Akce v Istanbulu

Krásná rozšafná komedie o tom jak velmi prozíravý a chladnokrevný agent Lukavský a je to agent dvojitý, rozbourá celou jednu sekci CIA. Potom tam jen stínali hlavy, i Růžek to odsral. Ida Rapaičová je sice jenom jednoduchá agentka ale zato tak vychcaná, že zblbne nejen CIA ale i západoberlínskou kriminální službu. Nejhorší ale je Cupák, to je totiž starý anglický agent o kterém to ví celý Berlín (tj. West and East) ale i Praha a pochopitelně známý spermatik Raoul Schránil v rozvědce. Langmiler je nejen agentem ale taky veleznámým únoscem a proto si ho najala CIA, komouši si najímají jen ty čestné s čistým rejstříkem. No tenhle film je vážně taková píčovina, že vám to mohu jen doporučit. A abych nezapomněl na agenta krakonoše Peterku, ten lítá po Istambulu v čepici a v zimáku a fotí na co příjde, kdo jste byli v Istambulu pochopíte, že by tam i 20. prosince s Peterky lilo jak z konve. (22.03.2010)

Celkem by me zajimalo, jak divaci u nas v dobe sveho vzniku tento film prijali?! Namet je atraktivni, stejne jako destinace (na tu dobu), kde se dej filmu odehrava. Zpracovani ale pokulhava, sice to ma nejakou atmosferu, behem celeho filmu se ale moc nedeje, coz je u kriminalniho dramatu zasadni problem. Dialogy take nic moc a mnozstvi postav nedaji vyniknout ani zadnemu herci. Jsem rad, ze jsem film videl, uz ho ale vyhledavat nebudu. (19.10.2013)

Oficiální text distrubutora sliboval mnohé, Chřástalovu jednu hvězdičku jsem si vyložil tak, že se film jen nepotkal s náladou na estébácký kecy. Vyložil jsem si to špatně. Brzy po slibných titulcích se ukazuje, že se Čechovy nepovedlo navodit to, co je jeho nejsilnější zbraní alibiovské série: třídní uvědomělost s elegantním nadhledem. Akce v IstaNbulu je jen sáhodlouhou přehlídkou fízlů a špízlů z obou stran opony, kterou jen výjimečně přerušuje nechtěně humorná scéná - jako když Peterlka, langleyovská verze Krakonoše, směňuje na heslo info před pražskou výlohou s příliš barevnými košilemi. Po nadhledu ani památky. Čech to ale neměl jednoduché. Kamera se bojí každého výhledu z okna, který by nutně prozradil, že zahraniční výprava se jednoduše nekonala. Pozadí nezajímavého případu tedy představuje zoufalá nuda dřevotřískových interiérů a lepších socíkovských motorestů a restauračních zařízení. Ze své role není s to vytřískat kapitál ani univerzální charismat Lukavský. Ostře řezaný double-agent čpí charakterním komoušem na sto honů, schopnost unikat podezřením ostříleného důstojníka CIA, který ale vypadá jako slovenský bača, nic fakticky nepodpírá. K pousmání je i nepolapitelná spojka se slovenským přízvukem. Dvojka krytá zelenými mužíky v pražské centrále svými kecy hravě zajistila, že jsem byl ochoten držet pěsti wurstovito-náckovitým postavičkám ze spolkové rozvědky. Punc největšího frajera inkasuje Cupákův britský agent, jenž provozuje česky vyhlížející bar, inkasuje marky v macatých ruličkách od kohokoliv, ale není s to si vytrhat obočí. Jestli jsem si z filmu něco odnesl, tedy poznatek, že většinu českých herců netřeba na Němce maskovat. Uspávadlo. (26.10.2014)

Svět špiónů v reálně-socialistickém podání. 1) Tak to zase jednou dali českoslovenští rozvědčíci svým americkým a západoněmeckým protivníkům pěkně na frak. To víte..._____ 2) Důvěrně známá miniaturní hala pražského ruzyňského letiště za socialismu si bez uzardění zahrála svou kolegyni v Istanbulu, honičky (lépe řečeno jízdy autem) se konaly v Rostocku a jinde v NDR, no a do Západního Berlína tehdy pustili jenom kameramana na několik hodin na pár ilustračních záběrů (ty istanbulské vypadají spíše jako převzaté z cestopisného dokumentu). Ušetřilo se a minimalizoval počet možných emigrantů z řad filmového štábu._____ 3) Vskutku hodnotný film. Dá se na něj dívat i dnes. (30.08.2009)

Ubohý pokus o špionážní drama, které uvádí do světa plného agentů, v němž se divák neobejde bez okamžitého ztotožnění každé objevivší se postavy. Bez vtipu, bez nápadu, bez nadsázky, zato s dvojitou porcí bezobsažných řečí a omšelých póz, tak vyprchává samovolně děj zasazený do mdle snímaných rádoby exotických reálií západního velkoměsta. Dokázal-li Lukavský své schematické postavě vlít do papírových žil trochu krve, osvětlil tak jen marnost všeho ostatního. (30.12.2018)