Adikts

Slibný námět, těšil jsem se na státem a policií podporovanou edukativní sérii o pozitivech a negativech různých drog se smysluplným morálním poselstvím. Místo toho je tu provařená hromada peněz z veřejných zdrojů nacpaná do slátaniny, která se snaží publikum zaujmout šokujícími, bizarními, nechutnými ale zcela nereálnými situacemi. Nesympatické postavy, absurdní situace a děj, edukativní hodnota téměř nulová. Co mě ale mrzí nejvíc je přetrvávající dojem, že tahle rádoby umělecká zhovadilost plná záměrně absurdních situací mladé lidi k drogám spíš motivuje, než aby je odradila, což vlastně popírá smysl celého pořadu. Bezcenná ztráta času, na kterou bylo utrpení se dívat. odpad! (04.03.2024)

Bengr měl jakous takous výpovědní hodnotu, autenticitu a nezaměnitelný a odzbrojující drajv tiktokového feedu. Adikts je přes drzý a sympatický námět dost nudná a úmorně kostrbatá slátanina. K tématu závislosti to nepřihazuje nic navíc, postavy sou emocionálně ploché, nedotažené karikatury a z pohledu čistě televizní zábavy to u mě selhává taky. Jako za ty prachy asi dobrý, na ČT asi dobrý, muzika a vizuální styl fungují, ale ve výsledku celkem sračka. Nejsem objektivní, zvládl sem akorát dva díly, ale fakt mě to míjí... (19.01.2024)

Zvlášstí dílo. Občas vtipný, občas možná trochu šokující, celkově zpracování pojato tak, že mi to přijde jako kravina, ale je to určeno hlavně pro sněhové vločky. Jestli to na ně zabere, těžko říct. Oceňuju naturalismus, přirozenost, neoceňuju místy módní zoom kameru. Co mě však nejvíc iritovalo, byla ústřední píseň. (13.01.2024)

Parádní je seriál vlastně jen v jedné epizodě. Druhá, Zkratky jsou náhul od začátku d okonce. Proto nechápu, že od trojky to šlo scénáristicky opět totálně ke dnu. Jakoby Sedlákovi došly nápady a nevěděl jak vlastně pokračovat. Postavy se postupem dílů staly parodií na sebe sama. Adikts se chtěl nechat nést na hypu kolem Bangeru., ale Sedlák tady nemá Bendiga, Mišíka, ani tak vymazlenej scénář a závěr. A že se Petr Uhlík hodně snaží vzpomenout na Bendiga. Vyloženě skvělá je tu tak jen hudba. (11.01.2024)

Po vynikajícím a po zásluze oceňovaném Bangerovi Adam patrně notně zpychnul a řekl si, že teď vlastně děsně rozumí feťáckým psychózám, a jakože pod záštitou (slovní základ „zachcat“) boje proti drogovým závislostem uklohnil pravou Sedláckou smaženici z lysohlávek pro pubescentní degeneraci, kdy při předložení scénáře patrně řádně zhulil krekem nějakého hodného strýčka z veřejnoprávního bandity, kterýžto to na tripu dobrovolně zacvakal. Smaženici z lysohlávek, většině jejíž po piku dozajista prefíkaných narkojinotajů a narkoposelství, jakož i tomu údajnému a hodně dobře ukrývanému odbojovému mementu, porozumí možná jen tvůrce sám a pár smažek v posledním tažení. Má to sice několik neotřelých nápadů a sugestivně hnusných či řádně vychlazených momentů, přičemž to přirozeně slizký Uhlík táhne nejen svým pérem, ale i herecky, seč mu metadon stačí, ovšem pro většinového a řádně nenapajcovaného diváka je to spíše otravné perníkové utrpení a šest hodin psychotropního blábolení s bandou totálně nesympatických prkenných pizd, chovajících se poplatně svému přirození, sjeté, či nikoliv. Rovněž rozhořčeně vytýkám tu odpornou bandu zaprodaneckých anglicismů, jakož i trapný čenglišský pičoid jako titul. Neodehrává se to v žádném degenerativním anglosaském mrdníku a světový bestčuměl to taky nikdy nebude, Adame, tudíž by se v tomto kontextu jevil název „Závyslácy“ jako mnohem méně kokotský! Příště ty idioty mentorsky uč nejen nefetovat, ale také ctít svůj rodný jazyk, aby ho „neměli tolik v piči“! (19.01.2024)