Trio z Belleville

Trio z Belleville je plné emotívnych obrazov a krásnych podobenstiev. Sylvain Chomet predstavuje svojského tvorcu na poli animácie a tento jeho prvý celovečerný film to potvrdzuje. Príbeh babičky, ktorá sa vyberie zachrániť svojho vnúčika pred zlými mafiánmi môže znieť banálne - ale v Chometovom prevedení sa jedná o veľmi citlivý príbeh. S neuveriteľnou ľahkosťou sa tu striedajú dramatické a temné pasáže s tými hravými a vtipnými. Postavičky majú svoje typické črty - predĺžený nos, veľké oči, výrazné zuby a tak si v mozaike rôznych ľudí môžte všimnúť rôzne typy a charaktery - až teda na Američanov, ktorý sú všade rovnaký. Krásna melancholická atmosféra podfarbená príjemnou hudbou a dokonalé prepracovaným prostredím robia s tohto filmu nezvyčajný zážitok. A to aj napriek faktu, že sa nejedná o typickú dramatizáciu príbehu a film je skôr pomalý a má v sebe veľa skrytých myšlienok - či už je to znázornenie pokroku, ktorý ničí všetko prirodzené a ženie svet do chaosu, alebo že láska a úcta a spomienky nám dávajú silu postupovať vpred. Je tu toho strašne veľa a je veľmi zábavné všetky odkazy a myšlienky čo ich len na svete je objavovať v tomto 80 minútovom snímku. Jeden z filmov, ktorý majú šancu stať sa skutočne nezabudnuteľnými. Absenciu dialógov schvaľujem. (09.03.2011)

Do babiččina příjezdu do Belleville film sršící nápady, který má spád, je zábavný. Poté trochu ztrácí dech, zabředá v jednotlivostech, aby se na konci vrátil na zajeté koleje a završil hodně originální podívanou, která má svou laskavostí, melancholií a vzpomínáním na staré dobré časy určitým způsobem blízko k Tatiho poetice, což Chomet potvrdil následným Iluzionistou . (14.10.2014)

Chomet jede. Téměř z každé scény chrlí geniální nápady. Jeho kreslířský styl a animace jsou unikátní a nádherné. Například to, jak vykreslil lodě, či jak rozanimoval obézního psa, babičku, to se prostě jen tak nevidí. Belleville je vlastně zpardovaná Amerika. Takhle se do toho mohl položit jedině frantík a nutno podotknout, že se mu to velmi velmi podařilo. (29.11.2004)

Moc pěkná animace, která si až na pár okamžiků vystačí bez digitálních berliček. Zajímalo by mě co říkali američani na to, že jsou zde vykreslení jako národ prasátek před porážkou. Asi nic hrozného, když bylo Trio nominované na Oscara. Pro labužníky děvčata z Belleville předvedou žabky na dvacet způsobů. Sportovci si užijí při pohledu na Tour de France, kde ze sebe každý vydá maximum. A milovníci animáků zase při sledování snímečku, který by brášku mezi kreslenými filmy hledal asi těžko. (30.06.2004)

Ach, mějte mě za ignoranta a neznaboha, ale ač mě hudba těchhle trojčat uchvátila (viz Django a Josephine, na ty dva bych se vydržela dívat donekonečna) a výtvarná stylizace okouzlila, děj snímku mě nechal zcela chladnou (asi jako jednu z nedovařených žab z Bellevilleské stoky). Snad až ty první takty Marseillaisy jako oslava padouchova skonu dokázaly vyloudit na mé tváři úsměv. Bohužel. Upřímně váhám mezi 2 a 3 hvězdami, nechám to na 3 s úctou k Chometovi (jehož kratičký segment z Paříži, miluji tě mě potěšil velmi). (18.06.2011)