Smoke

Osudy několika lidí, které spojuje kouř - nic víc, nic míň, ono vlastně ani nic víc není potřeba. Filmeček působí hodně nezávisle a tipnul bych, že u jeho natáčení panovala obrovská pohoda. Osudy lidí se proplétají plynule, nikoliv křečovitě a s nucenými pointami, jak je dneska v podobně žánrově laděných filmech zvykem a lze si představit, že podobná story na newyorských ulicích někde odehrává. Smoke je film, kde není potřeba nic moc psát - snad jen doporučení, že když se chcete na chvilku nechat unést filmovou pohodou, nenervovat se, nemotat si hlavu zapeklitými pointami, příjemně se pousmívat, je to přesně ta ideální volba. Snad už jen dodám, že Harveyho vánoční příběh je nádhernej a nejsilnější moment filmu (přiznání Rashida u jeho otce s neskutečným výkonem Foresta Whitakera je hned v závěsu) (10.01.2010)

Malý, velký film. o malých, velkých lidech. Zapadlý krámek, kdesi v malém newyorském obchůdku, kde se protnou osudy několika našich hlavních hrdinů. Sladkobolné vyprávění, opravdu jako ze života, podpořeno tradičně přesvědčivými hereckými výkony. Milovníci tabáku, ti může klidně jednu hvězdu směle přihodit, já už s kouřením dávno přestal :) (24.04.2015)

Nekouřím a snad nikdy jsem neměl v ústech cigaretu (byť jen nezapálenou), ale překážkou k zalíbení v tomto filmu to vůbec neznamená. Smoke nabízí sled navazujících „kapitol“ ze života několika obyčejných postav trávicích čas u jedné trafiky (a pár dalších lidí kolem nich) a evokuje mi (kratší) televizní seriál na pokračování, v němž si vás možná na první dobrou nezíská úplně každá z postav, ale časem s vyvíjením a propojením příběhů zjistíte, že vás stejně začne zajímat osud většiny z nich a sleduje se to najednou úplně samo... a vděčíte za to scénáři i nezapomenutelným hereckým výkonům. Hodně mě v postavě zádumčivého, nevyrovnaného spisovatele bavil William Hurt, který se už blýskl úvodním zasvěceným vyprávěním o kouření a případné váze kouřu. Na poslední chvíli jsem si ale v závěrečné epizodě díky vyprávění rodinné vánoční povídky stihl plně oblíbit i Harveye Keitela se zálibou ve fotoaparátech. To prosté nalezení stejné vlny v závěrečném dialogu obou chlápků za stolem, ze srdce a čisté úpřimnosti, vytvořilo pro mě první ze dvou nejsilnějších momentů filmu – s nasledujícím černobílým ztvárněním oné povídky, za doprovodu skvělé písně Toma Waitse, pak záhy přišel i ten druhý. [80%] (12.05.2024)

Indie chill-out konverzačka s neprirodzene presvetlenými interiérmi a zopár príjemnými (a tiež zopar divnými) životnými príbehmi. Filozofický rozmer Keitelovho foto-projektu a životný osud Williama Hurta ma veľmi potešili. Interakcia medzi mladým černochom a jeho otcom Whitakerom mi ale prišla ale zvláštna. A Whitakerova neurotická postava takmer odpudivá. (13.11.2017)

Miluji konverzační filmy, hlavně když jsou dobře natočené a mají o čem mluvit. Přesně tohle je případ filmu "Smoke". Skvěle napsané a hlavně skvěle zahrané postavy, které nevynikají tím, že prožívají až tak zajímavé životy, ale prostě tím, že ty svoje umějí dobře podat. Harvey Keitel je neskutečný, když vypráví finální příběh. Ztvárnění téhle vzpomínky v rámci závěrečných titulků je skoro až zbytečné, protože jeho vyprávění je dokonalé. (16.04.2014)