Love Story

Na prvý pohľad veľmi jednoduchý milostný príbeh júlijsko-romeovského formátu, avšak pod touto maskou sa skrývajú pekné myšlienky a šťavnaté dialógy. Páčil sa mi pohľad na život tak ako ho videla Jennifer. A samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na fantastický hudobný doprovod, preto veľká spokojnosť. 75/100 (12.06.2016)

Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Zažité romantické schéma, přesto dva nesympatičtí hrdinové (ona víc) a nepříjemný slovní ping pong, kterému jsem nějak nevěřil ani slovo. To byl obrovský rozdíl např. od Linklaterovy romance Před úsvitem, kde na super napsaném krásně ukecaném sladce chutnajícím dialogu visí celá romance. Hudební trailer: http://www.youtube.com/watch?v=V7676EC06oc (19.06.2011)

toto nie je žiadny béčkový, presladený, patetický romatnický film, toto je láska...krásne citlivo a prirodzene natočené a taktiež veľmi smutné...už na začiatku sa dozviete k čomu dospejeme na konci a aj tak sa s tým nebudete chcieť zmieriť a dúfať že sa to nejako zmení...slzy boli...zožral som tento film aj s navijákom...a výborná hudba len vylepšila celkový dojem (04.03.2012)

„Fakt to nebolí“ Je pozoruhodné, a vzhledem k doznívajícímu neklidu 60. let zároveň pochopitelné, o jak konzervativní melodrama projevili američtí diváci roku 1970 enormní zájem. Love Story představuje velmi opatrný návrat k jistotám. Spárováním dokonalých protikladů poukazuje na možnost překonání třídních rozdílů a následné obnovy ztracené rovnováhy. V 70. letech již poněkud archaický třídní rozdíl tvůrcům posloužil jako náhražka za palčivější společenské konflikty té doby – mezi různými etniky nebo příznivci odlišných politických směrů. Krásnou chudou dívku lze navíc snáze vydávat za bezchybný ideál. Jako křehké stvoření vybízí k opatrování, k vytváření pocitu finanční i jiné stability, kterou jí Oliver dokáže nabídnout. Ona ho na oplátku dostává od „zvířecí“ zábavy (hokej je ukázán jako dost agresivní hra) více mezi lidi. Vytvořením harmonického rodinného prostředí, které doma nenachází, Oliverovi poskytne podmínky pro nerušené studium. Sama přitom od sebe-zdokonalování upouští (už ostatně dokonalá je) a před kariérou dává přednost vidině rodinného života. City v jejím případě vítězí nad ambicemi, s nimiž ještě svést souboj Oliver. Jako v každém oidipovském dramatu, také zde je problematickou osobou otec – právě ten coby starý pragmatik syna nutí upřednostnit lepší společenské postavení před neziskovou láskou. Navzdory tušenému zvratu v poslední třetině je Love Story obdivuhodně bezbolestným filmem, měkkým, hebkým a voňavým jako čerstvě vyprané prádlo z televizní reklamy. Bez skutečně zlé postavy nebo negativní emoce je symptomem touhy po něčem čistém a nezkaženém, po nerealizovatelném návratu v čase (tuto nevratnost film také řeší). Ne v něm samotném, protože sám jakoukoli hloubku postrádá, ale v tom, co zosobňuje, spočívá opravdová tragičnost Hillerova filmu. 60% Zajímavé komentáře: Galadriel, DaViD´82, CheGuevara (09.11.2012)

Civilní, jednoduché, smutné, krásné, příjemné a romantické. Někdo bude nadávat na kýčovost a snahu o dojemnost, ale Love story přináší nejcivilnější romantiku, co jsem zatím viděl a nevydírá ani jinak nenutí diváka k ničemu. Vše je na něm a ten, kdo se nezamiluje do Ali MacGraw a jejich kouzelných hlášek, nemá city. Po dlouhé době jsem si zase jednou příjemně zabrečel... a ten nezapomenutelný hudební motiv ve mě bude vyvolávat pocity ještě pěkných pár let. Francis Lai a jeho zasloužený Oscar. (18.07.2009)