ヘルシング
Hellsing
Hellsing
Kamera:
Acuši TakejamaHudba:
Jasuši IšiiHrají:
Džódži Nakata, Fumiko Orikasa, Jošiko Sakakibara, Hidejuki Tanaka, Unšó Išizuka, Akeno Watanabe, Kazuja Nakai, Ken Narita, Mika Doi, Norio Wakamoto (více)Epizody(13)
-
The Undead (E01)
-
Club M (E02)
-
Sword Dancer (E03)
-
Innocent as a Human (E04)
-
Brotherhood (E05)
-
Dead Zone (E06)
-
Duel (E07)
-
Kill House (E08)
-
Red Rose Vertigo (E09)
-
Master of Monster (E10)
-
Transcend Force (E11)
-
Total Destruction (E12)
-
Hellfire (E13)
Obsahy(1)
V celé Velké Británii byla v poslední době zaznamenána znepokojivá aktivita nových umělých upírů, takzvaných "freaks", kteří jsou stvořeni pomocí biomechanického čipu. Organizace Hellsing, pojmenovaná podle starého britského šlechtického rodu, která si už od nepaměti klade za úkol svět od upírské hrozby chránit, se bude s tímto problémem muset velice rychle vypořádat. Naštěstí má prastarou zbraň. Jmenuje se Alucard a sám je upírem. Důvod, proč slouží lidem, je zahalen tajemstvím, stejně jako fakt, kdo a proč čipy vyrábí.
Seriál má stylovou atmosféru, která překvapí atypickou hudbou, která by se k němu za běžných okolností vůbec nehodila, a syrovostí podání. Mezi fanoušky anime je veskrze velice kladně hodnocen, již delší dobu patří mezi "must see" tituly a jeho soundtrack je bez nadsázky legendární. (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (161)
Mám rád rudou barvu. Pokud má ty správné odstíny. Komoušská rudá nemá;) Měsíci by čas od času ta správná rudá slušela, a tady ji má velmi často hned celá noční obloha. Do tohohle audiovizuálně svérázného anime se nedá nezamilovat, zvlášť když hned v prvním díle ty takřka Hellsingovsko trademarkové jazzovo-bluesové variace podkreslují akce tak cool frajera (myšleno v tom nejlepším slova smyslu) jako je Alucard. Jeho znudění věčným životem bez rovnocenného nepřítele a poněkud opovržlivé chování k životu lidskému je úhelným kamenem úspěchu Hellsingu. Tím druhým je alespoň pro mě Lady Integra. Ona je tím hlavním ženským elementem a tím, kdo věci vidí v těch správných eticko-politických souvislostech. Zato Victorie je kromě svých asi tří silných momentů poněkud trapná až zbytečná a je další z několika dost zásadních věcí, na nichž by se dalo v honbě za dokonalým Hellsingem dost výrazně zapracovat - říká mangy zcela neznalý divák. Spousta otázek zůstává nezodpovězena a je to velká škoda, potenciál Hellsingu by si zasloužil podstatně větší prostor - skutečně by bylo co prokreslovat a dát divákovi spoustu námětů k přemýšlení. Tedy ne že by v těch pouhopouhých třinácti dílech nebyla žádná úvahy hodná témata obsažena, ale jak říkám - there's so much more to tell... Vzhledem k nevyužité dřímající síle temnoty je to jen dost slabých 80%. PS: Ten Alexander Anderson je ale fest přemotivovanej zmrd, n'est-ce pas?:) ()
Koukat na Alucarda, to bylo opravdu něco. Je to ten nejlepčejší, nejcoolovitější upír, jakého jsem kdy viděl. Opovrhující lidstvem jako celkem. Neuvěřitelně znuděný svým nesmrtelným životem a hlavně tím, že nemůže najít sobě rovného protivníka. Celou temno-rudou atmosféru dokresluje hudba, která se zdánlivě nehodí. No řekněte jazz-blues říznutý rockem v seriálu o upírech, kdo by to čekal :). Jenže právě její použití se ukázalo jako jeden z nejgeniálnějších tahů, který dělá tento seriál jedinečným. O zpracování animé nemá cenu hovořit, stačí si přečíst všechny komentáře, takže by to bylo jako nosení dříví do lesa. Hle mého názoru se povedl i český dabing . . . ale ono to možná bude hlasem mého oblíbeného dabéra Martina Stránského. ()
Jako divák anime nepolíbený musím uznat, že se mi to celkem líbilo. Sice to mělo své slabší chvilky a bohužel jsem nijak necítil s hlavními postavami. Nejlepší byl rozhodně Alucard, který mě hodně bavil. Naopak ta bývalá policistka mi tam někdy až vadila. Doufám, že Death Note se mi bude líbit více. 6/10 ()
O co vlastně jde, jde o příběh, ve kterém je hlavní postavou vampírská verze Jamese Bonda. Máme tady i velitelku M, ovšem v mladší a mnohem sličnější podobě než Judi Dench a další postavy, které se s přimhouřeným okem dají připodobnit dalším postavám okolo původního agenta 007. Seriál bych kvalitativně rozdělil na tři části, první díl na mě zapůsobil jako velmi dobrý úvod a hodně povzbudil moji zvědavost a očekávání. Bohužel dalších asi pět dílů nedosahuje nastavené laťky a nejsou tak úžasné. To co se v první polovině ztrácí bohatě dohání polovina druhá, kde dochází k vyvrcholení celého příběhu, jenž svým zpracováním patří mezi ty lepší. (kam se hrabe Jackman a spol.) Nějak mám v poslední době pocit, že hraným lovcům upírů odzvonilo, anime postupně přebírá vládu. Blade a Van Hellsing by se asi nemohli srovnávat s Alucardem a D...a tady si pokládám otázku, kdo z nich je vlastně lepší, Alucard nebo D? ()
Galerie (272)
Photo © Pioneer Entertainment
Začněme nejprve stručným nástinem příběhu a prostředí: Upíři existují, jak už to tak bývá, od středověku, kdy se kníže Vlad III. řečený Drákula odvrátil od křesťanské víry a stal se prvním nemrtvým živícím se lidskou krví. Od té doby se upíři množí a ohrožují nic netušící lidstvo... ale stejně jako oni jsou potomci prvního upíra, i potomci prvního bojovníka proti upírům stále existují a stále proti nim bojují – konkrétně tedy Lady Integra Hellsing a její polooficiální Organizace Hellsing následující rozkazy samotné Anglické královny. Jí z neznámých důvodů pomáhá i tajemný upír Alucard* a jeho čerstvě nemrtvá chráněnka Victoria Ceras, jejímž pohledem také divák sleduje vyprávění. _A teď už k samotné televizní sérii: Vzhledem k tomu jak velké popularitě se Hellsing těší, jsem od něj podle předsudku „Co je mainstreamově oblíbené, to nemůže být skutečně dobré.“ nečekal nic výrazně zajímavého... ale byl jsem velmi mile překvapen - jde totiž o vynikající anime, které na upírský žánr není akční parodií jak by se zprvu zdálo, ale je jeho velmi kvalitní součástí, která ho obohacuje dosti zajímavými prvky a vyznačuje se jak zajímavou audiovizuální estetikou, tak i velmi solidní atmosférou. _Nejdůležitější, samozřejmě, je v něm samotné prostředí Organizace, působící v Británii nahlížené prizmatem typicky japonského vnímání, které zpočátku může působit až parodicky a směšně, obzvláště co se fanatického vzývání Královny a anglikánské církve týče... ale přesto, parodií není. Naopak se postupem času stává svébytným světem s vcelku zajímavou mytologií a rozvrstvením na jednotlivé mocenské celky a zájmové skupiny. Výrazně se právě v něm odráží japonská fascinovanost západní kulturou a její historií a legendami, ať už samotným Drákulovským mýtem na kterém anime stojí, britským gentlemansky patetickým patriotismem či křesťanskou vírou s jejími jednotlivými církevními frakcemi a rozbroji mezi nimi. _Do něj pak poměrně smysluplně zapadají postavy, které ani v jednom případě nejsou vyloženě heroické a kladné, ale právě pro jejich odlišné charaktery a diskutabilní motivy a konání jsou zajímavé a, svým způsobem, i dosti sympatické. Právě jejich postupné poznávání je hlavním důvodem, proč seriál nabírá čím dál tím větší tempo a získává na napětí i přes fakt, že samotná zápletka příběhu (točící se kolem uměle vyráběných upírů a mírně nesouvislého pátrání po jejich zdroji) není zas tak zajímavá jak by mohla být a za hlubokomyslnou by se dala označit opravdu jen stěží. Naštěstí není „ústřední“ děj zdaleka tak důležitý jako jeho podhoubí vycházející z postav a jejich fikčního světa, a hlavně samotná narace a styl s jakým je tento celek vyprávěn. _Úpírské téma už jistě bylo zpracováno i lepšími způsoby, ale právě Hellsing ho zdařile kombinuje s mixem „britsko-japonského“ nazírání a s komiksovou estetikou, která je v jeho případě skutečně „cool“ i bez pejorativního nádechu a do očí bijící prvoplánovosti. Jen škoda nepříliš zajímavého děje a jisté nedotaženosti do konce co se některých motivů týče. 9/10 () (méně) (více)