The Satanic Rites of Dracula

Dlouho jsem se třásl na drákulovské horory z produkce studia Hammer. Naneštěstí se mi do pracek dostalo (díky, google video) toto x-té pokračování. Když se Lee objevil poprvé až ve třicáté minutě filmu, začal jsem si říkat, že napsat ho jako hlavní roli bylo poněkud přehnané. Do konce filmu se pak objevuje ještě dvakrát (a tyto scény jsou už naštěstí klíčové) a zvláště scéna za stolem je celkem zajímavá. Jinak je to ale dost těžká nuda... (23.11.2007)

Mám raději Draculovy příběhy odehrávající se v 18.-19.století, než ve století 20. Nakonec ale i Londýn počátku 70.let vypadá díky kameře a hudbě nevesele a nahrazení hradu opuštěnou vilou nebyla rovněž špatná volba. Horrové ikony plní svou roli bezchybně. Ostře řezaná tvář P.Cushinga jakoby v sobě zračila neúnavný boj s Knížetem zla. Nástup Ch.Lee na scénu je stylový - mlha pode dveřmi, vyděšená dívka v koutě na posteli, okenice tluče zuřivě do oken, světlo u stropu se komíhá, dveře se rozletí a v mlze přichází Dracula. Zlověstný pohled, cukání v koutku úst, naklonění se k oběti a zákus! Byť gore efektů není přehršle, tak na vrážení kůlu dojde, divák zjistí, co dokáže vylepšený dýmějový mor a jak nebezpečný může být trnkový keř. Napětí se stupňuje ve sklepení zla i při klíčovém rituálu. Odkazy na Apokalypsu působí dnes poněkud úsměvně, ale kritika společnosti, politiků a vlád na dnešní dobu sedí víc, než by si možná kdysi tvůrci pomysleli. Skvělá hudba (John Cacavas) je poznamenána dobou - zní v ní šechny možné kriminálky a špionážní filmy včetně Bonda-, ale přitom má patřičnou živočišnost i tajemnost... Ne nejlepší hammerovka, ale pořád pěkné upíří pokoukání. (25.06.2012)

Scars of Dracula bylo nádherným zakončením "kladivářské" ságy o krvežíznivém hraběti. Hammer se ale nechtěl téhle legendární postavy jen tak lehce vzdát, takže sesmolil po třech letech ještě dva snímky (vlastně tři, ale Legendu o sedmi zlatých upírech do série nepočítám), které se však od ostatních dimetrálně liší. Draculovy satanské obřady se tudíž neodehrávají v gotickém prostředí Transylvánie, nýbrž v tehdejší současnosti samotného Londýna. Zde si Pán temnot za pomoci svých přisluhovačů zbuduje vlastní podnik, na což velmi brzy přijde policie v čele s neunávným profesorem Van Helsingem, potomkem slavného bijce upírů. Kromě Christophera Lee se vrací tedy i nepostradatelný Peter Cushing, s nimi kvartet smyslných upírek a troška explicitních momentů. Těžká, a pro někoho nestravitelná modernizace mi vůbec nevadila, zábava je to totiž pořád slušná, i když Dracula opět nezíská tolik prostoru, co by zasluhoval. (03.07.2011)

Přiznám se, že se mi film líbil hlavně proto, že obě hvězdy jsou zde v docela dobré formě a přinesly to, co jste od nich očekávaly. Lee temného hraběte, kterého mohl hrát v podstatě kdykoli, i v pozdějších letech by byl jako Dracula skvělý. Cushing zase Van Helsinga, který má charisma a kterému věříte i to, že je nakonec udělat ten poslední krok a zase na chvíli zbavit svět krvelačného hraběte. (08.01.2016)

Dôkaz, že Hammer strácal dych. Z krásnych, gotických hororových príbehov s nádhernou výpravou sa čím ďalej tým viac stávali akési mišmaše, kde scenáristi vymýšľali perličky typu - Dracula vodca akéhosi záhadného inštitútu. Podobne ako pri predchádzajúcom DRACULA A.D. 1972 mi prenesenie Draculu do doby modernej nepasuje, málo krvi a ženskej erotiky a tajomnej pulzujúcej atmosféry. Teda ingrediencií, ktoré definovali štúdio Hammer. (16.12.2011)