Nechoď klepat na dveře

Sledoval jsem to bez informace, že rejža je Wim. Říkám si, na hollywoodskou sračku kurva dobrý a ta kamera mě tam připadla jaksi objevná. Taky proti muzice jsem nic nenamítal a taky se mi to jaksi nechtělo vypnout. No, jo! Von to točil Wim! Příběh pařiče, kterýmu v showbyznysu nějak dochází dech a rekapituluje vše, co napáchal. Napáchal toho docela dost. Hlavně děcka a ty jsou už dospělí. Taky ho za to nepochválej. No docela slušnej počin. Wendersovsky přibarveno. To musíte překousnout. (15.01.2012)

Sice dost jednoduchej, ale příjemnej, hezky barevnej film. Vadilo mi jen, že v některých situacích se postavy chovaly debilně. To, že hlavnímu hrdinovi jebne a rozhodne se prchnout uprostřed natáčení svýho novýho filmu napravovat průsery, který dokázal vyprodukovat během svýho nespoutanýho řádění v minulosti, by ještě šlo. To, že cestou ničí svoje kreditky a zahazuje mobily už mě trochu vytáčí a vrcholem bylo setkání s jeho synem, kterej chytne amok a začne lítat po městě jako magor, z okna svýho bytu vyhází veškerej jeho obsah včetně gauče, na kterým pak střídavě přímo na silnici vegetujou skoro všechny hlavní postavy filmu a ještě na tatínka startuje se zaťatejma pěstičkama... no úlet. Já s tím teda nemám zkušenost, ale kdybych ve dvaceti jako poloviční sirotek zjistil, že můj fotřík žije (což se mu matka vlastně snažila v minulosti říct, ale nějak jí moc neposlouchal) a vyhledal mě, choval bych se trochu jinak, aspoň teda myslím. (22.09.2010)

Krátce po skončení filmu to samozřejmě na plný počet nevydá. Film je místy trochu zmatený a snad i formálně nevyrovnaný. Jakoby se rozhodoval mezi dvěma polohami (možná ještě i ve střižně). Navíc jsem si po celou dobu sledování představoval, jak by námět mohl být zpracovaný na vážnou strunu, v duchu dřívějších Wendersových filmů ze 70. a 80. let. Ale nechť.. vlastně je to spíš Shepardovka než Wendersovka, a pár hodin po dokoukání už v hlavě zůstává z filmu jen to lepší - především ta (vlastně nečekaně) oddychová nálada a příjemná jednoduchost děje i všech (!) postav. (Možná by si každý "lepší" režisér měl někdy zkusit natočit "své" téma řekněme s odpočinkovým přístupem, ne-vážně. Výsledky by mohly stát za to.) (16.05.2018)

Vynikajúca dráma oblečená do westernového kabáta. Wenders sa hrá s klasickými pištolníckymi a romantickými scénami (zapadajúce slnko, hudba, postoj tvárou v tvár...) a keď postavy mlčia, divák rozmýšľa. Herci sú fantastickí a postupne dávajú príbehu o hladaní potomka čoraz hlbší rozmer. Scéna, kde hlavný hrdina sedí na gauči uprostred ulice vás buď úplne dostane, alebo odrovná. Ak budete patriť k tým druhým, úprimne vás ľutujem... (22.02.2006)

Shepard je sice frajer co napsal smysluplný příběh, který i herecky celou dobu táhne, ale mám takový pocit, že Wendersovi to tentokrát všechno tak úplně nezapadlo do jednoho celku.. Vtipné či naprosto magické momenty střídají scény krajně iritující (především drtivá většina výstupů Howardova syna) a já jako divák zůstávám na konci rozpolcen, nalomen ale neuspokojen.. (15.01.2022)