Americká idyla

Na tento film jsem se těšila 2 roky. A to jsem si ho pustila ve chvíli, kdy jsem si chtěla dát nějakou odlehčenou komedii či tak něco...A sice jsem se totálně minula, ale za mě - stálo to za to :) :) Desplat - jako hudba - no tak to když jsem viděla v úvodu - tak už jsem se uvelebila :) Herecky - naprostá krása a ta atmosféra - já jsem nadšená. To téma, to prostředí, obviňování, nejistota, strach, obavy co bude dál, plno otázek - vyčítání (scéna v blázinci kdy Connelly prohlásí - "Ty" - no tak to byla síla. A jak to tedy bylo? Co bude dál? A jak tohle může člověk přijmout či s tím pracovat? A ten závěr - takovouhle husí kůžu a zaskočení jsem opravdu dlouho neměla. Bylo to neskutečně těžký a náročný, ale zároveň tak skvěle hlavu matoucí a zanechalo mi to v paměti hodně silný zážitek, který si klidně ještě jednou připomenu :) (17.10.2017)

Americká idyla je poněkud zvláštní film, který mohl být velmi vydařený, ale zůstal někde v půli cesty. Celou dobu mě svým chováním neskutečně vytáčela dcera Merry, kterou hrála Dakota Fanning. Nejspíš jsem se kvůli tomu nedokázala do příběhu pořádně vcítit. Emoce mě lehce štrejchly až v samotném závěru. Jasným poselstvím snímku pro mě však zůstává, že bezmezně milovat svého potomka, ať jsou jeho činy jakkoliv strašlivé, se nevyplácí. Může nás to zavést až na samý okraj propasti, z níž už není návratu. (65%) (04.06.2021)

Roth jako spisovatel mi nesedí, ale coby autor filmových předloh mě zatím nezklamal. V tomto případě nejde jen o generační střet, ale především o rodiče, kteří dali svému dítěti prakticky vše, co mohli, vychovali ho podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale ani to nebylo nic platné. McGregorovi se podařilo až příliš věrně zachytit jednu z mých nočních můr, přičemž vedle skvělé režie přidal i výborný herecký výkon, díky němuž jsem jeho otcovské zoufalství cítil takřka na vlastní kůži. Skvěle mu sekundovala Jennifer Connelly v roli matky, která se se ztrátou dcery vyrovnává po svém a líbila se mi i poněkud hysterická Dakota Fanning jako dcerka zblbnutá levicovým aktivismem. Skvělá prvotina a poměrně nízké hodnocení jako už tolikrát opět nechápu. 90% (20.07.2017)

Líbil se mi pohled na 60. léta z druhé strany - kdo říká, že konzervativní bohatí bílí podnikatelé nemají rádi svoje poblázněné hippie děti? Ta bezmoc s kterou Swede sleduje, jak se z jeho blonďaté holčičky stane teroristka, jak trapně mlátí ručičkou a křičí black power a jak se dobrovolně prochází v hadrech a žije v odpadcích, je asi bezmocí každého rodiče, z jehož dítěta vyroste mladý člověk, který ho nenávidí. (07.11.2017)

Americká idyla je typ filmu jehož trailery slibuji hodně a na který se člověk těší. Film vypadá jako kdyby od něj někdo měl velké očekávání. Řemeslnicky je dokonalý, herecké výkony jsou fajn ale není to tak skvělé jak bych asi chtěl. Z celé rodinné zápletky zapletené do vietnamské války je vytěženo strašně málo. Nevím jestli je toto stejně nevyužité i v nečtené knize ale pokud ano ta Nobelova cena je nezasloužená. Režíjní debut Ewana McGregora není špatný ale není to dokonalé. Ve filmu jsou navíc přidány i scény které trochu vysvětlují děj ale divákovi se z nich dělá špatně (8-letá holčička začne chtít aby jí její otec pusinkoval na pusu atd..) a nejsou natočeny tak aby měli důvod. Navíc když se poté ukáže, že ta scéna tam vůbec nemusela být a vůbec z ní nevzejde nějaká pointa (Když holčička vyroste vůbec nemluví o tom, že byla do svého tatínka zamilovaná). Největší děs ale nastává v polovině, kdy se z dcery vyklube vražedkyně a matka se rozhodne, že by její krizi zažehnal facelift. Ano facelift! Dám někomu radu. Pokud chcete natočit vážně braný psychologický thriller necpěte do něj facelift! Obávám, se že kniha by celou duši vyprávění vysvětlila lépe. Už kvůli tomu, že by se pár detailů mohlo rozpracovat víc. Ewan McGregor se snaží co to jde ale bohužel vše není růžové. Navíc jsem asi pět minut před koncem začal cítit slzy ale nejsem si jistý jestli jsem brečel spíš kvůli tomu co se ve filmu děje nebo kvůli osobním trablím. Americká idyla se zcela řadí k největším filmovým zklamáním roku 2016. A přitom to vypadalo tak skvěle. (29.11.2016)