Smoke

(Minikino kavárna Ostrava, 16/06/11) Repríza po více než deseti letech opět neomylně doručila totéž, co tehdy .. neopakovatelnou zabydlenou atmosféru, pohodu, trochu dojetí .. a chuť na dobré cigarillo. Přemítání nad Augieho nádherným foto projektem je moment, kterého bych si potřeboval sem tam znovu šluknout, ať nezapomínám čas od času zpomalit a nenechat si den splynout s ostatními do jedné šedivé a neprožité mlhy. (17.06.2011)

Nekouřím a snad nikdy jsem neměl v ústech cigaretu (byť jen nezapálenou), ale překážkou k zalíbení v tomto filmu to vůbec neznamená. Smoke nabízí sled navazujících „kapitol“ ze života několika obyčejných postav trávicích čas u jedné trafiky (a pár dalších lidí kolem nich) a evokuje mi (kratší) televizní seriál na pokračování, v němž si vás možná na první dobrou nezíská úplně každá z postav, ale časem s vyvíjením a propojením příběhů zjistíte, že vás stejně začne zajímat osud většiny z nich a sleduje se to najednou úplně samo... a vděčíte za to scénáři i nezapomenutelným hereckým výkonům. Hodně mě v postavě zádumčivého, nevyrovnaného spisovatele bavil William Hurt, který se už blýskl úvodním zasvěceným vyprávěním o kouření a případné váze kouřu. Na poslední chvíli jsem si ale v závěrečné epizodě díky vyprávění rodinné vánoční povídky stihl plně oblíbit i Harveye Keitela se zálibou ve fotoaparátech. To prosté nalezení stejné vlny v závěrečném dialogu obou chlápků za stolem, ze srdce a čisté úpřimnosti, vytvořilo pro mě první ze dvou nejsilnějších momentů filmu – s nasledujícím černobílým ztvárněním oné povídky, za doprovodu skvělé písně Toma Waitse, pak záhy přišel i ten druhý. [80%] (12.05.2024)

Film, ktorému sa darí zachytiť kúzlo všednosti, moment, v ktorom sa z úžasného stáva všedné, a zo všedného úžasné. Okrem toho fascinujúca tabaková lobby, ktorá nič neskrýva a cpe sa vám priamo medzi oči, a aj tak jej to žeriete a tvárite sa, že to tak vlastne nie je. Parádne obsadenie (Harvey Keitel podľa očakávania najlepší) v absolútne nedejovom filme, ktorý je priezračným synonymom civilnej snímky. Keitelove rozprávanie o fotografiách a jeho záverečný príbeh o fotoaparáte sú najlepšou a najkrajšou časťou filmu. 100% (10.02.2014)

Naprosto perfektni povidkovej film, kde dej stridave sleduje osudy takovejch 5 nejvyraznejsich postav, ktery se vzajemne propletaj, ale vubec se to nerozpada na jednotlivy epizody, ale pusobi to jako jeden celek. Jednotlivy epizody sice neprinasi kdovijak originalni dej, ale spojeny takhle vcelku davaj fakt paradni atmosferu a film nenudi ani chvilku, coz je docela vykon, na to, ze se tu nedeje zadna akce nebo tak neco, vetsinou se jen mluvi a film ma skoro dve hodiny. Krom toho tu jsou naprosto perfektni herci v cele s Keitelem a Hurtem. (18.11.2008)

Od filmu s Harveyem Keitelem, Williamem Hurtem a Forestem Whitakerem jsem si rozhodně sliboval víc. Snímek asi nemá žádné viditelně slabé místo a těžko na něm něco kritizovat. Jenže jeho největším nedostatkem jsou naopak absentující silné momenty. Snad až na scénu, kdy si William Hurt prohlíží album a to finální setkání u garáže, kde si Coleové vyjasnili kdo je kdo, mě žádná scéna výrazně nechytla za srdce, ani ta, která asi měla ze všech nejvíce, totiž povídka o tom kterak Harvey Keitel k foťáku přišel. Jedno mi bylo i to, kde nakonec skončí těch 5000 dolarů. Na čtyři hvězdy prostě málo… (04.06.2013)