Hnüs

Tohle je hudba, co jde absolutně mimo mne. O této kapele jsem za celý svůj život neslyšela, a že jsem na světové hudbě odkojená... Nicméně - ani po tomto filmu mi tato muzika nic neříká. Osudy ale měli pestré a dokázali porazit všechny své ďábly - všechna čest, to se při slávě a penězích těžko zvládá - musí zde být motivace z venku - manažer etc. - někdo, kdo vám natluče do hlavy, že vaše sláva a peníze nejsou věčné a nelze se ufetovávat donekonečna. Sami to totiž nepochopíte. Se závislostmi se potýkala každá kapela, protože kdo na čisté hlavě vytvoří hit... Takoví The Doors a jejich alternativní psychedelické songy - z těch jste sjetí životem jen si je pustíte. Hnüs neměl dobré obsazení. Herci byli nemastní. Ten blonďák Vince vypadal jak Kurt Cobain. Iwan Rheon ze Zmetků má univerzální "mimo" výraz, se kterým mě už se_e. Machine Gun Kelly nakonec není takovej vůl, holt má v reálu jen 32, odpouštím mu tedy jeho módní kreace na veřejnosti. Stejně ale nevím, kam Megan Fox dala oči. Jako film pěkný. Nebo spíš - zajímavé osudy, zpracování a obsazení filmu je totiž slabota. (22.05.2022)

Krátký komentář: Doufám, že si tenhhle snímek udrží na csfd svůj vysoký průměr. Na to, že to nedělali kdovíjací fachmajstři, je to dost slušný rokenrolový film s několika nezapomenutelnými momenty a více než dobrou muzikou. (- - - -) Dlouhý komentář: Čekal jsem to mnohem horší. Herci sice připomínají skutečné Mötley Crüe jen vzdáleně (přesněji řečeno, Tommy Lee a Mick Mars jsou typově hodně OK, ale Vince Neil je spíš Brian Connolly ze Sweet a Nikki Sixx je učiněná katastrofa), paruky jsou strašné (hlavně ta Sixxova), ale výsledek je pomalu zázrak. První třetina filmu šlape přímo skvěle. Pak to začíná trochu slábnout a závěrečná část je až rozpačitá... No, vlastně přesně jako tvorba kapely. (První album je nejlepší, to si pište!) Ale rozhodně to má své momenty (scény ze zkušebny, vymýšlení názvu, první koncert, setkání s Ozzym, atd). Bál jsem se, že to bude druhá Bohemian Rhapsody, ale tu naštěstí připomíná jenom závěr. Takže... Celkově je to lepší než Bohemian Rhapsody (v první půlhodině dokonce asi tak desetkrát). A je to lepší, než bych od podobného, kapelou řízeného projektu, čekal. (Mötley Crüe dnes už možná nejsou tak šílení jako zamlada, ale z nějaké větší soudnosti, nebo snad dokonce moudrosti, bych je určitě neobviňoval.) Ke konci to upadá až do průhledné, nedůvěryhodné sentimentality, ale pořád je to lepší (a určitě víc dirty) než... vy víte co. A hlavně to tady konečně (!) snad aspoň trochu zpropaguje jednu Čechy vždy tak důsledně ignorovanou kapelu a jeden v tuzemsku vždy tak urputně odmítaný rockový žánr. PS: Rád jsem si v jednom z komentářů zase přečetl (v minulosti tolikrát slyšený a stále dokola omílaný) názor o "metalu pro bukvice". Tě pic, kámo, já jsem bukvice největší. :-) Fanoušek Mötley (a všeho možného dalšího glamu) od června 1985! PS po půl roce: Moje naděje, že by snad tento film mohl něco málo změnit, se samozřejmě nenaplnily. Co naplat. Češi nikdy nerozuměli rock 'n' rollu. Dechovka, techno, hip hop, opera a thrash metal, to jo. Ale rock 'n' roll?? PS po pár letech: Zvyšuju na pět. Funkčnější rokenrolový film stejně široko daleko jen tak nenajdete. (29.03.2019)

Ja som vlastne hľadal film, u ktorého sa nenáročne pobavím a príbeh glam-metalovej kapely sa ponúkol akosi samo sebou. Výslovne sa pritom tvorcovia pokúsili vyhnúť pátosu a sentimentu, čo sa im do značnej miery podarilo, otázkou zostáva, či táto úlitba tempu a súdržnosti bola na prospech veci všeobecne. Že a ako ústrední protagonisti prežili, myslím si, totiž akosi stráca na hĺbke a zásadnosti oznámení. Výprava bola bez debát skvelá a štýl nevkusne striekal podľa môjho. O niečo horšie to bolo s hereckými výkonmi, príkladne ale rola Tommyho Lee a Vince Neila boli bez problémov uveriteľné. Ak sa na film chystáte kvôli Pamele, alebo Nikkimu Sixx, vyhľadajte skôr iné diela. Asi som sa na toto nemal dívať po Bohemian Rhapsody (2018). (21.11.2019)

Film, který má přesně tu esenci, která chyběla Bohemian Rhapsody, ale kterému chybí mnoho jiného. Mnohem lépe vystihuje atmosféry a divoké životy, ovšem scenáristicky a herecky je to slabší kousek, který kompletně opomíjí Mötley Crüe jako interprety a ukazuje pouze jejich eskapády, místo hudby. Herecky nic výjimečného, neprospívá tomu, že scénář nemá hlavní postavu a jediná inovace je "prolomení" třetí strany k divákovi, kdy na něj postavy mluví. (26.04.2019)

V minulém roce přišel do kin biografický snímek Bohemian Rhapsody, jenž více než cokoliv jiného vzdával hold nejlepšímu zpěvákovi všech dob Freddiemu Mercurymu a skupině Queen a samozřejmě jejich hudbě. Kvůli tomu ve snímku pro získání širšího zájmu (tedy i počestných maminek a konzervativních otců) nenajdeme téměř žádnou stopu po všech prasárnách, jež dělají rockovou hvězdu rockovou hvězdou a došlo k neočekávanému náporu diváků všech věků, ras a pohlavních menšin. Tím Bohemian Rhapsody jako první z této už dávno, avšak méně prosazené, filmové kategorie našel, vyplnil díru na trhu a zasadil do bříšek jeho konzumentů hlad po něčem novém, dalším a podobném. Toho si všiml Netflix, dneska už megakorporace, jež se začíná rozrůstat více a více a přišla se svým biopicem o rockové hudební skupině. A vybrala tu s nejhorší pověstí na světě, již nemá v plánu v žádném případě napravovat, spíše naopak. Skupinu Mötley Crüe, průkopníky glam metalu, jsem znal od vidění. Věděl jsem, že nahráli cover na můj jeden z nejoblíbenějších songů mé nejoblíbenější skupiny Helter Skelter, věděl jsem, že jejich vzhled je na první pohled do očí bijící glam styl, kde kombinují prvky ženskosti k dosažení maximální mužnosti. Tam ale mé znalosti končily, jejich hudbě jsem neměl šanci dát šanci a nečekal jsem, že je začnu s radostí konzumovat tak brzy. Nu, po zhlédnutí tohto snímku, jenž mi převyprávěl ten neuvěřitelný příběh, se stalo to, že dnes s knižní předlohou v ruce poslouchám jejich hudbu každý den jako doplněk k četbě. K snímku samotnému. Nikdo po Bohemian Rhapsody nečekal, že další snímek tohoto vzorce bude tak upřímný, zde je všechno založeno na oné dekandenci, již se Bohemian Rhapsody snažila vyhnout a je to naprosto skvělé. Nestojí to ovšem jen na tom, ano, dekandentní styl života zahrnuje podstatnou část snímku a vžité pořekadlo sex (moc, moc sexu), drogy (ještě více) a rokenrol (a jak chytlavý) je hlavním mottem, avšak důležité jsou kulisy, příběh a samotní členové, jež dělají tento počin tak zajímavý. Jistě, obsahuje to různá žánrova klišé a občas až moc umělé kostýmy (hlavně paruky), ale i kromě té legrace a radovánek je zde hodně dobře vyvedena emoční stránka stojící na určitých událostech zahrnující tu skutečně zlou stránku drog, smrt a násilí. To je podepřeno zase žánrově nezvyklým stylem určité části vyprávění, kombinující vkusné bourání čtvrté stěny a neotřelé úhly kamery, hereckými výkony, kde nejvíce překvapil MGK a samozřejmě soundtrackem zahrnující hity této skupiny s nově nahraným songem zvláště pro tento snímek. Nejedná se o naprostou pravdu, prospěšnosti dramatu podlehlo pár událostí, ale nedošlo to do stádia Bohemian Rhapsody. Z počáteční skepse se ve mně vyvinula naprostá láska a nadšení jak ke snímku, tak ke skupině samotné. 8/10. (25.08.2019)