Tomem Wilkinsonem, který ovládá celé město a bez problémů si kupuje jeho politické a finanční špičky, by jen těžko hlídal u přejímky drog s brokovnicí v ruce. Takové logické lapsy se ve snímku Batman začíná vyskytují v hojné míře. Liam Neeson je sice kvalitní áčkový herec, ale jako hlavní záporák v kultovní komiksové sérii selhává, nepoměrně lepší je Cillian Murphy, který odpovídá tomu, co bych očekával od monstrózního padoucha komiksového filmu. Celkový dojem: 60 %. (08.03.2010)

Doufám, že tohle byl opravdu jen začátek a v Temném rytíři to na nás Nolan všechno rozbalí. Místy jsem měl přeci jen dojem, že si teprve osahává půdu vysokorozpočtové podívané. Slibně zní i fakt, že v druhém díle nebude paní Cruiseová, jediný to omyl v absolutně špičkovém obsazení. Těším se ohromně! P.S. červen 2013: Na plný počet bodů se to u mě asi nikdy nevyšplhá, ale stejně mám tenhle díl s každým zhlédnutím radši. Což je vlastně typický rys prakticky všech Nolanových filmů. (16.07.2008)

Priznám sa, že Batman, ako jedna z veľkého množstva postáv komiksového univerza ma nikdy nezaujala (podobne ako ďalší velikán nakladateľstva DC - Superman). Preto si veľmi cením toho, ako si ma film dokázal získať už od úvodných minút. Najväčšia sila Batman Begins spočíva - podobne ako v X-men (hlavne v jeho druhom dejstve) v doslova až pitevnom psychologickom rozbore charakteru hlavnej postavy. Nolan mal oproti Singerovi navyše ešte veľkú výhodu v tom, že sa nemusel orientovať na skupinu postáv, ale iba na jednu hlavnú a zopár vedľajších. Sústredenie na motívy konania, ako i udalosti formujúce osobnosť, rodinné pozadie i okolnosti, ktoré viedli k vzniku "legendy" - to všetko vo filme funguje veľmi dobre a kompaktne (možno až príliš, pretože v tomto smere paradoxne prichádza aj moja prvá maličká výčitka - snaha o skĺbenie viacerých dejových vetiev do jednej pred akčným finále bola imho už mierne prekombinovaná). Vďaka tomu máme na plátne po charakterovej stránke plnohodnotne vykresleného hrdinu, ktorého reakcie chápeme a rozumieme im. Je potešujúce vidieť, že poväčšinou čiernobiely svet hrdinov v intenciách "dobro-zlo" dokáže mať aj dospelejšiu tvár, kde striktne dichotomické delenie bolo nahradené rozostrením hraníc medzi dobrom a zlom, resp. jeho vzájomným prelínaním (špecialita hlavne ázijskej kinematografie). K ďalším kladom filmu si ešte pridajte výborný soundtrack a celkovo zvuk (podtrhnutie netopierej orientácie), presvedčivého Balea (u mňa zďaleka - samozrejme aj vďaka scenáru, najpresvedčivejší Bruce Wayne) a do "realistického" tónu zahalenú výtvarnú stránku. Na druhej strane, slabinou (malým škrabancom) je pre mňa strih bojových sekvencií, resp. kontaktných súbojov, ktoré sú obrazovo komponované takmer výhradne iba polocelkami až detailami, čím výrazne trpí vaša orientácia počas ich sledovania (i keď uznávam, že znázorniť "neviditeľného" bojovníka je vec ťažká...). Výsledok? Jedna z najlepších komiksových adaptácii. P.S.: Povestnou čerešničkou na torte bol vydarený spôsob naviazania na Burtonovho Batmana ako i jeden konkrétny prvok v deji odkazujúci k Stokerovmu Draculovi (resp. jeho filmovým verziám, počnúc Murnauovou). (23.06.2005)

V tomto pojetí je známý comicsový námět povýšen na skutečnou událost žánru. Životní příběh milionářského (miliardářského ?) dědice, jeho nacházení sebe sama i postupné přejímání poslání, které bere a volí ze své vlastní vůle, je nejen uvěřitelné, ale i divácky a mravně - to bych zvlášť zdůraznil - přitažlivé a strhující. Stará technickovědecká sci-fi, kořenící v ekologicky bezelstném světě, si ví se vším rady. Verneova pečeť převedená do svérázného remaku je nanejvýš zajímavá i pro evropského filmového diváka. Tvůrcům filmu je v tomto případě opravdu proč blahopřát k výsledkům jejich práce. Výsledkům, které přesahují svou kvalitou tradiční meze tohoto žánru. (15.08.2012)