Inženýrská odysea

Tak už mám za sebou většinu seriálu, tak se konečně pustím do hodnocení. Po pravdě řečeno, ještě než tento seriál začala Tv Prima vysílat, byl jsem, soudě podle zdejších komentářů, připraven na nejhorší, přesto jsem ale byl rád že byl po dlouhé době oprášen a že mám možnost si na něj udělat vlastní názor.........zjistil jsem ale že ony obavy většinou nejsou vůbec na místě. 1) "Komunistická agitka"- toť omyl první, faktem je že se v seriálu setkáváme se stranickými či svazáckými schůzemi a dalšími "radostmi" patřícími do minulého režimu a často tyto scény působí i velice úsměvně, ale v podstatě nic z toho se nedá považovat za přímou propagandu nebo zkerslování reálií, jedná se prostě o běžné vykreslení tehdejší doby, navíc jsem často měl spíš pocit, že seriál spíš naopak kritizuje nedostatky plánovacího hospodářství a zkostnatělost socialismu...až jsem se někdy divil co si tvůrci dovolili. 2)"Dietlova slabší chvilka" - další věc se kterou nemohu souhlasit, scénář je poměrně záživný a většinou i uvěřitelný a logický, člověk má sice občas pocit, že postava J. Satoranského snad vypadla z pera J. Foglara, ale ve srovnání s tím, jaké ptákoviny si scénáristé vymýšlejí dnes, no škoda slov...pokud jde o Dietlovy slabší chvilky, spíš bych se zaměřil třeba na Plechovou kavalerii nebo Muže na radnici. 3) "Špatné či neuvěřitelné herecké výkony" - každá z postav měla jasný charakter a s nikým z hlavních hrdinů jsem já osobně neměl problém, Ing. Kořínek je sice až směšně čestný a naivně dobrosrdečný, ale kéž by takoví lidé opravdu existovali, Ing. Pešek je až přehnaně suveréní a stejně tak nadšený, ale pro mě to byla po většinu seriálu postava nadmíru sympatická, navíc bych ještě vyzdvihnul výborně zahrané postavy, o které se zasloužili Císler, Voska, Adamíra, Bek nebo třeba Haničinec......celkově je fakt, že mě občas vadilo hodně umělé prostředí nebo třeba příliš násilné vkládání hudby do "vážných scén"...ale když jsem pak slyšel na svatbě Vaška se Sašou (když uvážím že v roce 1979 ještě byla tuhá normalizace) She loves you a From me to you od Beatles...prostě neodolám a dávám alespoň * * * . (12.03.2006)

Keď tak pozerám ako užívatelia odpísali Sokolovského, je mi smutnosmiešno. Nevedeli, že mimo hraníc do 50 km neexistovala iná televízia iba dvojprogramová, ze okrem nejakej angeliky a funesa nebolo v telke nič cudzie. Preto boli divácky blízke "príbehy o nás" a z nášeho prostredia, naviac keď sa tam objavil nejaký na jednej strane "spravodivec" a na druhej nejaký karierista ... tak hneď boli sály straníckych konferencií plné tlieskajúcich nadšencov. Pracujúca vládnuca robotnícka trieda usadená v obývačkách panelákov doslova žrala podobné seriály a Dietl bol skoro "národným hrdinom" v obľúbenosti. Dnes táto "trieda " sedí v tých istých panelákoch v teplákoch zbehnú do obchodu na lacné párky a čipsy aby znovu zasadli k telke a pozerali pre zmenu hollywoodske gebuziny. (14.03.2013)

Zase tak strašné to není a přeci jen se tam občas něco děje. Vzít to pěkně po soudružsku, přátelé a přimhouřit oko nad chybami, to je myslím lidské a takové obtížné téma jako je strojírenský průmysl si to plným právem zaslouží. Není to muž na radnici, není to žena pod pultem tedy za pultem, a Petr Kostka to vzal za ten nejsprávnější konec, za který to mohl vzít. Čest jeho zde památce! (10.10.2011)

No jo, zase jeden seriál co je odpad.... Když opominu politický (v té době nutný) vliv, tak to aspoň mělo hlavu a patu.... Je zajímavé, jak skoro všichni teď tyhle seriály odsuzují a přitom ruku na srdce.. jako kluk si pamatuji, že tenkrát nezpívala, ale fandila celá rodina nějaké postavě ze seriálu ať už to byl Honza Hamr alias Lucky man nebo Jakub Cirkl a jeho synové a dcery.... Fakt je, že nic jiného tenkrát nedávali.... Taže tkalcovským inženýrům o tom, jak udělali revoluci v tkalcovské branži se svým PERPETISem a zlí a zákeřní kapitalističní vykořisťovatelé ho okopírovali a prodávali tuším jako Perpetex (byli to imperialisté z Japonska) dám za dvě. Ty hvězdičky jsou pro herce, že ty seriály nebyly na 100% jako Škola pokrokových zkušeností střihlá s Hudbou z respiria (05.10.2004)

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. (14.02.2011)