Synové a dcery Jakuba skláře

Rodinná sága mapující skrze členy rodiny léta 1899-1957 s pověstí politické agitky (trochu neférově). Scénárista do děje musel pochopitelně zařadit Vítězný únor, znárodňování, stranické čistky v 50.letech, ale povedlo se mu klíčové události jen lehce naťuknout nebo nepitvat do hloubky, takže kromě pár ušlechtilých vyznání víry v komunismus a zjednodušením pár jevů neprudí diváka, ale spíš komunisty samy. Díky širokému záběru let je naopak snažší úspěch komunismu po válce pochopit. Naopak mi přišlo dost věcí na 80.léta poměrně odvážných - sympatičtí Jiří Krampol s Uršulou Klukovou jsou soukromí podnikatelé, co si v podobě vlastní hospody a hotelu na úrovni plní sen, který v éře 50.let končí přes nejrůznější úplatky komunistickým funkcionářům (!!!) znárodněním a znásilněním jejich podniku neschopnými, stranou dosazenými vedoucími, kteří luxus srazí na úroveň nádražního bufetu s tácky a protivnou obsluhou - bez jakékoliv morální satisfakce. Další dva synové po válce dostávají svými zásluhami do stranického aparátu, aby je ten samý aparát o pár let později semlel a vyplivl posměšně zpátky tam, kde začínali. A samozřejmě, klíčová postava, ultra záporák seriálu je prospěchářský vyčuraný Čech Božek (úžasný démonický záporák Petr Haničinec), který se dostane až na vrchol, do aury nedotknutelnosti. Přidejte k plusům seriálu i hvězdné obsazení a pár výtečných výkonů. Kromě zmíněného borce Petra Haničince samozřejmě nezklame ani Luděk Munzar, který si férového tvrdohlavého Cirkla s takřka Terminátoří povahou vychutnal, potěší Štěpánková, Maciuchová, Krampol a řada dalších. Co seriál trochu kazí, je kromě pár klišé a úliteb straně ne tak dobrá režijní práce - řada zajímavých postav je nesmyslně degradována do epizodních scének a pak zmizí buď bez zmínky nebo se k nim někdo vyjádří jednou větou - jako kdyby se hodně vedlejších materiálu střihalo. Spousta jevů v seriálu (průmyslová špionáž, proč si mám z pár scén schovávání Tondy v lese uvědomit, že je hrdinský odbojář) nechápe ani politicky informovaný člověk. Navíc samotný poslední díl mi přišel odfláknutý, uspěchaný, jako nedostatečné rozloučení s postavami. Technické zpracování je trochu zívačka, ale pokud se přežijete růžolící makeup mladých verzí postav v prvním díle a soustředíte se na příběh a herce, případně se díváte současně s někým z recese, Jakuba si užijete díky výstupům Munzara a Haničince, erotického podtextu. I proto zaokrouhluji z 3,5 hvězd spíš nahoru. (28.09.2010)

Moc hezky napsaný seriál, exkluzivní herecká sestava, Haničincův možná nejlepší československý televizní záporák všech dob a pro nedivadelní publikum zdaleka nejviditelnější role Luďka Munzara. Vadily mi jen místy dost papundeklové interiéry a rozvláčné tempo některých scén (oboje je ovšem snadno pochopitelná daň době, kdy SaDJS vznikaly), a pak taky přeci jen naivní zápletka kolem sebeobětování Toníka v podání Sváti Skopala - takhle pitomě by se asi nezachoval ani (románový) Julek Fučík. Jinak ale velmi poučné a místy hodně silné. Dá se to napsat skoro u všech Dietlových seriálů - takové věci se už dneska prostě netočí. 80 %. (09.09.2016)

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... (30.05.2006)

Rodinná sága, vykreslená co nejvěrohodněji v letech, kdy se formoval svět nejen lidsky, ale i politicky. Každá doba má své, ale zde můžeme lehce pocítit atmosféru první poloviny minulého století. Hlavním faktorem je ztráta jistoty v zítřek, a že převlékání kabátů není zase tak těžké. (Pokud z toho má člověk vlastní prospěch.) (17.03.2024)

Poslední velké dílo Jaroslava Dietla je oslavou rodiny, dělného života, práce. Způsobem, který dalekosáhle přesáhl dobovou míru otevřenosti a obnaženosti, proniká hluboko do novodobých dějin naší země způsobem, který je vůbec nejtěžší. Mikrosondou, na jejímž pozadí-okraji se jaksi en passante zrcadlí i tzv. velké dějiny. Jeden z našich nejkreativnějších tradičních průmyslů, sklářství, symbolizuje životní oblouk dělnické osobnosti Jakuba Cirkla. Křemenitého člověka s démantovým jádrem, nosný prvek, kolem kterého se formuje celá rodina, v závěru seriálu již s vyrůstající čtvrtou generací. Galerie silných lidských typů i jejich opaků je nadána plnohodnotným osobnostním vybavením. Hluše nevyznívají ani záporné postavy ve skvělých ztvárněních Petra Haničince a Borise Rösnera. Jedinečný Krahulík senior je nesporně jednou z životních úloh Radovana Lukavského. Jakub Cirkl zařazuje Luďka Munzara mezi naše herecké velikány předcházející generace Hrušínských, Brodských, Vosků. Nezapomenutelné jsou ve svých úlohách i Hana Maciuchová a krásná a lidsky přesvědčivá Marta Vančurová. Výraznou a ve své herecké dráze až překvapivě "gendrovou" roli dostala Dana Kolářová. O Krampolovi již byla řeč. Cirklova rodina je celkem individualit, pro něž je rodinná pospolitost a poctivost křížená se statečností všedního dne vším. Velkolepě založený scénář v necelých 14 hracích hodinách přesvědčivě zvládá takřka šedesát let našich novodobých dějin (1899-1957). Obstává i ve zvláště zranitelných scénách: vášnivé Cirklově lásce s vdovou Krahulíkovou, nesnadných životních osudech Cirklových dcer, strhujícím popisu skutečné tváře komunistického režimu. Hrdinové SYNŮ A DCER neprovozují sex, ale skutečně se - milující - oddávají milování. Jejich jedinou ctižádostí je poctivě pracovat bez ohledu na místo a funkci, které právě zastávají. Stávají se tím zrcadlem nejen doby, ve které se seriál odehrává, ale i dneška, který v mnoha případech jásot a kvalitu niternost, jakoby ani neznal. Je tématem nejen pro magisterskou, ale ještě více pro dizertační práci. Ne pro jednu, ale pro celou plejádu námětů, které Dietl rozhazuje jako osévač obilná semena při jarním či podzimním setí. V povšechných glosách tohoto v tomto případě nadmíru stručného komentáře šlo naznačit jen nemnohé. Každý díl totiž doslova hýřil nápady, jimž nebyl často cizí ani humor. Zdánlivě tendenční seriál nesporně patří k nadčasové klasice české národní dramatické tvorby. (07.10.2011)