Godzilla Minus One

Letos se mi zdá, že snad všechny filmy, kolem nichž propuká všeobecný hype, mi připadají přinejlepší mírně nadprůměrné. Japonská Godzilla je dalším takovým kouskem. Dokud se řeší komorní osudy jednotlivců v poválečném Japonsku a ještěrka je vidět jen ve vlnách, tak je to fajn. Jakmile ještěrka vystoupí na pevninu, Japonci dostanou příležitost používat své přepálené herectví a postavy začnou vymýšlet totálně zhůvěřilé plány, ač se nakonec ukáže, že stačí ještěrce (... no však uvidíte), tak to jde alespoň pro mě do kopru. Můžu ocenit, jak to vypadá vzhledem ke svému rozpočtu, ale nedokážu si to autenticky užít. (23.12.2023)

Měl jsem pocit, že se dívám na "starý" japonský film s Godzillou natočený novou technologií, takže myslím, že účel byl splněn. Vážně míněný příběh se zajímavými postavami (což je asi největší rozdíl oproti současnému americkému MonsterVersu), které stejně jako celé Japonsko přešly z předválečné krize válkou do krize poválečné, se tu přirozeně mísí s tak nádherně a úmyslně nablbými nápady, jako je především plán na zničení Godzilly, že mi nezbylo než být nadšený. Digitální Godzilla vypadá jako člověk v gumovém obleku, a když začne s demoličními pracemi a hraje jí k tomu Ifukubeho motiv, je to opravdu něco._____P.S. Dílo je dokonáno v černobílé verzi, která je prostě úchvatné. Z ne úplně dokonalých triků je rázem přednost, spousta záběrů je tak kurosawovsky krásných, že jsem se sám sebe ptal, jestli byly i v barevné verzi. Byly. Ale tady jsou prostě lepší. (08.12.2023)

Godzilla - 1 = japonský Rambo 2. Stalloneho all-American geroj svého času anuloval historické křivdy z prohraného konfliktu, káral iluzorní mocipány nepřejícného systému a navracel veteránům hrdost tím, že jim dovolil samotným za sebe, mimo uniformu vybojovat vítěznou bitvu. Japonci si na to samé jen museli počkat o mnoho dekád více. V rukách domácího mistra spektakulárního melodramatu Jamazakiho se nejnovější prequel / restart / remake / whatever, prostě další dojírna značky stává natolik krystalicky čistou resuscitací klasických schémat a kýčovitých emocí, že i "Top Gun: Maverick" bledne závistí. Zatímco Tom Cruise zdárně setrvával v hájemství funkčního patosu, Godzilla se svými lidskými souputníky se pompézně noří do největších hlubin těžkotonážního cringe. Ale domnělý nadhled a výsměšná distance publika jsou nakonec ryze iluzorní, když si uvědomíte, že jste se u této na hollywoodské poměry nízkorozpočtové výkladní skříně trapně vyhrocených klišé a křiklavého kýče bavili stejně královsky. ___ Nicméně v nitru nového filmu se ale skrývá povážlivé jádro, které zrcadlí základní princip sílícího konzervativismu nejen v Japonsku, tedy potřebu snadného a zástupného hromosvodu negativních emocí, pokud možno co nejvzdálenějšího od reálných palčivých problémů statu quo. Namísto maximálně polidštěného Godzilly-kámoše z plyšózní éry franšízy, která navzdory rádoby dospěláckým rozumbradům zůstane její nejlepší, nejzábavnější a hlavně kulturně nejstěžejnější etapou, zde máme náležitě odosobněné a cizí monstrum. Na druhou stranu ale můžeme říct, že Godzilla se právě tímto ukazuje jako opravdový nadčasový hrdina Japonska. Ještěrka totiž už za ty dekády strávené na vrcholu domácího popu ví, že těžká doba a pochroumaná národní hrdost si někdy nežádají pravdu. Někdy si lidé zaslouží odměnit. A tak si čas od času musí ňufí gumák navléknout zlověstné CGI brnění, aby se na chvíli stal oním hrdinou, kterého si jeho publikum sice nezaslouží, ale kterého potřebuje. Protože on to unese. Protože on není jen hrdina. Je to mlčenlivý strážce a bdělý ochránce. Temný [insert Godzilla roar]. (11.01.2024)

Poddaní císaře Naruhita už se zjevně nedokázali déle dívat na to, jak jim holyúdská dekademence bezostyšně kurví jejich ochranou kaidžuznámku, když z apriori neseroucích se a agresivních megapotvor dělá přítulné a hravé domácí mazlíčky a BíeFeFka a málem i prcaly amerických přerostlých o-pičáků. Tudíž prostě odečetli od Godzilly celou jednu porci zdegenerovaného patosu a konzumně komerční retardace a učinili ji opět velkou. Velkou agresivní sviní, která lidstvo ani trochu nemiluje, a už vůbec nechrání, obří primáty neprcá a jejím jediným cílem a smyslem života je zašlápnout co nejvíce ječivě zdrhajících Džaponců a rozjebat jim co nejvíce měst. V poválečné depresi chudákům šikmookým ani nemá kdo pomoci, tudíž musí zoufale zorganizovat Občanské sdružení pro potírání zmutovaných ještěrek, aby jim ten zkurvysaurus nerozkopal celé Honšú. A tak to má být! Prostě vkusně vyseknutá poklona a uctivý návrat ke gumovým a špagátovým kořenům z 50. let minulého století, tentokrát ovšem s povedenými moderními triky a téměř zcela prostý obvyklého ťamanského čurákování i urputného přehrávání. (06.05.2024)

Precízne vysporiadanie sa s traumatizujúcim obdobím tesne po porážke japonského cisárstva v druhej svetovej vojny. Vnútorná dráma muža, ktorý bojoval za svoju vlasť a zlyhal... Ako to súvisí s názvom filmu? To je to najlepšie. V týchto pohnutých časoch sa objaví v mori Godzilla a ruinuje všetko, na čo natrafí. A tak sa krajina dostáva nie do bodu 0, ale do mínusu. Vyplienená vojnou dostáva ďalší úder v podobe katastrofického ničenia.  Snímok je nadupaný opulentnými CGI trikmi, sú perfektne zakomponované do deja, kamera je skvelá a hudba tiež. (13.03.2024)