Americká idyla

Myslím, že American Pastoral je primárně určený především pro rodiče, možná ještě konkrétněji, pro otce, kteří mají děti starší deseti a více let, jelikož právě ti nejpřesněji pochopí postavu Ewana McGregora, a právě pro ně bude tento snímek skutečně silným a emotivním zážitkem, což mohu jen potvrdit, jelikož právě do této skupiny spadám a je tak pravdou, že po celou dobu mi běhal mráz po zádech, protože žádný z pečujících rodičů by se nechtěl ocitnout zrovna v takovéto situaci, jako ústřední hrdina zde, nehledě na to, že se jedná o natolik univerzální příběh, že je zcela jedno, v jakém čase a na jakém místě se odehrává, důležitý je onen vztah mezi dítětem a rodičem, respektive ta rodičovská bezmoc vůči rozhodnutí jejich potomka, to je prostě vážně síla, se kterou se musí žít úplně strašně. Pochválit každopádně musím ale nejen McGregorův výkon v hlavní roli, který byl přesvědčivý a věrohodný, ale i jeho stylové režijní zpracování této podívané, které přineslo jak mnoho působivých emocí, tak i mnoho funkčních dramatických scén a samozřejmě opomenout nemohu ani výraznou dobovou atmosféru a vizuál, které též měli ve výsledku nemalý vliv na celkový silný dojem z tohoto filmu. American Pastoral je zkrátka poměrně divácky náročnějším snímkem, který tedy určitě nepřekypuje nějakým strhujícím tempem, nápaditostí, či originalitou, ale to v tomto případě vůbec nevadí a nehraje to žádnou roli, jelikož zde se jedná především o emočně podmanivou podívanou, a v tomto ohledu to funguje na výbornou. (24.05.2021)

Americká idyla je poněkud zvláštní film, který mohl být velmi vydařený, ale zůstal někde v půli cesty. Celou dobu mě svým chováním neskutečně vytáčela dcera Merry, kterou hrála Dakota Fanning. Nejspíš jsem se kvůli tomu nedokázala do příběhu pořádně vcítit. Emoce mě lehce štrejchly až v samotném závěru. Jasným poselstvím snímku pro mě však zůstává, že bezmezně milovat svého potomka, ať jsou jeho činy jakkoliv strašlivé, se nevyplácí. Může nás to zavést až na samý okraj propasti, z níž už není návratu. (65%) (04.06.2021)

Líbil se mi pohled na 60. léta z druhé strany - kdo říká, že konzervativní bohatí bílí podnikatelé nemají rádi svoje poblázněné hippie děti? Ta bezmoc s kterou Swede sleduje, jak se z jeho blonďaté holčičky stane teroristka, jak trapně mlátí ručičkou a křičí black power a jak se dobrovolně prochází v hadrech a žije v odpadcích, je asi bezmocí každého rodiče, z jehož dítěta vyroste mladý člověk, který ho nenávidí. (07.11.2017)

Na jedné straně je silný příběh spolu se skvělým hereckým výkonem Evana McGregora, avšak na straně druhé je předlouhá stopáž a místy i děravý scénář, jež snímek trestuhodně sráží na kolena. Snímku také moc nepomáhá ledabylé vykreslení vedlejších postav v čele s revoltující dcerou s mimikrami Dakoty Fanning, která je z 99% celého filmu "na granát". Z této látky šlo podle mého názoru vykřesat o mnoho více, avšak takto dostaneme jenom solidní dramatický příběh, který je ale po většinu času podivně bezzubý a sterilní. Škoda. „Who are you? Where is my daughter? My daughter did not kill four people. Say it isn't you!“ (24.02.2017)

Námět na tento film procházel tolika úpravami a změnami, že si ho Ewan McGregor raději natočil sám. A vůbec na něm není vidět, že by nebyl vystudovaný filmař. Atmosféra doby je poctivá, herecky je to v pohodě, navíc se zajímavými herci. Nicméně film se tváří na víc, než ve skutečnosti je. Většina průběhu je spíše nuda a děj se vystříbří až v posledních 25ti minutách, kdy to začne být alespoň trošku zajímavé. (12.05.2021)