Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

Chip89 

všechny recenze uživatele

Nádherná sága, jedna rodina a tolik příběhu v průřezu dějin. Spousta vynikajících herců, kteří jsou tady jako mladíci.... Nádherná příroda a prostředí sklářské hutě, která je mi z dětských let tak blízká. Ukázka toho, že největší nácek je pak největší komunista - prostě parchant zůstává parchantem. Dále přemýšlím, co tenkrát ty lidi zaslepeně vedlo k tomu, že budeme všichni soudruzi a budeme se mít dobře..... Určitě jeden z plnohodnotných seriálů, které by měl každý Čech povinně znát..... Chápu, že nízké hodnocení je díky tomu, že seriál oslavující pány soudruhy, odradí spoustu lidí. Mne to původně taky odrazovalo, ale nakonec jsem odsunula oslavu komunistů do pozadí a musela jsem uznat, že se jedná o skvost a opravdu dobré herecké výkony. ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Dietl opět zazářil. Vystavěl perfektní příběh, zachytil osudy několika generací, ze sklářského prostředí. Jednotlivé postavy se rvou o místo na Světě, který se neustále mění tak jak ho mění dějiny. Příjemný dojem rušil problém s maskováním herců na mladší. Vyzdvihla bych výkony všech herců, kromě Jakoubkové, která má všech rolích stejný výraz - píchlého kola, naštěstí docela brzy ,,odešla". Jinak nemám co seriálu vytknout. ()

Reklama

Belsazar 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Velice dobře odvedený seriál o Cirklově potomcích mě vždy bavil. Bohužel dojíždí na politicky ovlivněné pozadí. Velmi uznávám Dietlovu schopnost vystihnout různé rodinné a jiné vztahy + navíc schopnost zhostit se toho v rámci dlouhého časového úseku (skoro celého jednoho života), ovšem ty bolševické hlášky jsou občas až k nevydržení. Ale dá se to, myslím, přehlédnout. Beru tenhle seriál jako výpověď o tom, jak se lze na historii dívat a do určité míry tento pohled i chápu. A třeba též vzpomenout, že řada herců si zde střihla skvělě zahrané postavy (za všechny Petr Haničinec, Jiří Krampol, či Boris Rösner). Určitě stojí za zhlédnutí, ale asi by člověk o československých dějinách měl vědět víc. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

13/13 Rodinná sága z Albrechtické huti z let 1899-1957 patří k vrcholů seriálové tvorby Jaroslava Dietla. Seriál to neměl nikterak snadné, do revoluce zdomácnět nestihl, po revoluci dlouho nebyl k dispozici a teprve v poslední době se prolomily ledy a je možné si reprízu dopřát prakticky kdykoli. Epizody odehrávající se do začátku 2. světové války jsou bez mála geniální, není prostor na jakýkoli balast, postavy jsou životné, jednotlivé osudy umě propletené, obraz doby je uvěřitelný (ve 20. letech je dokonce zmíněna opereta a Mařenka Zieglerová), herecké koncerty jsou samozřejmostí. Druhá polovina seriálu trochu ztrácí dech, sledujeme vlastně jen jeden jediný příběh rodiny Cirklů proti arci zločinci Boškovi a veškeré politické proměny doby. Přesto celek patří mezi to nejlepší, co tady v 80. letech v televizi vzniklo. Mezi nezapomenutelné patří Krampolova linka o útrapách soukromého podnikání nebo Rösnerova interpretace českého Němce. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem na to nekoukal, protože jsem to měl za komunistickou propagandu. Něco jako major Zeman. Jenže to je přesně naopak. Jedna věc je, ze tu funguje Dietl. Je tu spousta postav a žádná není jednoznačná, každá ma chyby a vlastní motivace. Dokonce i Schlapke (nakonec i starý Cirkl ho bere jako bývalého nepřítele, ale ne jako sviní). Stejně jako v reálném životě. Druhá je, že to žádnou dobu neidealizuje a i k převratu v roce 48 a zejména znárodnění je seriál dost kriticky. Krampol poctivě celý zivot něco buduje, oni mu to ukradnou a ještě to pak dělají úplně blbě. To samé ta huť. Akorát soukromí zemědělci tu jsou ukázáni jako banda kulaků, to se mi nelíbilo. Herci skvělí, pro Krampola opus magnum. Určitě jsou tu pasáže, kde je to až moc hrané a občas jsou tu úlitby bohům, nicméně jako celek je to skvělá rodinná sága, jakou tu už nikdo neudělá, protože na to nemáme ani herce, ani scenáristy. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Delegace z huti se v kanceláři představuje jako závodní rada, vzápětí však říkají Krahulíkové (Jana Štěpánková), že je posílá závodní rada. (sator)
  • Záběry z Albrechtic – myšleno městečko, nikoli huť – byly natáčeny v Mnichovicích u Prahy. Byly tu například vytvořeny scény bouřlivých schůzí, ať šlo o členy KSČ nebo Henleinovce, nebo příjezd rudoarmějce na náměstí, který zlikviduje poslední německé vojáky a poté mu Josef Cirkl (Jiří Krampol) přináší lahev se skleničkami na přípitek. Několikrát se v záběru objeví i místní kostel Narození Panny Marie. Pikantní bezesporu je, že skutečný hostinec na mnichovickém náměstí v těch místech nebyl, nacházel se v jeho levém dolním okraji – původně to byl zájezdní hostinec, dnes už ve své původní podobě neexistuje a na jeho místě stojí obchodní dům Mnichovka. (Robbi)
  • Ve 13. díle s názvem "Jubileum" je při zatýkání Bořivoje Boška (Petr Haničinec) vidět v odraze na střeše auta zvukový mikrofon. (pávek)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama