Nechoď klepat na dveře

Stárnoucí herec s ohozem kovboje a srdcem v inventuře zdrhne z místa natáčení dalšího westernu, protože už má poletování od ženský k láhvi, do "akce!" a zpět plný koně. Jeho cesta vede napřed k matce a odtud k ženě, která má možná jeho dítě. Putování je vyšperkováno nádhernými záběry kamery, kompozicemi mnohde výmluvnějšími než dialogy, které ne všude působí přesvědčivě a přirozeně. Uřvané scény nesvedou to, co v Paříž,Texas udělalo ticho, i když v krásně depresivní náladě se nesou oba. Tento ale jen za 3.5 *. (09.03.2008)

Kdybych nikdy neviděl nic od Wenderse, tak bych možná těch slabých 5* i dal, ale takhle ne. Je znát, že za tím stojí Wenders - skoro to nenudí, rychle to utíká, má to lidský příběh, který se dobře vyvíjí, postavy to má napsané perfektně, je zde dobře vybraná hudba a hlavně je tady naprosto skvělá kamera, která filmu dodává poetičnost a i tady Wenders naprosto dokonale chápe poetiku mraků. On ten příběh samotný je i celkem silný a líbil se mi. Ale když to srovnám s filmy jako Až na konec světa, Lisabonský příběh nebo (a to teda především) Paříž, Texas, tak to na ně prostě nemá. Hlavně teda Nechoď klepat na dveře se snaží být něčím podobným, jako bylo Paříž, Texas, ten film to totiž dost připomene. Ale jeho sílu to nemá. Taky mi vadilo to, že se nedozvíme některé důležité věci, třeba vůbec nevím, kdo byla ta máma té blondýny a jestli ten Howard vůbec byl její otec nebo ne. I tak se jedná o dost dobré drama s několika skvělými scénámi, které nenudí ani na moment a rozhodně stojí za to ji vidět. 4* (14.03.2020)

Aj keď od Wendersa som nevidel ani zďaleka všetko, pred pár rokmi som sa mal možnosť pokochať výborným Nebom nad Berlínom, a to mi úplne stačí na to, aby som dokázal uznať režisérove kvality. Nechoď klopať na dvere ja vlastne úplne jednoduchý, a dalo by sa povedať, že aj oddychový film zo života a o živote. Prostý príbeh obyčajného (aj keď to nie je až taká pravda) jedinca v rokoch, ktorý sa rozhodne trochu zrekapitulovať svoj doterajší život a snáď dať všetko aj do poriadku. Žiadne preháňanie, reálne ľudské hodnoty (sto rokov nevidená mama, pokus o nadviazanie kontaktu s nikdy nevideným synom atď.) a veľmi príjemné prevedenie. Sam Shepard si nielenže samotný príbeh napísal, ale naviac ešte aj veľmi trefne svojou osobou zaopatril hlavného hrdinu. A výkon to je naozaj moc dobrý, hlavne prirodzený a obohatený o hercovu nepopierateľnú charizmu. Výborne sa však pozerá aj na zvyšné osadenstvo na čele s mimoriadne nadanou Sarah Polleyovou, ktorá ma po prvýkrát očarila ešte v minulom storočí v Limanovom Go a odvtedy s obdivom sledujem každú jej rolu. Na záver teda len moje odporúčanie. Určite nie film pre všetkých, ale pre milovníkov takýchto malých - veľkých príbehov určite. (16.04.2008)

" Je samotár, čo stratil lásku svoju. Teraz spomienky mu krvou kolujú. Aj keď sa pred ním schováva, na dosah ju má. Samotár prišiel o lásku svoju, že samotár je si zavinil sám. Láska nie je ani vojna ani hra. Má tiene na duši, ako ich zaplašiť netuší. Že tak skončil, zavinil si sám ". Prvé sekundy príbehu ubehli a hneď som vedel, že pozerám na Wimove dielo. Kamera, hudba a muž utekajúci pustatinou pred...a hľadajúci....( pustatina je podľa mňa paralela na Ježišových 40 dní v púšti, kde opovrhol lákadlám tohoto sveta a vybral si " iné " hodnoty ). Príbeh o mužovi, čo napravil to, čo napraviť mal. " Stále som na teba myslela, pozerala staré fotky... jazdila som ti prstom po tvári, skúmala tvoje ruky pod lupou, hľadala žily, kĺby. Nejaké vodítko. Pozerala na seba do zrkadla, premýšľala. Hľadala aspoň zášklb oka, vrásku okolo pier. Čokoľvek, aby som to nechala. Na nič som neprišla. Vždy to zostalo na pol ukryté. A teraz si tu priamo pred mnou...Jeden z mojich naj filmových zážitkov. ALE KLOBÚK VÁM NEDÁM. MÁM HO UŽ TRIDSAŤ ROKOV. (28.01.2010)

Sledoval jsem to bez informace, že rejža je Wim. Říkám si, na hollywoodskou sračku kurva dobrý a ta kamera mě tam připadla jaksi objevná. Taky proti muzice jsem nic nenamítal a taky se mi to jaksi nechtělo vypnout. No, jo! Von to točil Wim! Příběh pařiče, kterýmu v showbyznysu nějak dochází dech a rekapituluje vše, co napáchal. Napáchal toho docela dost. Hlavně děcka a ty jsou už dospělí. Taky ho za to nepochválej. No docela slušnej počin. Wendersovsky přibarveno. To musíte překousnout. (15.01.2012)