Škyt

Zčásti je škoda, že György Pálfi neměl pro svůj bizarně laděný debut k dispozici konzistentější scénář, takhle je to v podstatě jen výjev běžného života na vesnici a'la Vesnička či Poštovský panáček (hlavně Menzelovi je toto pojetí podobné), okořeněný černějším zvratem. Nicméně film je ale velice sympatickým experimentem s vyprávěním příběhu beze slov, což nemá, pokud mě paměť neklame, ve filmové historii obdoby (v němých filmech dialogy byly také, ale v podobě mezititulků). Nevím ale, jestli je to jen můj dojem, ale právě němá stylizace jako by měla spolupodíl na zmíněné rozkouskovanosti. Nicméně, a to jsem původně nepředpokládal, je Škyt vedle pohledu na středoevropský venkov také parádní komedií, zásluhou pozoruhodných postaviček, jako je například symbol filmu - škytající stařík, navíc závěrečná svatební hostina vytahuje na světlo písničku, kterou každý cynický romantik, jakmile ji uslyší, prohlásí za svoji hymnu. I přes ne úplnou spokojenost se ale jedná o výbornou pozvánku na další Pálfiho počiny a nadto je zde asi nejvýraznější testování filmové techniky od dob francouzské nové vlny. 70% (31.08.2010)

Tak jistě si to své diváky najde. Ale podobným experimentům už jsem nějak odrostl. Smysl pro detail je vytříbený, a to až tak, že začne časem být vlezlý. Stejně jako škytající děda. Stíhačka asi měla znamenat, co moderní doba činí s rázovitým venkovem - vše poboří, stropy se rozpadají... Jsou zde asi dvě vtipné scény, ale celkově by nápad vystačil tak na dvacet minut, a stačilo by. Víceméně nahodilý sled obrazů z vesnice můžete mít také, stačí sednout na autobus a nechat se odvézt mimo město. A věřte, že nic poetického na tom neshledáte. Prostě každý řeší to své. (01.02.2013)

Hik!....Pohled na maďarský venkov, který vypadá úplně stejně jako ten český...Škyt!....Takže žádnou exotiku nečekejte. Zcela bez dialogů, což mi nevadilo. Zcela bez hudby, což mi vadilo....Hik! ....Nevšiml jsem si žádných vidlí z hnoje, ale tuto funkci skvěle zastal matrixovský záběr se stíhačkou, který přesně takto trčel....Škyt!...Jestli v tom byla ukryta nějaká myšlenka, byla ukryta opravdu důkladně. (22.01.2007)

Ako by bolo na svete krásne, ak by ľudia nerozprávali a mohli by sme sa naplno započúvať do zvukov prírody. Tichí ľudia sú sympatickejší, pôsobia bezproblémovo, ale stále sú tie zvieratá na pohľad milšie. Poprosil by som touto cestou, aby všetci moji známi pár týždňov držali hubu, všetci sa tak budeme mať radi, nebudeme vedieť o svojich problémoch a keď niekto niekoho aj náhodou zavraždí, tak sa to možno aj bez slova premlčí. A možno to bude mať aj svoj spirituálny význam. Možno to experimentovanie chcelo dramaturgicky ošetriť, aby divák nemal pocit, že film sleduje dve hodiny, ale to je iba taká malá chybička krásy. (23.03.2014)

Jeden z tých prípadov, keď je oficiálna synopsia presná, výstižná a vo svojej dokonalosti geniálna. Debut momentálne najlepšieho aktívneho maďarského režiséra a môjho obľúbenca, György Pálfiho, je pestrofarebnou mozaikou vidieku na všetkých úrovniach - od dedinskej komunity po ten najdrobnejší hmyz. Formálna stránka je na nebývalo vysokej úrovni (až je vlastne nielen na európsky film, ale aj samotný rok vzniku nadmieru uspokojivá) a dokumentaristický štýl s dôrazom na detail (vo všetkých filmových aj bežných zmysloch slova), ostrosť obrazu a absolútne špičkový zvuk je unikátnym prístupom k "civilnej" látke. Makro zábery na drobnú faunu a flóru strieda kamera vtierajúca sa do súkromia obyvateľov vykonávajúcich bežné činnosti, ktoré Pálfi zrovnáva so zvieratami a strojmi, čím ich stavia na rovnakú úroveň bez prítomnosti čo i len náznaku kontrastu. Práve tu vidím tú odvážnosť, ktorú spomína aj Douglas. Predstavu zvláštneho dokumentu dotvára aj absencia dialógov, resp. s výnimkou asi 3 scén hovoreného slova ako takého, vďaka čomu ešte viac vyniká obraz i zvuk. Hľadať tu príbeh je zbytočné, i keď len v náznakoch sa odohráva mnohé - napr. tu máme čosi vzdialene pripomínajúce kriminálny prípad a postavu policajta, ktorý sa ju pokúša vyriešiť a trávi tak čas medzi dedinčanmi. Nie, Hukkle je postavený na asociáciách a vzájomných prepojeniach medzi živočíšnou ríšou a ľudskou sociálnou štruktúrou, ktoré dohromady vytvárajú pomocou prebiehajúcich procesov zaberajúcich väčšie či menšie časové úseky (resp. obdobia, reprezentované charakteristickými časozbernými sekvenciami) ucelený a bezchybne fungujúci ekosystém. Do toho Pálfi využíva pokročilú animáciu a efekty (rentgen, konvalinka na hrobe), podsúva humorné prvky a opäť tradične rozdeľuje divácku obec na dva tábory. Ja sa s hrdosťou zaradím medzi tých, ktorých tvorba maďarského filmového mága neustále nadchýna a milo prekvapuje. K dokonalosti mi chýbal len možno ucelenejší príbeh, alebo aspoň pritlačenie v niektorých úsekoch. P.S.: Potitulkové zakončenie sa vracia scenáristickou okľukou k začiatku filmu - ako sa "príbeh" začína, tak sa aj končí - čím vzniká cielená harmónia a dokonalé rozuzlenie veľmi mierneho dramatického trojuholníka, tj. dodržiava správny filmový kompozičný postup. 85% (08.04.2014)