Plaváček

Iveta Bartošová s otřesným růžovým kakáčem na hlavě, přitom v době, kdy byla ještě krásná, Václav Neckář v roli mládence a ve směšné červené maškaře.Nicméně, notoricky známá pohádka ve slušivém hudebním kabátku mě příjemně překvapila. Jinak dobře, že se tu hlavně zpívá, což zakrývá herecké nedostatky většiny zpěváků, zachraňuje to noblesní Marie Rottrová. S drobnou výtkou co se týče půvabných exteriérů v ostrém kontrastu s levnejma televizníma interiérama. (19.11.2012)

Ještě než začala Bartoška pravidelně vystupovat v telenovele Blesk a Aha!, mihla se v několika filmech, kde vždycky někoho uhnala k provedení oddacího rituálu na MNV, ať už šlo o páření upírů, nebo tady - v příběhu o týpkovi, který neví, že koš děravější než pirátské plachty opravdu nemůže plavat. No nevadí, alespoň víme, jak se dřív řešila otázka regulace porodnosti. A taky že si s adopcí hlavu příliš nelámali. Herců tu moc nenajdete, všechno to jsou pěvci 80. let, kteří hrají asi jako členové školního neochotnického klubu. Navíc hudba, na níž TV film stojí, je většinou naprosto příšerná, jen s čestnou výjimkou písniček, které zpívá Pavel Bobek, nejsympatičtější postava. Jinak je to celé taková slabota a unylá pitomost, až je s podivem, že se v ní chtěla nudná mainstreamová elita 80. let ztrapnit (krom Bobka samozřejmě!). Vyřešit problém nedostatku zpívajících herců nasazením zpívajících neherců je srovnatelný s řešením, že tonoucímu hodíme na pomoc pláštěnku, aby nebyl příliš mokrý. (27.10.2013)

"Bylo to mámení nebo zlý sen ??" Těžko hádat..;) I když jednoho mohl varovat už samotný název žánrového útvaru, totiž ta slíbená pop-opera, mimochodem nechutně, byť logicky, poplatná době svého vzniku, stejně jako jméno režisérky Pokorné-Makoszové, která mě vždy svými kusy dovedla naprosto šokovat.. Jiřinka s pomlčkou se však v té vlastní záplavě jakkoli herecky tragických, jak se dnes říká, hudebních celebrit bohužel utopila, protože ačkoliv ty samotné neskutečně chytlavé hity mě vždy správně nostalgicky naladí, jako celek působí Plaváček naprosto příšerně.. A Standa Hložek s tím fotrovským bachorem ?? Tohle prostě platí za castingový omyl století, když vedle něj Mirek Vladyka, který si užil roli prince v jiném tematicky blízkém projektu, vypadá jako Brad Pitt.. (12.09.2015)

Televizní muzikál Plaváček může sice na někoho působit výchovně, avšak nebylo daleko do undergroundu. Stačí se podívat na rok vzniku, a hned je jasné, jak se ten rockový háv, kterým je pohádka opatřena, tehdejšímu vedení jistě nezamlouval, Přesto se televizní film dostal na obrazovky, kde ho postihlo několik málo kompromisů. Do hlavní role byla obsazena celkem nekonfliktní holka Stanislava Hložková, jíž byly brány socialistické popularity otevřeny dokořán poté, co to dělala ve školce s jinou holkou, a sice Petrou Kotvaldovou. Komunisté jim po domluvě obstarali přešití pohlavních orgánů, hormonální léčbu a i změnu občanských jmen. Od jisté doby zde tedy máme Stanislava Hložka a nikdo se o jeho trans minulosti nedozvěděl. Slovo "trans" pak bylo až do roku 1989 režimem vyřazeno ze slovníků jazyka českého a bylo tabuizované. Pokud se vzácně na toto slovo někde narazilo, bylo nahrazeno méně škodlivým významem jakéhosi stavu, ve kterém člověk o sobě neví, čímž se odboural sexuální charakter tohoto slova. Absurdní, avšak neškodlivé obsazení role mělo svůj protipól v Pavlu Bobkovi, jehož vynikající znalost imperialistického jazyka, konkrétně angličtiny, byla trnem oku tehdejší schvalovací komise. Jenže lepší zpívající záporák v té době nebyl k dispozici, a tak jeho obsazení prošlo. Nakonec se ukázalo, že Bobek byl dobrý kontrast k uvědomělému Hložkovi. Stěžejní obsazení hlavních rolí vyšlo. Zbytek pěveckých rolí se obsadil podle toho, kdo neměl v té době tvůrčí zákaz. Dodaly se melodické a chytlavé písničky, které měly přísnější kritérium hlavně v tom, aby nezněly, pokud možno, spotřebně a rockově (na takovou muziku byl sepsán pogrom) a vynutily si svojí kvalitou i příští reprízy, což vyšlo, akorát ty songy byly posazeny do rockového stylu. Cenzura zřetelně oslabovala a ani takové songy nevadily. Do death metalu tomu ještě něco málo chybělo. Příběh se držel striktnější formou známé literární předlohy, avšak tato forma se podřizovala tehdejší socialistické mládeži, která si z filmu měla vzít ponaučení, že lhát a strojit úklady proti druhým se nemá. Vzala si hovno, ale to je jedno. Odpoledne za odměnu komanči přivezli kubánské pomeranče a zásilku dvou beden Rubikových kostek. No a nakonec se vybrala adekvátní režisérka Makoszová, která tomu novátorskému hudebnímu počinu dala řemeslný tvar a ráz. A výsledkem je moderně pojatý Plaváček, který pěkně zpívá, nekrade, nelže, nesouloží a je vzorem ostatním okopům, co to melu, (socialistické) mládeži. Ale co ty, na tu dobu nepřípustné, dlouhé vlasy? Jo, cenzura už to měla v paži. 60% (01.01.2015)

Kompletně zpívaná pohádka trvající přes hodinu a čtvrt? Odvážný projekt, který se docela zdařil, ale děti určitě nenadchl. U tohohle nemůže malé dítě vydržet ani půl hodinu. Pro dospělého je to ale celkem slušná příležitost jak si jinou cestou připomenout pohádku o Plaváčkovi. Z průměrné šedi vybočuje role Josífka Zímy, jehož Děda Vševěda hraje všemi možnými zlatými barvami. Hudba: Pavel Skalický (20.10.2012)