Muž na radnici

Nedokazu najit nic, co by na tomhle serialu bylo udelany dobre. A nejhorsi je, ze kdyz si date dvoudenni maraton, vsimnete si, jak se vsechno to spatne porad dokola omila. Napriklad: Zdenek Buchvaldek - jeho prace s intonaci me malem donutila hledat spagat, prepaleny duraz na obcas i nahodny slova, primhourene oci naznacujici "zasadni" sdeleni, priserny dramaticky pauzy i uprostred vety... Odporna prace s kamerou - trapne zoomy pri vypjatych situacich (jednou jsem za 40 sekund napocitala dokonce tri, to snad uz nemohli myslet vazne), casto neschopnost zaostrit, kdyz nejaka postava nedejboze poposla trochu dozadu... Nemoznost pochopit, ze kdyz se vam nepovede nejaky zvuk, tak nemusite jeste nutne pouzit ten "z placu". Nervydrasajici hudba, nevhodne umistovana k ruznym scenam, s asi tremi motivy (a asi tremi hudebnimi nastroji). To vse korunuje nudna rezie bez napadu - telefonicke rozhovory jsou sterilne nastrihane, prace s herci katastrofalni (nejvic me snad pobavil "ten stary pan z Marecka" neboli Frantisek Kovarik, kterak v poslednim dile absolutne netusi, jak odejit ze sceny), no a ta podbizivost... Muz na radnici je v podstate jedna velka reklama na stavbu panelaku. Obsahuje i ctvrthodinove "diskuse", ktere divakum ukazuji, ze pro dobro ostatnich prece musi opustit sve domovy a ze strana ma vzdy pravdu - a finalni prochazeni "krasnych bytecku, ktere vsechny vypadaji stejne"... V podstate takove normalizacni PR. (25.10.2014)

Bolševická katastrofa. Drzost, s jakou se komáři odvážili podat svůj zrůdný plán likvidace historických částí měst je do nebe volající. Když vidím, jak v seriálu choděj lidi za starostou a prosej ho, jestli by mohl zbourat jejich rodinné domy a přestěhovat je do paneláků - no doprdele, to je na dělo! (12.08.2012)

Pokud jde o ideový námět seriálu (asanace staré části města), je to skvělý doklad toho, jak soudruzi tehdy přemýšleli, projektovali a jak plno měst navždy necitelně zkurvili (nejen Kladno, Beroun, ale třeba i Mladá Boleslav na konci 80. let – dnes se situace přece jen zlepšila, za dvacet let se město hodně změnilo k lepšímu – nebo Nymburk, ten na mě komunisticky unyle a šedivě působí dodnes). Pokud jde však o mezilidské vztahy, ať už na úrovni pracovní, přátelské, rodinné či milostné, troufám si tvrdit, že jejich ztvárnění je mnohem věrojatnější než valná většina toho, co je nám servírováno v posledních dvou dekádách z postkomunistické televizní produkce. (19.01.2010)

Jestliže se Ženě za pultem dnes vyčítají plné, nazdobené regály, Muže na radnici bychom asi za tu špínu a šeď měli pochválit. Tím však s chválou končím. Jinak jsem se nemohla rozhodnout, jestli budu radši umírat nudou nad tím schůzováním, trapností nad privátními problémy soudruhů nebo jestli mě z těch blábolů rovnou trefí jako pana učitele. Poslední díl to rozštíp. U toho jsem se nalomila smíchy. (23.01.2011)

V dobe svojho vzniku som bol nastavený na tvorbu kapitalistickej cudziny a apriori som odmietal podobné propagandistické pamflety, nakoľko im chýbala remeselná zručnosť "majora zemana". Po rokoch poplyšákovej televíznej tvorby bolo ale zhliadnutie tohto dielka nanajvýš zaujímavé. Jednoznačne môžem konštatovať, že súdruhovia v tomto prípade podcenili formálnu stránku a vyflákli sa na špeciálne efekty. To znamená, že napríklad tragická nehoda Bavorovej ženy je načisto diletantsky nakrútená a ja som sa úplne cynicky musel na jej zaranžovaní uchechtávať. Takisto zavŕšenie megalomanského Bavorovho projektu je korunované niekoľkými úbohými zábermi na jednu "králikáreň". Dietlov prínos ale z tejto propagandy vytŕča a stavia Muža na radnici do absolútne nadčasovej roviny. Seriál je "narvaný" dejovými turbulenciami, ktoré Bavora - ako kovaného straníka - majú evidentne poľudštiť (smrť manželky, nepodarený syn, nabúchaná dcérenka, zmija Jitka - mimochodom ultimátna Bohdalka, intrigán Chovanec...) a rozhodne nebudú zhovievavého diváka nudiť. Mašinériu komunálnej politiky však Dietl postihol tak dokonale, že si za straníkov stačí dosadiť dnešných korupčných papalášov a voila, divák zistí, že prevracači kabátov síce zmenili svoju stranícku knižku, ale maniere im zostali. Za to prvá hviezdička. Tá druhá je za absolútne skvele zahranú úlohu cholerického tajomníka Pepu Hlavicu v dokonalom podaní Josefa Bláhu, ktorému Dietl napísal najlepšie scény a aj najlepšie hlášky. A tretiu hviezdičku si dovolím udeliť za sexicu Evu Jakoubkovú, ktorá by samozrejme na Bavorovom mieste bola aj mojou konečnou voľbou. (4.2.2021) (04.02.2021)