Rudá planeta

Už během komentáře zaznívajícího pod úvodními titulky mi došlo, že tenhle film mě ničím nepřekvapí. Je důsledně sestavený z osvědčených žánrových klišé a bez jediné špetky originality. Vše korunuje diletantská režie, díky níž dramatické scény vyznívají buď nudně nebo směšně. Ani výprava připomínající televizní produkce nic nezachrání. Herce kritizovat nehodlám, stejně v podstatě nebylo co hrát. (10.02.2004)

Soundtrack Graeme Revell: 1. Tower That Ate People ,2. The Inferno ,3. A Thousand Years ,4. Mars Red Planet ,5. The Fifth Heaven ,6. Montok Point ,7. Canto XXX ,8. Alone ,9. Dante's Eternal Flame ,10. Crash Landing ,11. The Tower That Ate People [Remix] ,12. When the World Is Running Down (You Can't Go Wrong) [Different Gear Vs. , (07.05.2011)

Bydlím na Marsu již nějaký ten pátek, takže mne sledování boje o přežití posádky Marsu 1 v přímém přenosu poměrně bavilo, ale ze zkušenosti vím, že při pobíhání po Marsu bez beranice na hlavě by mi určitě nafoukalo do oušek. Cvičení astronauti jsou však natolik odolní, že dokáží přežít i bez jídla či pití libovolně dlouhou dobu a tak jim dopřejme i trochu toho sexu, bez kterého by žádná vesmírná mise nebyla vedena dostatečně profesionálně. Také mám jisté výhrady k tomu, že každý problém se sám od sebe vyřeší v poslední sekundě, i k tomu, že americká technika budoucnosti je kompatibilní s ruským technologickým dávnověkem, ale celkově mi tato sci-fi přeci jen připadá o něco lepší než je zde prezentováno. (26.05.2014)

Tenhle film mohl být velmi dobrý, ale je bohužel přesně takový, jako v něm použité dekorace. Plochý, nezáživný, rudý. Šikovný režisér by si dozajista s poměrně slušným námětem a tajemnou záletkou poradil a dokázal by do filmu vpašovat jak myšlenkovou hloubku (i když problém věda vs. víra analyzuje nepřekonatelně Zemeckisův Kontakt), tak akční spád. Hoffman ale natočil nudnou ucouranou konverzačku, kde veškeré pokusy o napětí končí na přílišné předvídatelnosti a veškeré pokusy o filosofické zamyšlení na dvojrozměrnosti postav a křečovitých dialozích. Připočtu-li průměrné triky a až někdy až trapnou snahu po monumetalitě (např. závěrečná scéna na orbitě zřejmě chtěla dosáhnout Kubrickovské majestátnosti, ale výsledek je tristní), vychází mi podprůměrné sci-fi. (10.02.2004)

Viděno znova po letech a musím říci, že jsem byl asi opravdu až příliš kritický. Ono je to sice skutečně nudné, občas pitomé a polovinu doby se tam vůbec nic neděje, přesto to má své kouzlo a filosofický nádech. Ačkoliv mi tu Val a Carrie-Anne vůbec nesedí, měním hodnocení a přidávám jednu hvězdu za celkem koukatelný film, který vám v pohodě zamázne nudný večer. 50% (24.03.2010)