Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (117)

Pulper 

všechny recenze uživatele

Nejsem kdovíjaký znalec Dietlových seriálů. Kdybych měl z té poloviny, co znám, vybrat nejlepší, původně Dietlovské (ne adaptace), tak chronologicky vzato: Nemocnice na kraji města, Malý pitaval z velkého města a právě Synové a dcery Jakuba skláře. Dietl napsal několik šíleností poplatných režimu a nevím, nakolik chtěl a musel. Pravděpodobně to bylo stylem něco za něco. I v těchhle seriálech se řeší režim, strana, soudruzi. Ale Synové a dcery Jakuba skláře ukazují zmíněné věci v trochu jiném světle. U Pitavala byly ironické náznaky, v Nemocnici se jen mluví o straně, V Jakubovi je to otevřená kritika zmetků, kterým se nový režim hodil, a slabochů, co získali funkci, ale neuměli s ní pořádně naložit; ale i pochopení pro lidi, kteří si prostě mysleli, že dělají dobrou věc. Označení jako propaganda úplně nesedí. Už proto, že mezi nejsympatičtější postavy patří kapitalisté hostinský a majitel hutě. Tenhle seriál je hlavně o obyčejném chlapovi, který chce jen poctivě dělat dobrou práci, a jeho rodině. Zajímavým ho za mě dělá výborný scénář, krása sklářského umění a naprosto boží herecké výkony. Několik herců tu předvádí své životní role. Úplně nejvíc jsem si užíval Krampolova hostinského Pepu, hajzla Boška v podání Petra Haničince, Danielu Kolářovou v netypické roli selky, buzerované svým manželem, Frejova vejtahu a zbabělce Hammerschmieda, Lukavského jako podnikatele Krahulíka, roztomilou Hanu Maciuchovou v roli Němky Lídy, Rösnerova brusiče skla a pozdějšího gestapáka Schlapkeho a Munzarova Jakuba. K věku bych měl výhrady jen v prvním dílu. Štěpánková vypadá na čerstvou matku moc staře a Munzarovi těch 20 let taky nikdo nevěří. Ani mi nesedělo to jeho vychloubání. Od druhého dílu už to byl jiný člověk. Jako by předtím pořádně nevěděl, jak toho cucáka zahrát a pak se cítil silný v kramflecích. Ale jeho vývoj postavy od nějakých 40 do 80 let je škola herectví. Strašně se mi líbí, že když se Jakub spravedlivě naštve, je z něj démon. Ale jinak mírný, pokorný, mírumilovný chlapík. Problém jsem měl i s postavou Schlapkeho, kde je to spíš scénářem. Vím, že spousta lidí měnila povahu, životní názory atd., ale u něj to byl moc velký skok. Chlap, který se učí česky, chce být součástí české komunity, bojuje za práva dělníků, a pak najednou cvak a je z něj nácek jak poleno, kterému na Češích nezáleží a cynicky pronásleduje a vraždí. To už na mě působil věrohodněji nafoukaný posera Hammerschmied. Nejlepší scény seriálu jsou dělání poháru na ukázku, intimčo za kuchyní a když Jakub řve na Hammerschmieda, aby něco dělal. P.S. V příštím životě chci být sklářem :-) ()

rt12 

všechny recenze uživatele

Dietl opět zazářil. Vystavěl perfektní příběh, zachytil osudy několika generací, ze sklářského prostředí. Jednotlivé postavy se rvou o místo na Světě, který se neustále mění tak jak ho mění dějiny. Příjemný dojem rušil problém s maskováním herců na mladší. Vyzdvihla bych výkony všech herců, kromě Jakoubkové, která má všech rolích stejný výraz - píchlého kola, naštěstí docela brzy ,,odešla". Jinak nemám co seriálu vytknout. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Velmi vkusné dílko Dietlovo ve velmi profesionální režii Jaroslava Dudka. S hudbou už je potíž, Liška byl v té době patrně již mrtvý. Hudba je tedy taková nějaká ale nevýrazná. Sága jednoho sklářského rodu kdesi v Sudetech. Nebýt trapných scén jako je vstup Jakuba do strany (vždyť k ní vztah žádný neměl), jeho poměr s huťmistrovou (málo uvěřitelný) připomínalo by to vzdáleně 20. století Bertolluciho. O čem to bylo? Profesionální odborník sklář prodává svoji práci i uměleckou kreativitu. Kapitalisté (tedy zejména Krahulík-R. Lukavský i jeho žena J. Štěpánková) to dovedou ocenit i prodat. Lidi semele zprvu 1. světová válka, poté druhá. Pak přijdou zločinní komunisté v čele s udavačem Boškem a vše je v prdeli. Vynikající postavu zde sehrál Josef Cirkl-J. Krampol, který díky dějinám přichází o hotel téměř 4x. Přesto musí nějak žít. Realistickým dokladem o pravdivosti tohoto seriálu je fakt, že Cirklovy děti, poctivě vychovávané k lásce k huti i straně, nakonec žádnou kariéru neudělají. Jakub zbaven funkce předsedy krajského výboru, Vojtěch zbaven funkce ředitele huti, zeť Jakuba Cirkla v gulagu atd. Možná tím chtěl Dietl na závěr života říct. Podívejte se komouši, psal jsem vám celý život agitky na objednávku. Teď se podívejte, že tam umím tu pravdu procpat, aniž si toho vy blbečkové všimnete. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem na to nekoukal, protože jsem to měl za komunistickou propagandu. Něco jako major Zeman. Jenže to je přesně naopak. Jedna věc je, ze tu funguje Dietl. Je tu spousta postav a žádná není jednoznačná, každá ma chyby a vlastní motivace. Dokonce i Schlapke (nakonec i starý Cirkl ho bere jako bývalého nepřítele, ale ne jako sviní). Stejně jako v reálném životě. Druhá je, že to žádnou dobu neidealizuje a i k převratu v roce 48 a zejména znárodnění je seriál dost kriticky. Krampol poctivě celý zivot něco buduje, oni mu to ukradnou a ještě to pak dělají úplně blbě. To samé ta huť. Akorát soukromí zemědělci tu jsou ukázáni jako banda kulaků, to se mi nelíbilo. Herci skvělí, pro Krampola opus magnum. Určitě jsou tu pasáže, kde je to až moc hrané a občas jsou tu úlitby bohům, nicméně jako celek je to skvělá rodinná sága, jakou tu už nikdo neudělá, protože na to nemáme ani herce, ani scenáristy. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Z prvních dílů jsem byla velmi rozpačitá. Nebylo mi jasné, jak může být seriál o muži, který usouloží svou manželku k smrti, zároveň tak těžkou socialistickou agitkou. I z jiných důvodů to působilo strašně neohrabaně. Skoky v čase jsou příliš radikální, počet postav moc velký, dvaapadesátiletý Luděk Munzar hraje mladého vandrovníka. Jakmile však synové a dcery dospěli a rozjely se naplno jejich životní příběhy, seriál promluvil poctivou dietlovštinou, které je těžké odolat. Vyprávění se stalo plynulejším, a tím pádem i návykovým. Zároveň jsem si uvědomila, že zas tak těžká agitka to v rámci možností není (alespoň jsou tam hodní kapitalisté Krahulíkovi a sympatický živnostník Pepa). Potřeba obdařit každého sourozence rozdílným charakterem a osudem spojená s potřebou reflektovat historické události a období, nutně vede ke vzniku velmi náročného konstruktu. Scénárista, režisér i herci však konstruují tak šikovně, že si to ani nemusíte uvědomovat, když se o to nesnažíte. Takže po zhlédnutí všech epizod můžu říct, že jsem si u toho pěkně odpočinula a pitomé mi to přišlo jen chvílemi a jen trošku. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Skláři v Tasicích viděli v roce 1986 nový seriál dříve než ostatní televizní diváci. Bylo to tenkrát na konci ledna. Československá televize přivezla do jídelny autobusem video, dva barevné televizory a hosty. Na místo natáčení se tehdy vrátil i představitel hlavní role Luděk Munzar. Ten se však s ostatními nedíval v jídelně na televizi. Nechtěl se koukat sám na sebe. Během předpremiéry pro zaměstnance byl raději u pece. Sundal si kabát, čepici, šálu a pomocí sklářské píšťaly si vyfoukal tři půllitry. Několik se mu jich sice nepovedlo a skončily ve střepech, přesto místní mistři uznali, že talent k tomuto řemeslu herec má. [Zdroj: iDnes.cz] (rakovnik)
  • V epizodě má na silvestrovské zábavě na přelomu let 1899 a 1900 proslov kronikář Pertold (Jiří Holý), ve kterém vítá nové 20. století. To je však chyba, neboť 20. století začíná až 1. ledna 1901. (Siegmund)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno