Král tančí

Je to už 12 let, co jsem tento film viděla poprvé, ale přesto si ho detailně pamatuji dodnes. Neskutečně jsem se těšila, až se na něj zase podívám a nezklamal :) Pro mě hlavně výborná dvojice Magimel a Terral, což jsou fešáci každým coulem ;) a Karyo se svým Moliérem pouze potvrzuje, že tento film je založený hlavně na mužském elementu a síla, která z něj vyzařuje je obrovská. Film má skvělou výpravu a kostýmy jsou přímo opulentní. Na nic si nehraje, zbytečně se nesnaží ohromit - s lehkostí nám servíruje lásku, touhu, vášeň a nenávist tak obrovskou, že se zde můžeme podívat na to, jak to dopadne - že se z toho dokážou lidi i zbláznit. Vrcholem pro mě je scéna v divadle, kdy Moliér hraje svoji poslední roli - a aniž by lidé v hledišti tušili - je to zároveň i jeho poslední životní role...Ta scéna je fascinující a jedna z nejlepších co znám. (04.06.2013)

Přišlo mi, jako kdyby tenhle film šel udělat daleko líp. Buď efektivněji, jako Marie Antoinetta nebo prostě líp, jako třeba Formanův Amadeus. Ze začátku jsem se v příběhu děsně ztrácel, postupně mi přišlo, že se v něm vlastně vůbec nic zvláštního neděje, a že k hlavním postavám nemám vůbec žádný vztah. Nakonec jsem došel toho názoru, že se vlastně vůbec nedivím Francouzům, že začali tu revoluci. Pohled na bláznivého Ludvíka, jak kuje pykle a chce na bažinách postavit zámek Versailles nemá chybu. Uznávám ale, že jeho plány stály za to. Každopádně to byly plány za peníze normálních lidí...a to už tak příjemný není. Tyhle pocity ale přešli až do dneška. Až na to, že v dnešní době za naše peníze od státu nedostaneme vůbec nic. (25.04.2014)

75% - Tříhvězdičkový film s pětihvězdičkovou hudbou. Král tančí je vizuální óda na Krále slunce a na hlavní dva kulturní velikány, které živil svou přízní: Skladatel Lully a dramatik Moliére. Autorům jsem jejich verze historických postav nezbaštil ani náhodou, a kromě pěkných vizuálních kýčů a pár ďábelských herců neměl film sám o sobě co nabídnout. Chybělo mi sdělení, a aspoň trochu vypravěčské přesvědčivosti. Navíc, bohužel, člověk se (díky některým použitým klišé) neubrání srovnání s Formanovým Amadeem, ze kterého mi vyšlo, že Le roi danse je vlastně skvělý videoklip delší minutáže k Lullyho hudbě v jakostním podání orchestru Musica Antiqua Köln. Nic víc… (20.03.2007)

Hlavní roli v historickém výpravném snímku nehraje postava proslulého krále Slunce, dokonce ani postava jeho dvorního skladatele Lullyho, nýbrž doba vrcholného francouzského absolutismu, kdy se Ludvíkovo výlučné postavení promítlo i do jeho kulturních aktivit. Největší panovník své éry musel mít všechno nej. Stylem života, chováním a aktivitami dával najevo výjimečnost svého postavení a své osobnosti. Postavy příběhu jsou upozaděné, v popředí je opulentní nádhera barokní výzdoby, róby šlechtičen, kulisy divadla a královy kostýmy. Snímek ukazuje celou kulturní epochu, její nejvýraznější a nejmajestátnější podobu. Dá se pokládat fakticky za hudební film proložený dobovou hudbou. Celkový dojem: 80 %. (02.02.2016)

Svet tanečných kreácií napudrovane kudrlinkového obdobia (parochne,umelé mušky, dlhé pančuchy) éry kráľa Ľudovíta XIV, známeho aj pod menom kráľ slnko. Tanec, spev a divadlo boli znakmi doby, v priazni kráľa boli divadelníci, tanečníci, skladatelia, hudobníci. V deji zohráva úlohu nielen libertínsky spisovateľ Moliére ale aj dvorný kráľov skladateľ Lully. Snaží sa veľmi a za snahou nie je len zložiť dokonalú skladbu, ale i šanca uspieť na dvore ako cudzinec – Talian, ktorých kráľ inak veľmi v láske nemá. Dvor sa zabáva, hnevá (podľa hĺbky svojho náboženského presvedčenia a najmä príklonnosti ku kráľovi alebo jeho matke), hrdinovia prežívajú drámy vzájomných vzťahov, tvorby, citov. Kostýmovo, hudobne a kompozične uchvacujúce, dejovo priemerné. (23.11.2004)