Nechoď klepat na dveře

Aj keď od Wendersa som nevidel ani zďaleka všetko, pred pár rokmi som sa mal možnosť pokochať výborným Nebom nad Berlínom, a to mi úplne stačí na to, aby som dokázal uznať režisérove kvality. Nechoď klopať na dvere ja vlastne úplne jednoduchý, a dalo by sa povedať, že aj oddychový film zo života a o živote. Prostý príbeh obyčajného (aj keď to nie je až taká pravda) jedinca v rokoch, ktorý sa rozhodne trochu zrekapitulovať svoj doterajší život a snáď dať všetko aj do poriadku. Žiadne preháňanie, reálne ľudské hodnoty (sto rokov nevidená mama, pokus o nadviazanie kontaktu s nikdy nevideným synom atď.) a veľmi príjemné prevedenie. Sam Shepard si nielenže samotný príbeh napísal, ale naviac ešte aj veľmi trefne svojou osobou zaopatril hlavného hrdinu. A výkon to je naozaj moc dobrý, hlavne prirodzený a obohatený o hercovu nepopierateľnú charizmu. Výborne sa však pozerá aj na zvyšné osadenstvo na čele s mimoriadne nadanou Sarah Polleyovou, ktorá ma po prvýkrát očarila ešte v minulom storočí v Limanovom Go a odvtedy s obdivom sledujem každú jej rolu. Na záver teda len moje odporúčanie. Určite nie film pre všetkých, ale pre milovníkov takýchto malých - veľkých príbehov určite. (16.04.2008)

Sice dost jednoduchej, ale příjemnej, hezky barevnej film. Vadilo mi jen, že v některých situacích se postavy chovaly debilně. To, že hlavnímu hrdinovi jebne a rozhodne se prchnout uprostřed natáčení svýho novýho filmu napravovat průsery, který dokázal vyprodukovat během svýho nespoutanýho řádění v minulosti, by ještě šlo. To, že cestou ničí svoje kreditky a zahazuje mobily už mě trochu vytáčí a vrcholem bylo setkání s jeho synem, kterej chytne amok a začne lítat po městě jako magor, z okna svýho bytu vyhází veškerej jeho obsah včetně gauče, na kterým pak střídavě přímo na silnici vegetujou skoro všechny hlavní postavy filmu a ještě na tatínka startuje se zaťatejma pěstičkama... no úlet. Já s tím teda nemám zkušenost, ale kdybych ve dvaceti jako poloviční sirotek zjistil, že můj fotřík žije (což se mu matka vlastně snažila v minulosti říct, ale nějak jí moc neposlouchal) a vyhledal mě, choval bych se trochu jinak, aspoň teda myslím. (22.09.2010)

Stárnoucí herec s ohozem kovboje a srdcem v inventuře zdrhne z místa natáčení dalšího westernu, protože už má poletování od ženský k láhvi, do "akce!" a zpět plný koně. Jeho cesta vede napřed k matce a odtud k ženě, která má možná jeho dítě. Putování je vyšperkováno nádhernými záběry kamery, kompozicemi mnohde výmluvnějšími než dialogy, které ne všude působí přesvědčivě a přirozeně. Uřvané scény nesvedou to, co v Paříž,Texas udělalo ticho, i když v krásně depresivní náladě se nesou oba. Tento ale jen za 3.5 *. (09.03.2008)

Sledoval jsem to bez informace, že rejža je Wim. Říkám si, na hollywoodskou sračku kurva dobrý a ta kamera mě tam připadla jaksi objevná. Taky proti muzice jsem nic nenamítal a taky se mi to jaksi nechtělo vypnout. No, jo! Von to točil Wim! Příběh pařiče, kterýmu v showbyznysu nějak dochází dech a rekapituluje vše, co napáchal. Napáchal toho docela dost. Hlavně děcka a ty jsou už dospělí. Taky ho za to nepochválej. No docela slušnej počin. Wendersovsky přibarveno. To musíte překousnout. (15.01.2012)

Film kazí předvídatelný scénář, občas malinko šroubované dialogy, nezvládnuté scény velkých emocí a nepřesvědčivý výkon Gabriela Manna. Škoda, protože režijní styl Wima Wenderse mám moc rád (jen ty vypjaté scény mu tedy moc nejdou) a Sam Shepard, Jessica Lange a především Sarah Polley hrají famózně. Perlou je scéna z natáčeného westernu. (25.01.2010)