My z konce světa

Na pomyslném konci světa stojí horská restaurace, kterou provozují dva šíleně hodní a šíleně tolerantní manželé mající spolu tři děti, dva bernardýny a prosperující penzion. Starší ze dvou synů, s domáckou přezdívkou Vuk, už vyletěl z hnízda a mladší Jurka v něm vidí nedostižný vzor. Se svými kamarády pak prožívá obyčejná klukovská dobrodružství a je v podstatě příkladným synem svých rodičů. Kdyby jím nebyl, tak by ho jistě přísný pan režisér Ludvík Ráža, srovnal do latě. Populární třináctidílný televizní seriál ze sedmdesátých let, který se čas od času vrací na obrazovky, těží především z přesně vybraného hereckého obsazení, které ač se to na první divácký pohled nezdá, vytváří jistou autenticitu prostředí, se kterým až důvěrně a především uvěřitelně v příběhu splývá. Ze seriálu je cítit určité zachování knižní předlohy, postavy mají spíše literární ráz. Bylo na hercích, aby jim vdechli život, což se podařilo. Větší počet dílů se však nakonec ukázal přehnaným pro příběhy, jejichž zápletky působí obyčejně a některé díly až roztahaně, ačkoliv jejich jednotlivá minutáž není ani půlhodinová. Herecké výkony, úvodní melodická titulková instrumentálka a v neposlední řadě řemeslně dobře odvedená režijní práce, jsou hlavními devizami seriálu pro celou rodinu, kterému se na televizních obrazovkách daří i po čtyřech dekádách na světě, a to se prosím podle tvůrců odehrává "na konci světa" a vznikl v době normalizace. Politickým hlediskem byl však nezatížen, ale zase se to nahradilo příkladnou prací horské služby. 60% (15.01.2014)

Velice pěkný seriál z konce světa. Babička taky bydlela v takovém zapadákově, takže to pro mě byla taková srdcovka a hezké vzpomínky na mládí. Srdíčko zaplesá, když vidí tu spoustu sněhu o kterém si dnešní generace může nechat jen zdát. Rozhodně bych se nestyděl ji doporučit malým i velkým ke zkouknutí... U toho konce jsem čekal na navázání na druhou řadu či tenkrát na volné pokračování, ale marně... 80% (20.02.2016)

Když jsem byl malý, tenhle seriál jsem příliš nemusel. Snad jen dík zajímavému příběhu a výpravnosti (oproti některým studiovým seriálům) mě poutal před televizi. Dnes, s odstupem času a v dospělosti musím konstatovat, že mi seriál příjemě sedí. Radovan Lukavský sice přísný, ale férový otec, malý Jurka jako podnikavý chlapec, kterému ne vždy všechno vyjde a krásná soudržnost lidí na horách, kde si lidi musejí navzájem pomáhat, aby vůbec přežili. Jediné, co mi v celém seriálu vadí je hlavní dívčí role - Jurkovy sestry. Ale i to je život. Kde jsou dnešní seriálové ikony s naprosto nesmyslnými příběhy a zápletkami. Dávám pět hvězdiček i z nostalgie. (07.08.2011)

Hlavní dětský hrdina mi byl vždycky hodně protivný svým zženštilým zjevem i chováním a věčným otravováním svého bratra, kamarádů i rodičů. Radovan Lukavský zde zas hraje mimořádně nesympatického despotického chlapíka jehož tvrdost vůči rodině má snad být zdůvodněna rázovitým horalstvím. Tak by se dalo o tomto neveselém opusu pokračovat dál, postavu po postavě, ale jediní, kdo se mi v celém seriálu líbili, jsou Martin Růžek v roli kuchaře a dětská hvězdička Yvetta Kornová. (01.09.2007)

Seriál je poměrně věrně ztvárněn podle knižní předlohy (Bratr mlčenlivého vlka), takže v něm je spousta zajímavých příběhů z prostředí hor a lidí v nich žijících i pracujících, co jsem ale měla, už jako malé dítě, za pocit, že většina herců v něm hrozně špatně hraje. Nevím, jestli je to nepřirozeným ozvučením dialogů, nebo špatným vedením herců, ale všichni tam hrají tak nějak divně, dřevěně. Z dětských herců jasně kvalitativně vyčnívá Yvetta Kornová, ale baví mě tam dokonce víc, než takový Radovan Lukavský. A co mě ještě zamrzelo, že nakonec pod tou závěrečnou lavinou skončil úplně někdo jiný, než měl, což staví původní příběh úplně na hlavu. (20.02.2013)