Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Horak 

všechny recenze uživatele

Československá rozvědka je v polovině sedmdesátých let silná jako nikdy, její kontakty sahájí až do špiček CIA, což pomáhá zhatit plánovaný únos českého vědce. Nakonec vše hodnotí John C. Howard, šéf odboru CIA: "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení, ale ty Čechoslováci nás od začátku převezli". ()

dyfur 

všechny recenze uživatele

....s odstupom času sa mi to nezdá až tak zlé.Ani mi to nie je už na smiech....ako kedysi.Vcelku: -dá sa-.Speváčka Minerva Daly zaujímavá i pesničky celkom dobré-žiaľ nenašiel som na nete o nej skoro nič....Všetci herci boli pre mňa ok až na slovenskú herečku Idu Rapaičovú,ktorá je možno charakterná herečka,ale ako špionka a ešte k tomu ako milenka agenta ....no to ani náhodou-to už ozaj nikto tam v Čechách nebol lepší....? nerozumiem tomu obsadeniu...Film hodnotím ako priemer. ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Krásná rozšafná komedie o tom jak velmi prozíravý a chladnokrevný agent Lukavský a je to agent dvojitý, rozbourá celou jednu sekci CIA. Potom tam jen stínali hlavy, i Růžek to odsral. Ida Rapaičová je sice jenom jednoduchá agentka ale zato tak vychcaná, že zblbne nejen CIA ale i západoberlínskou kriminální službu. Nejhorší ale je Cupák, to je totiž starý anglický agent o kterém to ví celý Berlín (tj. West and East) ale i Praha a pochopitelně známý spermatik Raoul Schránil v rozvědce. Langmiler je nejen agentem ale taky veleznámým únoscem a proto si ho najala CIA, komouši si najímají jen ty čestné s čistým rejstříkem. No tenhle film je vážně taková píčovina, že vám to mohu jen doporučit. A abych nezapomněl na agenta krakonoše Peterku, ten lítá po Istambulu v čepici a v zimáku a fotí na co příjde, kdo jste byli v Istambulu pochopíte, že by tam i 20. prosince s Peterky lilo jak z konve. ()

waits 

všechny recenze uživatele

Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Oficiální text distrubutora sliboval mnohé, Chřástalovu jednu hvězdičku jsem si vyložil tak, že se film jen nepotkal s náladou na estébácký kecy. Vyložil jsem si to špatně. Brzy po slibných titulcích se ukazuje, že se Čechovy nepovedlo navodit to, co je jeho nejsilnější zbraní alibiovské série: třídní uvědomělost s elegantním nadhledem. Akce v IstaNbulu je jen sáhodlouhou přehlídkou fízlů a špízlů z obou stran opony, kterou jen výjimečně přerušuje nechtěně humorná scéná - jako když Peterlka, langleyovská verze Krakonoše, směňuje na heslo info před pražskou výlohou s příliš barevnými košilemi. Po nadhledu ani památky. Čech to ale neměl jednoduché. Kamera se bojí každého výhledu z okna, který by nutně prozradil, že zahraniční výprava se jednoduše nekonala. Pozadí nezajímavého případu tedy představuje zoufalá nuda dřevotřískových interiérů a lepších socíkovských motorestů a restauračních zařízení. Ze své role není s to vytřískat kapitál ani univerzální charismat Lukavský. Ostře řezaný double-agent čpí charakterním komoušem na sto honů, schopnost unikat podezřením ostříleného důstojníka CIA, který ale vypadá jako slovenský bača, nic fakticky nepodpírá. K pousmání je i nepolapitelná spojka se slovenským přízvukem. Dvojka krytá zelenými mužíky v pražské centrále svými kecy hravě zajistila, že jsem byl ochoten držet pěsti wurstovito-náckovitým postavičkám ze spolkové rozvědky. Punc největšího frajera inkasuje Cupákův britský agent, jenž provozuje česky vyhlížející bar, inkasuje marky v macatých ruličkách od kohokoliv, ale není s to si vytrhat obočí. Jestli jsem si z filmu něco odnesl, tedy poznatek, že většinu českých herců netřeba na Němce maskovat. Uspávadlo. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Velké množství záběrů, zejména na začátku filmu, zachycuje Památný kostel císaře Viléma v Berlíně. Ten byl vážně poškozen při spojeneckém náletu 23. 11. 1943. Po válce se diskutovalo, zda trosky věže ponechat. V roce 1956 bylo rozhodnuto o nové přístavbě a zbytky kostela se měly srovnat se zemí, ale proti tomu se postavila veřejnost. (Robbi)
  • Film se sice má odehrávat v tehdejší NSR (nebo Spolkové republice Německo), ale podstatná část se točila samozřejmě v prostředí jeho vzniku, tedy v ČSSR. Firma Tanass sídlila v bývalé budově PZO Chemapol, pro barový vstup bylo použito průčelí kubistického domu nedaleko dnešního hotelu Intercontinental, letiště bylo opět pražské, dálniční scény vznikly na D1 v úseku mezi odbočkami na Říčany a Průhonice, a "turecké" exteriéry se připravovaly v NDR (Rostock). Natáčelo se též v Berlíně. (Robbi)

Reklama

Reklama